Watzlawik Johann 10

Johann August Watzlawik žil od roku 1918 v Kauthen (Kouty). V roce 1933 se oženil a přestěhoval do Kravař (Deutsch Krawarn). V roce 1934 sloužil u československé armády – Pěší pluk č. 15 v Novém Jičíně. Dne 18.04.1940 narukoval k Wehrmachtu. Podle hlášení ze dne 07.07.1940 byl zařazen k rotě pěšího náhradního praporu – 1. Kompanie Infanterie-Ersatz-Bataillon 84 do Cosel/Oberschlesien (Horní Slezsko, dnes Kedzierzin-Kožle, Opolské vojvodství/Polsko). Prapor nejprve spadal pod divizi – Division 168, později pod divizi – Division 148 a byl náhradou pro pěší divizi tzv. Slezskou – 8. Infanterie Division „Schlesische Division“. Podle hlášení z 20.09.1940 byl přeložen k rotě stavebního náhradního praporu – 1. Kompanie-Bau-Ersatz-Bataillon 28 do Neisse/Niederschlesien (Dolní Slezsko, dnes Nysa, Dolnoslezské vojvodství/Polsko). Prapor byl podřízen také divizi – Division 148. Podle následného hlášení z 27.09.1940 byl převelen k rotě stavebního praporu – 1. Kompanie Bau-Bataillon 95, kde sloužil jako radista. Dne 25.10.1940 Johann onemocněl kostní infekci (Kocheninfektion) a léčil se do 29.10.1940 v polním lazaretu Douai, od 29.10. do 01.11.1940 ve vojenském lazaretu v Lille (oba departament Nord, region Hauts-de France/Francie) a od 01.11.1940 ve vojenském lazaretu Pützchen-Bonn/Nordrhein-Westfalen (Severní Porýní – Vestfálsko), kde byl znovu uschopněn vojenské služby 07.01.1941. Po krátkém čase se ale zdravotní stav Johanna zhoršil zánětem kostní dřeně  (Kochenmarkenzündung) a následně léčil v dalších vojenských lazaretech 07.05.-01.06.1941 v Königsberg/Ostpreusen (Východní Prusko, dnes Kaliningrad (Kaliningradská oblast/Rusko), 03.06.-11.07.1941 v Bad Liebenstein/Thüringen-(Durýnsko), 11.07.-06.09.1941 v Erfurt/ Thüringen (Durýnsko), 08.09.1941-20.03.1942 v ozdravovně a vojenském lazaretu Oberhof/Thüringen (Durýnsko). Podle hlášení z 14.04.1942 byl pak zařazen k rotě rekonvalescentů stavebního náhradního praporu – 2. Genesendenkompanie Bau-Ersatz-Bataillon 28 do Metz/Lothringen (Lotrinsko, dnes departament Moselle, region Grand Est/Francie). Po doléčení byl podle hlášení z 08.07.1942 nejprve zařazen k pěší ženijní náhradní rotě – Infanterie-Pionier-Ersatz-Kompanie 148 a následně k lehké baterii dělostřeleckého náhradního oddílu – 2. leichte Batterie Artillerie-Ersatz-Abteilung 8. Obě tyto jednotky byly dislokovány v Metz/Lothringen (Lotrinsko, dnes Francie). Dělostřelecký oddíl byl podřízen divizi – Division 148. Podle hlášení ze dne 29.09.1942 byl opět převelen a to k baterii dělostřeleckého pluku – 8. Batterie Artillerie-Regiment 8. Tento pluk byl podřízen myslivecké divizi – 8. Jäger-Division. Tato divize vznikla 30.06.1942 přejmenování 8. Leichte Infanterie Division, a ta vznikla v prosinci 1941 přejmenováním původní pěší divize – 8. Infanterie Division. Divize byla nasazena na východní frontě v rámci skupiny armád „Sever“ – Heeresgruppe „Nord“. Od srpna 1942 zajišťovala oblast jihovýchodně od Staraja Russa u obce Ramuševo (Novgorodská oblast/Rusko) přístup do Demjanského kotle. Dne 03.02.1943 Johann opět onemocněl zánětem kostní dřeně (Kochenmarkenzündung). Následně se léčil 03.02.-28.02.1943 v rezervním lazaretu v Troppau/Sudetenland (Sudety, dnes Opava/ČR), od 01.03.-13.04.1943 v rezervním lazaretu Luipoldbad Oberdorf/Bayern (Bavorsko) a od 13.04.-26.11.1943 ve vojenském lazaretu Kempten/Bayern (Bavorsko). Podle hlášení z 13.12.1943 byl zaslán na doléčení k baterii rekonvalescentů lehkého dělostřeleckého náhradního oddílu – Genesendenbatterie leichte Artillerie-Ersatz-Abteilung 18 do Bunzlau/Niederschlesien (Dolní Slezsko, dnes Boleslawiec, Dolnoslezské vojvodství/Polsko). Podle hlášení z 05.01.1944 přešel Johann v rámci oddílu ke kmenové baterii lehkého dělostřeleckého náhradního oddílu – Stammbatterie leichte Artillerie-Ersatz-Abteilung 18. Oba tyto oddíly byly podřízeny divizi – Division 408. Podle hlášení z 26.09.1944 byl převelen zpět k rotě svého dělostřeleckého pluku – 7. Kompanie Artillerie-Regiment 8. Podle hlášení z 06.10.1944 byl dále převelen k lehké koloně mysliveckého pluku – leichte Kolonne Jäger-Regiment 38 a podle hlášení z 14.12.1944 bylo k zásobovací rotě – Nachschub-Kompanie 8. Pluky i rota byli stále podřízeni myslivecké divizi – 8. Jäger-Division. Divize se v září 1944 stahovala z Východních Karpat do Seliatyn (Černovická oblast/Ukrajina). V říjnu 1944 pak ustoupila do Maďarska (Tarcal následně k Eger) a v lednu 1945 na Slovensko. Konec války zastihl divizi na Moravě.

† 29.03.1976 Třinec- Nebory

(Rodiče: August  Watzlawik * 30.03.1885 † 27.05.1961 a Antonie Mura * 26.12.1890 † 14.05.1934, manželka: Marie Kotzian * 05.09.1913 † 10.08.2001)