Slany Max

Max (Maxmilian) Slany narukoval k Wehrmachtu 01.04.1941. Byl zařazen k rotě stavebního náhradního praporu – 2. Kompanie Bau-Ersatz-Bataillon 8 do Glogau/Niederschlesien (Dolní Slezsko, dnes Głogów, Dolnoslezské vojvodství/Polsko). Prapor byl podřízen divizi – Division 158. Později byl převelen k rotě stavebního praporu – 3. Kompanie Bau-Bataillon 107. Na začátku východního tažení v červnu 1941 byl prapor podřízen armádnímu sboru –  XXXXIV. Armeekorps a nasazen v rámci skupiny armád “ Jih“ – Heeresgruppe “ Süd“ do útoku na jižní Rusko. Sbor překročil řeku Bug jižně od města Chelm (Lublinské vojvodství/Polsko) a postupoval na východ. Koncem června 1941 se účastnil těžkých bojů během tankové bitvy v oblasti mezi městy Luck (Volynská oblast/Ukrajina, Dubno a Rivne (Rivenská oblast/Ukrajina). Sbor minul město Ternopil (Ternopilská oblast/Ukrajina) na severu a v polovině července 1941 dosáhl oblasti severně od města Vinnycja (Vinická oblast/Ukrajina).  Koncem července 1941 postoupil k městu Umaň (Čerkaská oblast/Ukrajina). Dne 08.08.1941 se zapojil do bitvy o toto město. Pak postoupil k řece Dněpr u města Čerkassy (Čerkaská oblast/Ukrajina). Od 01.09.1941 se sbor zapojil do bojů o město Kyjev (Kijevská oblast/Ukrajina). Do zajetí tehdy padlo v Kyjevském kotli 600 000 ruských vojáků. Sbor pak zůstal na řece Dněpr jako záloha a řeku překročil až 21. 09.1941. Na podzim 1941 přešel jak prapor, tak sbor pod přímé velení armády – 17. Armee. S touto armádou se sbor účastnil postupu na město Charkov (Charkovská oblast/Ukrajina), přičemž působil jako pravé křídlo armády. Postupoval jižně od Charkova a koncem října dosáhla řeky Doněc u města Kramatorsk (Doněcká oblast/Ukrajina). Sbor zde zůstal i v následujících týdnech, přičemž v prosinci 1941 se poziční úsek posunul mírně na jih a koncem prosince opět na sever. V roce 1942 byl prapor nasazen u tankové armády – 1. Panzerarmee. Armáda byla také nasazena v rámci skupiny armád “ Jih“ – Heeresgruppe “ Süd“. Armáda v té době postupovala přes Doněckou pánev k městu Rostov na Donu (Rostovská oblast/Rusko). Po dobití města byla armáda v oblasti u řeky Mius a čelila neustálým bojům. Později postoupila přes řeku Kubáň (Krasnodarský kraj/Rusko) do města Maikop (Adygejsko/Rusko). Dále pak postupovala armáda na Kavkaz k městu Těrek (Kabardsko-Balkarsko/Rusko) a následně se zapojila do bojů o toto město. Dne 18.12.1942  onemocněl Max kýlou. Byl transportován na sběrné místo nemocných – Kranken-Sammel-Stelle do Rostov (Rostov na Donu, Rostovská oblast/Rusko) a 23.12.1942 k léčení do motorizovaného polního lazaretu – Feldlazarett mot. 778 v Rostov. Po vyléčení se vrátil ke své jednotce a pak byl převelen k rotě stavebního ženijního prapor – 3. Kompanie Bau-Pionier-Bataillon 109. Prapor vznikl 19.08.1943 přejmenováním původního stavebního praporu – Bau Bataillon 109 a byl nasazen také v rámci tankové armády – 1. Panzerarmee v jižním Rusku. Kvůli stalingradské katastrofě byla armáda donucena v roce 1943 ze středního Kavkazu ustoupit za řeku Don a byla zapojena do zákopových obranných bitev v Doněcké oblasti/Ukrajina na řekách Don a Mius. Do dalších bojů se pak armáda zapojila u měst Izjum (Charkovská oblast/Ukrajina) a dál pak v oblasti měst Dnepropetrovsk (dnes Dnipro), Kryvyj Rih a Nikopol (vše Dněpropetrovská oblast/Ukrajina) a mezi městy  Kremenčug a Kirovograd (dnes Kropyvnyckyj, obě města Kirovohradská oblast/Ukrajina). V roce 1944 byl prapor nasazen v Rumunsku. Nasazen byl v oblasti mezi městem Tighina-Bendery (Besarábie/Rumunsko, dnes Podněstří/Moldávie) a obcí Zaim/Bessarabien (Besarábie/Rumunsko, dnes Moldávie). V létě 1944 zde prapor utrpěl těžké ztráty. 290 vojáku praporu se stalo během bojů z ruskou armádou nezvěstnými. Také Max byl původně hlášen od 22.08.1944 jako nezvěstný. Později se ale zjistilo, že 29.08.1944 u obce Ursoaia/Bessarabien (Besarabie, dnes Moldávie) padl do ruského zajetí. Ze zajetí byl propuštěn v roce 1947.

† 07.02.1983

(Rodiče: Josef Slany * 16.07.1869 a Katharina Kunczik * 26.09.1878, manželka: Angela Stoklassa * 30.08.1909 † 04.08.1997)