Smolka Franz

Franz Smolka se narodil v Hati, ale od října roku 1938 žil v Darkovicích v domě čp. 1.

Bojoval za Německo už v První světové válce, účastnil se bojů na Sommě a u Verdunu. Během hrůz První světové války přišel o oko.

Po skončení války pracoval v Hamburku. V roce 1939 byl zařazen do organizace Todt (paramilitární jednotka určená k výstavbě strategických objektů). Jako velitel čety (Rottenführer) sloužil na Krymu a poblíž Dněpropetrovsku. Podle jeho vzpomínek sloužilo v jeho útvaru více vojáků z Ratibořska. Hlavním úkolem čety bylo hlídat logistické cesty, po kterých se přepravoval vojenský materiál, munice a jídlo pro vojáky. Na hlídky chodili vždycky po dvou. Většina vojáků byla ve věku okolo 50-60 let.

V roce 1943 navštěvoval zimní semestr na inženýrské škole ve Wismaru (Meklenbursko-Přední Pomořansko). Poté se stal předákem.

Franz Smolka vzpomínal, že v okolí města Brajnsk za nimi často chodily prosit o jídlo děti z přilehlé vesnice. Němečtí vojáci jim vždycky dali chleba a zbytky ze svých přídělů. Okolní lesy měly být plné partyzánu, ti však na ně nikdy nezaútočili, to mohlo být způsobeno vstřícným a lidským chováním k místnímu obyvatelstvu. Za celou válku jeho oddíl neutrpěl jedinou ztrátu!

V únoru 1945 byl vyznamenán polním maršálem Ferdinandem Schörnerem Válečným záslužným křížem II. třídy s meči.

Po válce se dostal do zajateckého tábora v Německu. Po propuštění se dostal přes Krušné hory na kole domů. Na kole si vezl všechny své osobní věci. Jednou mu nějaký sovětský voják kolo ukradl. Franz Smolka si byl stěžovat jejich veliteli, že mu Rudoarmějci ukradli kolo a musí své těžké věci nést na rukou. Velitel jej zavedl do místnosti, kde si mohl vybrat náhradní kolo. Vybral si nakonec úplně nové jízdní kolo, které mělo navíc i světla vepředu i vzadu. Na něm dojel až domů.

Vyznamenání:

• Válečný záslužný kříž II. třídy s meči
• Železný kříž II. třídy 1914
• Bavorská medaile Za statečnost