Sniehotta Siegmund

Siegmund Sniehotta se 11. ledna 1940 dobrovolně přihlásil do Wehrmachtu. Výcvik absolvoval u Motor Training Company v Ollau v Horním Slezsku a na řece Nise. Poté vstoupil do Luftwaffe, kde sloužil jako řidič a člen pozemního personálu ve Vzdušné škole 5 v Breslau-Schöngarten. Zůstal tam až do roku 1943, kdy se oblast stala hlavní základnou štábu letectva a II./střemhlavého bombardovacího křídla 77. Chtěl se dobrovolně přihlásit do služby v Rusku a hlásil se svému veliteli, který byl z Brna. Důstojník křičel: „Ty idiote, přespej tam jednu noc a zítra se hlás!“ Sniehotta to zvažoval a pak odmítl. Jednoho dne jel autobusem do Millau. Mezitím byla jeho rota nasazena do Ruska. Když se vrátil, zjistil, že všichni jsou pryč. Poté sloužil na Lüneburském vřesovišti.

Na podzim roku 1943 byl převelen k protiletadlovému dělostřelectvu v Itálii. Se svou protiletadlovou jednotkou se usadil poblíž Monte Cassina. Později se stáhli do Říma. Tam každý den projížděl kolem Vatikánu. Ve Florencii jim italské barmanky otrávily nápoje. Mnozí onemocněli a zemřeli. Během ústupu překročil řeku Pád. Pak se projevily účinky otravy. Dlouho byl těžce ochrnutý a musel používat berle. Byl hospitalizován v italské Veroně a v Riva del Garda.

Po válce a pobytu ve válečném zajatci se vrátil domů, ale byl zatčen českými úřady, týrán a odsouzen k nuceným pracím. Byl sportovcem s mnoha oceněními – vyobrazen v brožuře Signal Booklet z roku 1943.

Vyznamenání:

• Říšský sportovní odznak