Watzlawik Ernst

Ernst Watzlawik se narodil v Chuchelné (Kuchelna), ale žil hned po narození v Koutech (Kauthen). Těsně před válkou se přestěhoval a žil v Oppahof (dnes část Kravař- Dvořisko). K Wehrmachtu narukoval 20.02.1944 ke kmenové baterii dělostřeleckého náhradního a výcvikového oddílu (motorizovaného) „Feldherrnhalle“-Stammbatterie Artillerie-Ersatz und Ausbildungs-Abteilung (motorisiet) „Feldherrnhalle“ do Elbing/Ostpreussen (Východní Prusko, dnes Elblag-Varimjské-mazurské vojvodství-Polsko). Ke stejné divizi v dubnu 1944 narukoval jeho bratr (dvojče) Erich. Podle hlášení z 09.10.1944 byl převelen k baterii (houfnic u pancéřových jednotek) tankového dělostřeleckého pluku-2.(Panz.Haub.) Batterie Panzer-Artillerie-Regiment 13. Tento pluk byl podřízen 13. Panzer-Division-(tankové divizi). Na podzim bojovali v rámci 6.Armee-armády v jižním Mačarsku na východní frontě. Byl nasazen se svou divizí do těžkých bojů u Budapeště. Ernst byl jeden ze statečných vojáku, kteří byli nasazení s divizí k proražení nepřátelského průlomu. Ernst zde ale utrpěl těžká zranění, jimž dne 14.12.1944 ve vojenském lazaretu 1/14 Pilisvörövar(Werischwar) podlehl. Ernst byl svými kamarády pohřben se všemi vojenskými poctami. Dnes je jeho jméno uvedeno v pamětní knize na válečném hřbitově v Budaörs/Mačarsko. Jeho převoz z původního umístění na tento nově zřízený válečný hřbitov nebyl možný.