Schaffartzik Erhard 1912

Erhard (Eberhardt) Schaffartzik narukoval k Wehrmachtu. Byl zařazen k rotě pěšího náhradního praporu – 1. Kompanie Infanterie-Ersatz-Bataillon 164 v Teschen/Obeschlesien (Horní Slezsko, dnes Ciezsyn, Slezské vojvodství/Polsko). Prapor byl sestaven 26.08.1939 v Teschen, byl podřízen divizi – Division 168 a byl součástí záložního vojska pro pěší divizi – 62.Infanterie-Division. Později byl Erhard převelen k divizní jednotce pěší divize – 62. Infanterie-Division a to k rotě střeleckého průzkumného praporu – 2. Kompanie Füsillier-Aufklärung-Bataillon 162.  Po ukončení války s Polskem koncem roku 1939 působila divize v pohoří Eifel/Německo. Od 10. května 1940 se účastnila v rámci skupiny armád „B“ – Heeresgruppe „B“ tažení do Francie. Přešla pohořím Ardény v Belgií, překročila řeku Aisne západně od města Soissons (departament Aisne, region Hauts-de-France/Francie) a dál postupovala do oblasti u obce Ham (deparatment Somme, region Pikardie/Francie). V druhé fázi tažení diveze postoupila do oblasti u města Orleans (departament Loiret, region Centre/Francie). Po kapitulaci Francie zde divize krátce zůstala a převzala zajištění v oblasti Orleans (departament Loiret, region Centre/Francie) a Blois (departament Loir-et-Cher, region Centere Val de Loire/Francie). Koncem června 1940 se divize přemístila do Generalgouvernement (dnes Polsko). Od 22.06.1941 se v rámci skupiny armád „Jih“- Heeresgruppe „Süd“ účastnila tažení do Ruska. Jižně od města Chelm (Lublinské vojvodství/Polsko) přešla řeku Bug a město Kovel (Volyňská oblast/Ukrajina). V srpnu 1941 přešla přes město Korosteň (Žitomirská oblast/Ukrajina) a dál postupovala k řekám Dněpr a Desna do oblasti severně od Kyjeva (Kyjevská oblast/Ukrajina). Zde se v září 1941 zapojila do bitvy o Kyjev. Po ukončení bojů v Kyjevském kotli padlo po obklíčení do zajetí tehdy přes 600 000 ruských vojáků. V říjnu 1941 pak postoupila k městu Polatva (Poltavská oblast/Ukrajina) a koncem roku 1941 k řece Doněc  (Charkovská oblasti/Ukrajina). Zde byla pak zapojena do do pozičních obranných zákopových bojů. Se začátkem letní ofenzivy postupovala divize k řece Oskol v oblasti Valuyki (Bělgorodská oblast/Rusko) a poté k řece Don u města Kazanskaja (Rostovská oblast-Rusko). Zde divize od srpna 1942 zajišťovala bok armády – 6. Armee, která bojovala ve Stalingradu. Po začátku velké ruské ofenzívy s cílem obklíčit armádu – 6. Armee se musela divize připojit k ústupu 8. itaské armády. V Čir (Rostovská oblast/Rusko) byla divize obklíčena a z velké části zničena. Zbytek divize pak ustoupil za řeku Doněc. Divize pak byla obnovena a v květnu 1943 znovu nasazena v oblasti Doněck u Lisičansk (Luhanská oblast/Ukrajina). Zde dne 18.05.1943 severozápadně od Lisičansk, jižně od Privillja (Luhanská oblast/Ukrajina) Erhard padl. Těžké zranění neslučitelné se životem střepinami granátu po celém těle. Byl pochován na válečném hřbitově hrdinů v Proletarsk (Luhanská oblast/Ukrajina). Nyní je Erhard pochován na nově zřízeném válečném hřbitově v Charkově (Charkovská oblast/Ukrajina).
Poloha hrobu : Blok 12, Řada 37, Hrob 6454

Vyznamenání :

• Infanterie-Sturmabzeichen
• Verwundeten-Abzeichen in Silber
                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                     (Rodiče: David Schaffartzik * 30.12.1878 a Ludmilla * 17.01.1882, manželka: Charlotte Quittek)