Ribka Max

Max Ribka narukoval k Wehrmachtu v roce 1939 k 1./Panzer-Ersatz-Abteilung 15. Po absolvování základního výcviku nastoupil k Stabskompanie-Panzer-Regiment 15. Začátkem tažení na západ bojoval tento pluk v sestavě 5.Panzer Division, která postupovala z jižní Belgie do Flander. Pak začala druhá fáze tažení, kdy pluk postupoval podél pobřeží, dokud nedosáhl přístavu Brest.

Po ukončení bojů byl pluk přetransformován a od 4.září 1940 náležel k nově ustanovené 11.tankové divizi (11.Panzer Division). V roce 1941 sloužil Max Ribka u Eisenbahn-Panzer-Zug 27, (obrněný vlak 27)-spadal pod XXXIX.Panzer-Korps 39 Ostfront. S tímto obrněným vlakem 27 byl nasazen na východní frontě v Rusku. Bylo postaveno celkem 130 obrněných vlaků, každý měl uprostřed pancéřovanou lokomotivu s pancéřovanými tendry na každé straně.

Dále se vlak skládal z:

• 1.dělový vagon
• 2.pěchotní+velitelský vagon
• 3.dělostřelecký a protiletadlový vagon jenž byl vyzbrojen čtyřhlavňovým protiletadlovým kanonem ráže 2 cm
• 4.tankový vagon osazen většinou lehkým tankem PzKpfw 38(t)

V lednu 1942 byl obrněný vlak 27 obklíčen v Suchiniči, ztratil svá vagony a po osvobození byla vybavena ukořistěnými ruskými zbraněmi. V lednu 1944 byl obrněný vlak 27 přesunuta do oblasti Pripjať-Brest, aby čelil této hrozbě a sovětským jednotkám provádějícím průzkum ze Sarny. Mimo jiné úspěšně odrazil útok na most přes řeku Horyň. 19. března 1944 podnikl obrněný vlak 27 průzkumnou misi směrem na Kovel. Zpočátku narazil na minu poblíž Zablocia, ale mohl v průzkumu pokračovat. Na zpáteční cestě v noci z 20. na 21. března 1944 byl odříznut sovětskými jednotkami poblíž Zablocia. Obrněný vlak 2, který byla vyslán na pomoc, narazil na minu poblíž Maloryty a musel se vrátit. Když se obrněný vlak 27 po odrazení neustálých útoků pokusil prorazit na jih, lokomotiva byla vyřazena z provozu palbou protitankových děl. Posádka poté odpálila zbraně a (dočasně) opustila obrněný vlak, ale podařilo se jí dosáhnout vlastních linií. Protože se německé jednotky držely v Kovelu, Sověti se nemohli z obrněného vlaku jendoduše dostat. Díky společnému protiútoku 5. Jägerské divize s obrněným vlakem 66 a zbývající posádkou obrněného vlaku 27 byly sovětské jednotky skutečně znovu zatlačeny zpět a obrněný vlak, nyní bráněný sovětskými jednotkami, byl znovu dobyt a dokonce stažen.

V březnu 1943 sloužil Ribka v pochodové rotě železniční obrněné čety. Na konci války sloužil u obrněného vlaku 21 (Obrněný vůz 21). Obrněný vlak 21 byl ukořistěný ruský vůz vybavený dvěma 7,63cm dělovými věžemi. V říjnu a listopadu 1944 byl obrněný vlak 21 zničen poblíž Moscheikenu. Po válce Max Ribka emigroval do Venezuely a později se vrátil do Německa.

†

Vyznamenání:

• EK 2.Klasse
• Panzerkampfwagenabzeichen