Weczerek Max 26

Max Weczerek po absolvování služby u říšské pracovní služby – RAD narukoval v roce 1943 k Wehrmachtu. Byl zařazen ke kmenové rotě ženijního náhradního praporu – Stammkompanie Pionier-Ersatz-Bataillon 8 do Brieg/Oberschlesien (Horní Slezsko, dnes Brzeg, Opolské vojvodství/Polsko). Prapor byl podřízen divizi – Division 432. Dne 17.12.1943 byl Max převelen k rotě ženijního praporu – 1. Kompanie Pionier-Bataillon 367. Prapor byl sestaven 12.12.1943 v Agram/Chorvatsko (dnes Zabgreb) a podřízen pěší divizi – 367. Infanterie-Division. Hned po sestavení byla divize doplněna rekruty narozených v roce 1926. Dne 29.03.1944 byla divize přesunuta po železnici přes Slovensko do Lemberg/Generalgouvernement (dnes Lvov, Lvovská oblast/Ukrajina) a 01.04.1944 do oblasti Burstyn-Rohatyn (dnes Burštyn-Rogatin, Ivanofrankivská oblast/Ukrajina) a nasazena v rámci skupiny armád „Severní Ukrajina“- Heeresgruppe „Nordukraine“. Postupovala ve velmi obtížných silničních podmínkách přes Galič (Halič) na východ. Během postupových bojů dosáhla linie na východním břehu řeky Dněstr v oblasti Ustia Zelene-Trosciance-Ozerče (Termopilská oblast/Ukrajina). Během následujících dní dobyla divize obce Goržanka, Toustobaby (dnes Visoke) a vytvořila několik přechodů přes řeku Zolota Lipa v Nizkolizi, Zadariv a Jargoriv (vše Termopilská oblast/Ukrajina), pak postoupila k severnímu břehu řeky Dněstr. Zde během bojů u obce Zolota Lipa dne 14.04.1944 utrpěl Max zranění (průstřel levé paže). Byl nejprve převezen na hlavní obvaziště v Zadariv (Termopilská oblast/Ukrajina) a pak se dál léčil ve vojenských lazaretech. Dne 03.07.1944 byl převelen k rotě ženijního náhradního praporu – 1. Kompanie Pionier-Ersatz-Bataillon 7 do München/Bayern (Bavorsko). Prapor byl podřízen divizi – Division 467. Dne 02.08.1944 se Max vrátil zpět ke své jednotce, rotě ženijního praporu – 1. Kompanie Pionier-Bataillon 367. V té době byla jednotka s divizí nasazena u města Bialystok (dnes Podleské vojvodství/Polsko) do obranných bojů na řekách Biebrza a Narew. Šest dní po svém návratu dne 09.08.1944 utrpěl Max druhé zranění (průstřel pravé nohy). Byl převezen na hlavní obvaziště v Krypno-Wielkie (Podleské vojvodství/Polsko) a pak se 8 týdnů léčil ve vojenských lazaretech. Dne 02.11.1944 se vrátil ke své jednotce – rotě ženijního praporu – 1. Kompanie Pionier-Bataillon 367. V té době byla jednotka nasazena východně od města Lötzen/Ostpreussen (Východní Prusko, dnes Gizycko, Varijsko-mazurské vojvodství/Polsko). Zde 13.01.1945  čelila divize velkým ruským útokům. Pak byla určena k obraně města Königsberg/Ostpreussen (Východní Prusko, dnes Kaliningrad/Kaliningradská oblast/Rusko), které bylo vyhlášeno za pevnost.  Divize se urputně bránila masovým útokům ruských jednotek, pod silnou dělostřeleckou palbou a téměř nepřetržitými leteckými útoky do 09.04.1945, kdy město kapitulovalo. Těžce zdecimovaná divize pak padla do ruského zajetí ráno 10.04.1945.

( Rodiče: Franz Weczerek * 03.12.1895 a Antonie Holubek * 18.04.1897,  manželka: Edeltraud Kroczek * 31.08.1930 )

Hodnost:  Oberpionier