Willaschek Franz 11

Franz Karl Willaschek sloužil v letech 1931-33 u československé armády – pěší pluk 15 Bruntál. K Wehrmachtu narukoval 14.12.1939 do Oppeln/Oberschlesien (Horní Slezsko, dnes Opole, Opolské vojvodství/Polsko). Byl zařazen k pěšímu pluku – 12. Kompanie Infanterie-Regiment 189 a odeslán do vojenského výcvikového prostoru v Neuhammer/Niederschlesien (Dolní Slezsko, dnes Swietoszów, Dolnoslezské vojvodství/Polsko). Pluk byl podřízen pěší divizi „ Slezské“ – 81. Infanterie-Division „ Schlesische“ a vybaven československou výzbrojí. Dne 15.03.1940 byla divize přemístěna do oblasti Aachen/Nordrhein-Westfalen (Severní Porýní-Vestfálsko). Po zahájení západního tažení do Francie dne 17.05.1940 divize překročila belgickou hranici a v rámci skupiny armád „A“ – Heeresgruppe „A“ a postupovala Belgií. Dne 23.05.1940 překročila v okolí belgického města Gedinne/Wallonien (Valonsko) francouzskou hranici. Dne 26.05.1940 přešla divize pod velení skupiny armád „B“ – Heeresgruppe „B“. Na konci května divize zaujala obranné pozice v oblasti Chemin des Dames (departament Aisne, region Hauts-de-France/Francie) u řek Somme, Oise a Aisne. V druhé etapě války s Francií byla divize 06.06.1940 poprvé nasazena do bojů u města Venizel (departament Aisne, region Hauts-de-France/Francie). Před tím byla divize stále jen v záloze. Sváděla zde těžké boje a pěší pluk, u kterého Franz sloužil, utrpěl ztráty – 29 mrtvých a 121 raněných. Postup se pak zrychlil u města Chateau-Thierry (departament Aisne, region Hauts-de-France/Francie), kde se podařilo divizi přes neporušený most překročit řeku Marne. Pak divize směrovala na jih k řece Seine, kterou překročila a 15.06.1940 se čelní jednotky nacházely v okolí města Sens (departament Yonne, region Burgundsko-Franche-Comte/Francie). Kapitulace Francie 22.06.1940 zastihla divizi v prostoru severně od města Bourgnes (departament Cher, region Centere Val de Loire/Francie). Dne 30.06.1940 se divize vrátila zpět domů do Slezska. V srpnu 1940 Franz onemocněl a byl převezen do vojenského lazaretu v Liegnitz/Niederschlesien (Dolní Slezsko, dnes Legnica, Dolnoslezské vojvodství/Polsko), kde se léčil od 27.08.1940 do 10.09.1940. Po uzdravení podle hlášení z 09.01.1941 byl převelen k rotě praporu ze zvláštním určením – Feldsonderbataillon Kompanie C. Podle hlášení z 08.09.1941 se Franz vrátil ke své jednotce, ke kulometné rotě pěšího pluku – 12. (Maschinengewehr) Kompanie Infanterie-Regiment 189. Pluk v té době v rámci divize vykonával strážní službu podél francouzského pobřeží v okolí La Rochelle (departament Charente-Maritime, region Nová Akvitánie/Francie) a v severní Francii. Podle hlášení z 25.12.1941 byl Franz opět převelen a to k rotě střeleckého pluku – 9. Kompanie Schützen-Regiment 73. Tento pluk byl podřízen tankové divizi – 19. Panzer-Division. Divize byla nasazena na východní frontě v Rusku a v rámci skupiny armád „ Střed“ – Heeresgruppe „Mitte“ postupovala směrem na Moskvu. V té době divize stála v obraném postavení u města Juchnov a Spas-Demensk (Kalužská oblast/Rusko), kde odrážela ruské protiútoky. Během ledna 1942 se divize účastnila těžkých obranných bojů u obce Ekaterinovka (Kalužská oblast/Rusko). Franz zde utrpěl těžké omrzliny nohou. Byl převezen do vojenského lazaretu v Gratz/Steiermark (Štýrsko/Rakousko), kde se léčil od 08.02.1942 do 30.06.1942. Podle hlášení z 02.07.1942 byl pak zaslán na doléčení k rotě rekonvalescentů střeleckého náhradního praporu – Gesendenkompanie Schützen-Ersatz-Bataillon 73 do Salzwedel/Sachsen-Anhalt (Sasko-Anhaltsko). Tento prapor byl 05.07.1942 přejmenován na tankový granátnický náhradní prapor – Panzer-Grenadier-Ersatz Bataillon. Podle dalšího hlášení z 25.09.1942 byl Franz převelen k rotě pozemního stavebního praporu – 4. Kompanie Landesbau-Bataillon (B) 14. Dne 08.05.1945 padl v Rakousku od amerického zajetí. Domů se vrátil v prosinci 1945.
† 03.07.1984

Zdroj: Deutsche Dienstelle WASt, SOkA Opava