Stoklassa Karl

Karl Stoklassa (Stocklassa) narukoval k Wehrmachtu a byl zařazen k rotě pěšího náhradního praporu – 12. Kompanie Infanterie-Ersatz-Bataillon 372 do Oppeln/Oberschlesien (dnes Opole, Opolské vojvodství/Polsko). Prapor byl podřízen divizi – Division 168. Po výcviku byl převelen k rotě pěšího pluku – 11. Kompanie Infaterie-Regiment 226. Pluk byl podřízen pěší divizi – 79. Infanterie Division. Divize byla sestavena 26.08.1939. Na začátku války v září 1939 byla divize přesunuta na západ a připojila se k armádě – 1. Armee v rámci skupiny armád „C“ – Heeresgruppe „C“ v prostoru mezi městy Merzig a St. Ingbert/Saarland (Sársko). Zde divize zůstala až do června 1940. Od 15.06.1940 se divize účastnila západního tažení. Pluky divize zaútočili na Maginotovu linii jižně od Saarbrücken/Saarland (Sársko). Po prolomení Maginotovy linie divize postupovala do Nancy (departement Meurthe-et-Moselle, region Grand Est/Francie) a odtud do Epinal (departement Vosges, region Grand Est/Francie). Po skončení západního tažení zůstala divize jako bezpečnostní síla v oblasti města Langres (departement Haute-Marne, region Grand Est/Francie). V květnu 1941 byla divize přesunuta do Klagenfurtu/Ostmark (Kärnten-Korutany/Rakousko) a byla připravena na balkánské tažení. Divize se tažení nezúčastnila, jelikož bylo dokončeno rychleji, než bylo plánováno. V červenci 1941 se přemístila do Polska v oblasti u města Lemberg (dnes Lviv, Lvovská oblast/Ukrajina) a stala se zde zálohou v rámci skupiny armád “ Jih“ – Heeresgruppe „Süd“. V srpnu 1941 byla divize převedena k armádě – 6. Armee v oblasti u města Čornobil severně do města Kyjev (Kyjevská oblast/Ukrajina) a podílela se na obklíčení ruských vojsk v Kyjevském kotli. Do zajetí tehdy padlo 600 000 ruských vojáků. Pak postupovala přes Kremenčuk (Poltavská oblast/Ukrajina) k řece Siverskij Doněc do města Belgorod (Belgorodská oblast/Rusko). Divize zde zůstala až do léta 1942. Dne 11.02.1942 Karl onemocněl žloutenkou. Léčil se v polním lazaretu – Feldlazarett mot. 179 ve městě Charkov (Charkovská oblast/Ukrajina). Dne 14.05.1942 byl transportován lazaretním vlakem – Lazarett Zug na sběrné místo nemocných – Kankensammel-Stelle I do města Krakau/Generalguvernement (dnes Krakow, Malopolské vojvodství/Polsko). Zde byl 23.05.1942 umístěn do léčení do rezervního lazaretu – Reserve-Kriegs-Lazarett II Krakau (dnes Krakow, Malopolské vojvodství/Polsko). Po vyléčení 12.06.1942 byl zařazen k pěšímu náhradnímu praporu – Infanterie Ersatz-Bataillon 226 do Nancy/Lothringen (Lotrinsko, dnes departament Meurthe-et-Moselle, region Grand Est/Francie). Prapor byl podřízen divizi – Division 182. Dne 17.07.1942 byl Karl znovu umístěn do rezervního lazaretu – Reserve-Lazarett v Nancy (Lotrinsko, dnes departament Meurthe-et-Moselle, region Grand Est/Francie) k dalšímu léčení z žloutenky. Dne 07.08.1942 byl zařazen zpět k pěšímu náhradnímu praporu – Infanterie Ersatz-Bataillon 226. Pak byl převelen k rotě divizního fisilierského praporu – 1. Kompanie Divisions-Füsilier-Bataillon 35. Prapor byl podřízen pěší divizi – 35. Infanterie Division. Divize byla v té době nasazena na východní frontě v rámci skupiny armád “ Střed“ – Heeresgruppe “ Mitte“ severně od města Gžatsk (dnes Gagarin, Smolenská oblast/Rusko). Zde u obce Klušino byla zapojena po celý rok 1942 do zákopových pozičních bojů. S evakuací fronty u Rževa (Tverská Oblast/Rusko) na jaře 1943 se divize stáhla do oblasti východně od města Dorogobuš (Smolenská oblast/Rusko). Zde v úseku mezi řekami Osma a Dněpr se účastnila až do konce srpna 1943 těžkých obranných bojů. Od září 1943 se divize připojila k ústupu armády – 4. Armee přes řeku Sož jižně od Smolenska. Po dalších obranných bojích v úseku řeky Pronja/Bělorusko byla divize na konci října 1943 přemístěna do oblasti u města Mogilev (Mohilevská oblast/Bělorusko), kde se až do června 1944 u města Drybin účastnila tamní zákopové války. Na začátku ruské letní ofenzívy 22. 06.1944 byly pozice divize proraženy. Následně se musela s velkými ztrátami probojovat na západ z kapsy Babruisk (Mohilevská oblast/Bělorusko). Do oblasti Brest-Litovsk (Brestská oblast/Bělorusko) se dostala přes Pinsk (Brestaská oblast/Bělorusko) v polovině července 1944. Zde byla divize shromážděna, osvěžena a znovu vyzbrojena. Poté zaujala obranné postavení v oblasti města Brest-Litovsk. V září 1944 se divize stáhla k řece Narew v oblasti mezi města Różan-Pułtusk (Mazovské vojvodství/Polsko). V polovině ledna 1945 se divize musela stáhnout do oblasti Západního Pruska. Divize šla přes Graudenz (dnes Grudziądz, Kujavsko pomořské vojvodství/Polsko) a Marienburg/Westpreussen (Západní Prusko, dnes Malbork, Pomořské vojvodství/Polsko), kolem Dirschau/Westpreussen (dnes Tczew, Pomořské vojvodství/Polsko) a do oblasti Danzig/Westpreussen (dnes Gdaňsk, Pomořské vojvodství/Polsko). Část divize byla převezena lodí na poloostrov Hela/Westpreussen (dnes Hel, Pomořské vojvodství/Polsko) a tam se musela na konci války vzdát. Část byla evakuována do Schleswig-Holstein (Šlesvicka-Holštýnska). Zbytek divize padl zde poblíž města Danzig do ruského zajetí. Karl se stal v roce 1945 nezvěstným v oblasti Gegend/Ostmark-Niederdonau (dnes Niederösterreich-Dolní Rakousy/Rakousko).

Vyznamenání :

• Winterschlacht-Medaille 1941-42
• Verwundeten-Abzeichen in Schwarz
• Rettungsmedaille

(Rodiče: Josef Stoklassa *05.01.1871 a Antonie Weczerek *19.07.1878)