Wallaschek Alfred 1921

Alferd Franz Wallaschek žil před válkou v Kiel/Schleswig-Holstein (Šlesvicko-Holštýnsko/Německo). Začátkem roku 1941 narukoval k válečnému námořnictvu – Kriegsmarine a dobrovolně vstoupil k ponorkovému loďstvu. Podmínkou byl výtečný zdravotní stav a sloužit nejméně 4 roky jako délesloužící voják z důvodů náročného výcviku na ponorkách. Prošel dvouměsíčním základním výcvikem u kmenového lodního oddílu – Schiffsstammabteilung. Dále pak tříměsíčním výcvikem u ponorkové školní divize – U-Lehrdivision a následně jeden a půl měsíčním výcvikem u ponorkového výcvikového oddílu – U-Ausbildungsabteilung. Poté byl zařazen na ponorku U-701, která v té době procházela již frontovým výcvikem – AGRU-Front. Zde na poloostrově Hela/Ostpreussen (Východní Prusko, dnes Hel, Pomořské vojvodství/Polsko) probíhal výcvik a vzdělávání posádek a jejich velitelů za frontových podmínkách. Absolvování kursu bylo nezbytným předpokladem pro prohlášení ponorky a její posádky za plně bojeschopnou. Ponorka U-701 typu VII-C byla postavena  ve válečné loděnici HC Stülcken Sohn, Hamburg. Do služby byla uvedena 16.07.1941 a zařazena k 3. ponorkové flotile – 3. Unterseebootsflottille. Velitelem se stal kapitánporučík – Kptlt. Horst Degen, který vykonal s touto ponorkou 3 plavby a během těchto plaveb potopil 5 lodí (25390 tun) a 4 pomocné válečné lodě (1660 tun). Poškodil 4 lodě (37093 tun) a 1 válečnou loď (1190 tun). Celkem 14 lodí. Na svou 1 plavbu vyplula U-701 z válečného přístavu Kiel 27.12.1941 a směřovala přes Atlantický oceán  ke břehům severní Ameriky. Dne 31.12. 1941 byl během bouře smeten vysokou vlnou z paluby do moře strážní důstojník námořní poručík Lt,z S. Bernhard Weinitschke. Dne 06.01.1942 byla zasažena dvěma torpédy v 16.27 hod. britská obchodní loď „Baron Erskine“ Byl to opozdilec konvoje SC-62. Od 06.01.1942 do 22.01.1942 operovala U-701 ve vlčí smečce – Wolfpack „Zieth“. Po 45 denní plavbě, kdy většinou ponorku provádělo strašné počasí a bouře přistála 09.02.1942 ve francouzském přístavu Saint Nazaire (departament Loire-Atlantique, region Pays de la Loire). Dne 26.02.1942 vyplula U-701 na svou druhou plavbu. Směřovala na sever k Islandu. Od 02.03.1942 do 12.03.1943 operovala U-701 ve vlčí smečce – Wolfpack „Westwall“. Dne 06.03.1942 ve 23.06 hod. zasáhla U-701 jedním torpédem britský trawler „Ranonia“ (213 tun). Druhý den 07.03.1942 ve 23.14 hod. zasáhla ponorka jedním torpédem britský trawler „Nyggjaben“ (346 tun). Dne 09.03.1942 ve 00.39 hod. zasáhla U-701 jedním torpédem britský protiponorkový trawler „HMS Notts Country“ (541 tun). Poslední loď během druhé plavby potopila U-701 dne 11.03.1942, kdy ve 02.11 hod. zasáhla jedním torpédem britský protiponorkový trawler „HMS Stella Capella“ (507 tun). Po 35 dnech na moři se U-701 vrátila 01.04.1942 do francouzského přístavu Brest (department Finistère, region Bretaň). Na svou třetí a poslední plavbu vyplula ponorka U-701 dne 20.05.1942 z  francouzského přístavu Lorient (departement Morbihan, region Bretaň), kde se před tím přemístila z přístavu Brest. Před vyplutím naložila 15 min a jejím úkolem bylo poklást miny v oblasti zátoky Chespeak Bay u východního pobřeží Spojených států. Dne 12.06.1942, kdy přeplula severní Atlantik doplula U-701 k cíli. Zde během třiceti minut položila přímo v lodním kanálu všech 15 min a tím splnila úkol a poté odplula k mysu Cape Hatteras. Dne 15.06 1942 vjel do minového pole konvoj KN-109. Britský trawler „HMS Kingston Ceylorite“ (448 tun) se potopil. Americký torpédoborec „USS Bainbridge“ (1190 tun) byl poškozen. Dále byl poškozen americký tanker „Robert C.Tuttle“ (11615 tun) a americký tanker „Esso Augusta“ (11237 tun). Dne 17.06.1942 narazil na minu položenou v Chesapeabe Bay americká obchodní loď „Santore“ (7117 tun), která se potopila. Dne 17.06.1942 se U-701 v 08.20 hod. střetla s americkým trawlerem „USS YP-389“ (170 tun). Loď potopila střelbou s protiletadlovými děly a nakonec palubním dělem. Dne 26.06.1942 v 03.10 hod. zasáhla U-701 jedním torpédem norskou obchodní loď „Tamesis“ (7256 tun) a poškodila ji. Dne 27.06.1942 torpédovala a poškodila U-701 britský tanker „British Freedom“ (6985 tun). Poslední lodí, kterou U-701 potopila byl americký tanker „Wiliam Rockfeller“ (14054 tun). Během útoku byla ponorka napadena eskortou a letadlem americké pobřežní stráže a byla poškozena. Dne 07.07.1942 hlídkovala U-701 na hladině, kdy ve 13.00 hod. byla jižně od mysu Hatteras napadena armádním bombardérem typu Hudson A-29, 396. bombardovací perutě. Velitelem pěti členné posádky byl podporučík Harry Kane. Byly shozeny tři vodní pumy MK-XVII, které zasáhly ponorku. V té době byla ponorka pouze 5 metrů pod hladinou. Těžce poškozená ponorka se potopila do hloubky 115 stop (35 m) na pozici 35°14’N, 75°06’W. 17 mužům z 46 členné posádky se podařilo zachránit z potopené ponorky pomoci záchranných dýchacích přístrojů – „Dränger-Tauchretter“. Dva dny byly unášeni proudem než je našla a zachránila americká pobřežní stráž. Do té doby přežilo jen 7 mužů včetně velitele ponorky Kptlt. Horsta Degena. Celkem zahynulo 39 mužů posádky. V roce 1989 ponorku U-701 nalezl tým potápěčů vedený Uwem Lanasem. Tento vrak je německý válečný hrob a jako takový by měl být zachován. Alfredovi se nepodařilo zachránit a zůstal se svými 29 kamarády v ponorce. Alfredovo jméno je vepsáno v ponorkovém památníku – U-Boot-Ehrenmal Möltenort na bronzové tabuli se jmény padlých členů posádky U-701 a v pamětní knize tohoto památníku.

(Rodiče: Franz Wallaschek * 23.08.1886 a Hedwig Irzik)