Slany Josef

Josef Slany žil po svatbě v Sandau (PíšAY). Podle hlášení z 01.09.1939 narukoval k Wehrmachtu a byl zařazen k rotě pohraničního pluku – 3. Kompanie Grenzwacht-Regiment 58 do Ratibor/Oberschlesien (Horní Slezsko, dnes Racibórz, Slezské vojvodství/Polsko). Pluk byl podřízen (velení hraniční stráže) – Grenzschutz-Abschnitts-Kommando 3. Josef vykonával strážní službu v prostoru města Oppeln/Oberschlesien (Horní Slezsko,dnes Opole, Opolské vojvodství/Polsko). Podle hlášení z 04.12.1939 byl převelen ke kulometné rotě pěšího pluku – 4.(Masch-Gewehr) Kompanie Infanterie-Regiment 452. Tento pluk byl podřízen 252. Infanterie-Division (pěší divizi). Od prosince 1939 se nacházela divize na západní hranici v oblasti řeky Blies/Saar-Plalz (dnes Saarland-Sársko) v rámci skupiny armád „C“-Heeresgruppe „C“. Na začátku západního tažení proti Francii zůstala divize ve svých pozicích. Do tažení se zapojila dne 14.června 1940, kdy divize prolomila opevnění Maginotovy linie u obce Altweiler/Elsass (Alsasko, dnes Altviller,departament Moselle, region Grand Est/Francie) a pak překročili kanál Rýn-Marne. Následně postupovali na Badenweiler/Lothringen (Lotrínsko, dnes Badonviller, departament Meurthe et Moselle, region Grand Est) a dále k pohoří Hoch Vogesen (Vosges). Po kapitulaci Francie 22.06.1940 se divize nacházela v oblasti u hory Donon. V červenci se divize přemístila do východního Polska. Podle hlášení z 12.10.1940 byl Josef převelen k rotě pěšího pluku – 7. Kompanie Infanterie-Regiment 472. Tento pluk byl podřízen také 252. Infanterie-Division (pěší divizi). V červnu 1941 se divize zapojila v rámci skupiny armád „Střed“- Heeresgruppe „Mitte“ tažení do Ruska. Dne 10.07.1941 přešla divize přes Bialystok (dnes Podleské vojvodství/Polsko) a pokračovala směrem na Mielnik (dnes Podleské vojvodství/Polsko), Slonim (Grodenská oblast)/Belorusko a Sluck (Minská oblast)/Bělorusko. Podle hlášení z 23.07.1941 byl po nemoci Josef přemístěn k rotě rekonvalescentů pěšího náhradního praporu – Genesendenkompanie Infanterie-Ersatz-Bataillon 472 do Mülhausen/Elsass (dnes Mulhouse/Asasko, deprtament Haut-Rhin, region Grand Est/Francie). Podle hlášení z 05.08.1941 se vrátil zpět ke své jednotce 7. Kompanie Infanterie-Regiment 472, ale krátce po návratu byl podle dalšího hlášení odeslán zpět k doléčení k rotě rekonvalescentů pěšího náhradního praporu – Genesendenkompanie Infanterie-Ersatz-Bataillon 472 do Mülhausen/Elsass (dnes Mulhouse/Asasko, deprtament Haut-Rhin, region Grand Est/Francie). Dále podle hlášení z 28.08.1941 byl přemístěn k rotě pěšího náhradního praporu – 3. Kompanie Infanterie-Ersatz-Bataillon 472, také v Mülhausen. Podle dalšího hlášení z 01.02.1942 byl převelen k rotě pěšího náhradního praporu – 1. Kompanie Infanterie-Ersatz-Bataillon 54 v Mülhausen/Elsass (dnes Mulhouse/Asasko, deprtament Haut-Rhin, region Grand Est/Francie). V dubnu 1942 byl převelen k rotě praporu zemských střelců – 1. Kompanie Landesschützen-Bataillon 565 do Lamsdorf/Oberschlesien (Horní Slezsko, dnes Lambinowice, opolské vojvodství/Polsko), kde v zajatecké táboře Stalag VIII-B hlídali válečné zajatce. Podle hlášení z 13.05.1943 byl Josef znovu převelen tentokrát na východní frontu do oblasti Bélgorodu (Belgorodská oblast)/Rusko k rotě granátnického pluku – 2. Kompanie Grenadier-Regiment 417. Tento pluk byl podřízen 168. Infanterie Division (pěší divizi) a byl nasazen v rámci skupiny armád „Jih“- Heeresgruppe „Süd“. Zde začátkem července 1943 onemocněl a byl zaslán do válečného lazaretu v Dněpropetrovsk (Dněpropetrovská oblast, dnes Dnipro)/Ukrajina, kde pobyl od 06.07.1943 do 12.07.1943. Pak byl převezen do vojenského lazaretu v Krakau-Reichshof/Generalgouvernement (dnes Krakow-Rychnovek, Malopolské vojvodství/Polsko), kde se léčil od 14.07.1943 do 21.07.1943. Pak byl převezen do vojenského lazaretu v Breslau/Niederschlesien (Dolní Slezsko, dnes Wroclaw, Dolnoslezské vojvodství/Polsko), kde se léčil od 23.07.1943. Podle hlášení z 28.08.1943 byl převeden na doléčení k rotě rekonvalescentů granátnického náhradního praporu – Genesendenkompanie Grenadier-Ersatz-Bataillon 452 do Schokowa/Oberschlesien (Horní Slezsko,dnes/Polsko). Podle hlášení z 01.10.1943 byl zařazen k pochodové rotě granátnického náhradního praporu – Marschkompanie Grenadier-Ersatz-Bataillon 452 v Schokowa/Oberschlesien (Horní Slezsko,dnes/Polsko). Dne 03.11.1943 byl opět zaslán do vojenského lazaretu v Königshütte/Oberschlesien (Horní Slezsko, dnes Chorzów, Slezské vojvodství/Polsko), kde se léčil do 10.12.1943. Podle hlášení z 24.01.1944 byl převeden na doléčení k rotě rekonvalescentů granátnického náhradního praporu – Genesendenkompanie Grenadier-Ersatz-Bataillon 452 do Kattowitz/Oberschlesien (Horní Slezsko, dnes Katowice, Slezské vojvodství/Polsko). †

Zdroj: Deutsche Dienstelle WASt.