Rathai Oskar

Oskar Rathai sloužil u ženistů a byl nasazen do Ruska, jižní Francie a severní Francie. Tam v létě 1944 zažil invazní bitvy. Jako jeden z posledních přeživších invaze v den D válku přežil a byl zajat Američany. Po propuštění byl bez domova a našel své rodiče a sourozence v Hennigsdorfu u Berlína. Dočasně si našel nový domov v Ansbachu v Bavorsku. Jako vyučený zedník si rychle našel práci a po značnou dobu přispíval k rekonstrukci města Norimberk.

Protože si tam nemohl najít byt, přestěhoval se v roce 1954 do Gönningenu u Reutlingenu. V té době se oženil s Edith a měl děti Wernera a Helgu. Rodina se rozrostla a v letech 1964/65 Oskar postavil dům, nový domov. Oskar a Edith měli celkem osm dětí. Jeho srdce však vždy zůstalo v Borové.

V roce 1975 – 30 let po svém vyhnání – Oskar poprvé navštívil svou vlast se svým synem Wernerem a snachou Roselin. Byl viditelně dojat a pamatoval si téměř každý strom a mnoho lidí v Borové znalo Oskara jako svého. Obzvláště ho potěšilo setkání se svým strýcem Paulem Fussem. Oskar miloval přírodu a nacházel velkou radost ve své zahradě a lesích svého adoptivního domova Gönningenu. Před dvaceti pěti lety vypěstoval z žaludu strom a zasadil ho na okraji lesa. „Až už nebudu naživu,“ řekl, „bude Oskarův dub růst a vzkvétat.“

Oskar zemřel v Reutlingenu 21. července 2007 po krátké nemoci. V souladu s jeho přáním byla jeho urna pohřbena na okraji Švábských Alp.

Vyznamenání:

• EK 2. Klasse