Schaffartzik Karl

Karl Schaffartzik byl povolán v roce 1939. Po základním výcviku vstoupil do 2.Kompanie/MG-Bataillon 15, který byl v únoru 1940 reorganizován na Kradschützen-Bataillon 160 a zařazen pod velení 60. pěší divize (60. Infanterie-Division). Jednotka byla v létě nasazena v Holandsku a Francii. Schaffartzik byl v Pomořansku v červenci 1940. V zimě 1940/41 byl přemístěn do Rumunska, odkud se účastnil balkánského tažení.

Od července 1941 bojovala v Rusku jako součást Kampfgruppe Kleist. V červenci 1942 byl Schaffartzik v Insterburgu/OP, odkud se vrátil ke své jednotce, která byla v současné době umístěna v Losonowaya.

Byl zraněn v bitvě u Charkova a umístěn na oddělení 5/I vojenské nemocnice 528 R (5/I Kriegslazarett-Abteilung 528 R). Dne 11. října1942 byl propuštěn.

Když se vrátil ke své jednotce bojující u Stalingradu, byl šokován zjištěním, že od té doby padlo nespočet jeho kamarádů. Síla jeho roty se zmenšila na pouhých 20 mužů! Z jeho posledního dopisu ze dne 09.01.1943 byla zoufalá situace hmatatelná: „Nevím, co napsat, když je život tak na hovno. Každý den musím zabíjet lidi! Jediné, co utiší můj hlad, je čaj a cigarety. Ta zatracená válka musí jednou skončit! Zítra je neděle a jak by bylo hezké být doma s kávou a koláčem.“

Dne 14. ledna 1943 padl Karl Schaffartzik ve Stalingradu. Na stejném místě padnul i Jeho bratr Heinrich.

Karla Schaffartzika se během prací na obnově pohřebiště nepodařilo získat zpět. Plánovaný přesun na hromadný hřbitov v Rossoshce proto bohužel nebyl možný. Jeho jméno je zaznamenáno na zvláštním místě na výše zmíněném hřbitově.

Rodiče: Franz Schaffartzik a Josefa Krautwurst