Rinka Emil

Emil Rinka narukoval k Wehrmachtu začátkem roku 1940 do Jauer/Niederschlesien (Dolní Slezsko, dnes Jawor-Polsko), kde byl zařazen k pěší rotě náhradního praporu – 1.Kompanie-Infanterie-Ersatz-Bataillon 461. Tento prapor spadal pod 168.Infanterie Division (pěší divizi) jako postavená náhrada pro 252.Infanterie Division. Dne 05.10.1940 byl přeložen k 3.rotě téhož praporu – 3.Kompanie-Infanterie-Ersatz- Bataillon 461 taktéž v Jauer a 03.12.1940 k 2.rotě téhož praporu – 2.Kompanie-Infanterie-Ersatz-Bataillon 461 ale v Mörchingen/Lothringen (dnes Morhange- Francie), kde byl prapor přemístěn. Dne 09.01.1941 byl převelen k pěšímu pluku – 2./Infanterie-Regiment 232, který patřil pod 102.Infanfanreie-Division sídlící v Gross Born/Pommern (Pomořansko, dnes Borne Sulinowo-Polsko). V období květen-červen se přemístili do Jeziory/Generalgouvernement (Polsko). Po vypuknutí války s Ruskem 22.06.1941 byl s tímto plukem nasazen ve směru Smolensk-Vjasma-Ržev. Zúčastnil se také obkličovací bitvy u Velikych Luk. Pak útoku přes Toropec, Ržev na Kalinin (dnes Tver-Rusko) ležící severozápadně 170 km od Moskvy, který dosáhli začátkem prosince1941. Po nezdařeném útoku na Moskvu, kdy přešla dne 05.12.1941 ruská vojska do protiútoku se jeho pluk stáhl ke Rževu. Pak byli zasláni na Silvestra 1941 do obce Malaja Koša na odpočinek. Od ledna 1942 se účastnili na linii Ržev-Sytšovka bitvy o Ržev a zapojili se také do boje proti partyzánům. Dne 21.03.1942 byl Emil u Protojky v oblasti Rževa lehce raněn. Dne 04.07.1942 byl u Rževa opět raněn. Tentokrát granátovými střepinami do kolena a nadloktí pravé paže. Dne 10.07.1942 byl převezen lazaretním vlakem do vojenského lazaretu do Lowie/Generalgouvernement (Polsko). Po vyléčení byl zaslán k rotě rekonsvalescentů Genesenden-Kompanie-Infanterie-Ersatz-Bataillon 444 do Diedenhofen/Lothringen (dnes Tionville-Francie) na doléčení. Ke konci prosince 1942 byl přeložen k rezervní rotě granátnického praporu 2.Kompanie-Reserve-Grenadier-Bataillon 444 a v květnu 1943 ke granátnickému pluku 11./Grenadier-Regiment-869. Tento pluk spadal pod 356.Infantrie-Division (sídlící v Toulon/Francie a italské Riviéře). Posledním plukem, kde byl Emil převelen byl 6.Kompanie-Panzer-Regiment-110, který patřil pod 11.Panzer-Division (panceřovou divizi), k divizi duchů „Gespensterdivision“ , která byla jedna z nejslavnějších. V červenci 1943 se opět vrátil na východní frontu, ale tentokrát na úsek Belgorod-Poltava na jižní části fronty, kde pluk sváděl obranné boje po neúspěšné operaci Citadela u Kurska. Pluk dále ustupoval jižní Ukrajinou až do dubna 1944. V květnu 1944 byl přemístěn do západní Francie a pak do jižní Francie. Emil setrval u pluku do ledna 1945. V té době pluk bojoval u Trier/Rheinland-Pfalz (Porýní-Falc-Německo) odkud byl Emil poslán do poddůstojnické školy v Berlíně. Svůj poslední dopis a zároveň zprávu o sobě zaslal rodině 17.ledna 1945. Od té doby již o sobě nedal nic vědět a je nezvěstný.

Auszeichnungen: EK 2. Klasse

Infanterie-Sturmabzeichen in Silber

Winterschlacht-Medaille 1941

Verwundetenabzeichen in Silber