Wehowsky Erich 1922

Erich Wehowsky (Wehowski) narukoval k Wehrmachtu v roce 1941. Byl zařazen k rotě ženijního náhradního praporu – 1. Kompanie-Ersatz-Bataillon 28 do Straßburg/Elsass (Alsasko, dnes Strasbourg, departament Bas-Rhin, region Grand Est/Francie). Tento ženijní prapor byl sestaven 28.03.1940 přejmenováním z ženijního náhradního praporu – Pionier-Ersatz-Bataillon 8. Prapor byl podřízen divizi – Division 158. Dne 08.04.1942 byl Erich převelen k rotě ženijního praporu – 2. Kompanie Pionier-Bataillon 751. Tento ženijní prapor byl založen v roce 1941 a od roku 1942 byl nasazen na východní frontě v Ruska pod armádou – 4. Armee v rámci skupiny armád „Střed“ – Heeresgruppe „Mitte“. Armáda byla v té době nasazena u města Juchnow (Kalužská oblast/Rusko) do těžkých bojů s Rudou armádou, které trvaly až do května 1942. Ruské jednotky, které se probily v týlu armády, byly zničeny. Do konce roku 1942 kryla skupina armád „Střed“ – křídlo ofenzívně postupující skupině armád „Jih“ – Heeresgruppe Süd“ směrem na Kavkaz a Stalingrad (dnes Volgograd, Volgogradská oblast/Rusko). Po neúspěchu německých vojsk u Stalingradu byla skupina armád nasazena v roce 1943 v oblasti u města Kursk (Kurská oblast/Rusko). Po neúspěchu u Kurska se skupina armád během těžkých ústupových bojů stáhla do Běloruska na linii měst Vicebsk, Orša (obě Vitebská oblast/Bělorusko), Minsk (Minská oblast/Bělorusko), Mogilev a Bobruisk (obě Mohilevská oblast/Bělorusko), kde držela obranné postavení do jara 1944. Během velké letní ruské ofenzívy v červnu 1944 utrpěla skupina armád „Střed –  Heeresgruppe „Mitte“ téměř zničující ztráty. Ženijní prapor – Pionier-Bataillon 751, byl jedou z mnoha jednotek, které byly během této ruské ofenzívy zničeny a 28.08.1944 rozpuštěn. Znovu byl pak prapor sestaven v říjnu 1944 ze záložního ženijního praporu – Reserve-Pionier-Bataillon 14 a nasazen v rámci armády – 6. Armee. Od října 1944 byla armáda nasazena do těžkých obranných bojů ve východním Maďarsku a poté až do konce roku 1944 do bojů mezi řekami Tisou a Dunajem. Koncem prosince 1944 se účastnila těžkých bojů mezi jezerem Balaton a řekou Dunaj. Části armády se od konce prosince 1944 do 12.02.1945 zapojily do obrany města Budapest/Maďarsko. V březnu 1945 bojovala armáda v oblasti  u města Stuhlweißenberg/Maďarsko (Székesfehérvár) a poté až do konce války ustupovala jižně od řeky Dunaj do východních Alp.

†