Pospiech Ernst 1910

Narozen:
24.10.1910, Rohov
Zemřel:
13.02.1986, 
Hodnost:
Schütze
Bydliště:
Rohow-Rohov
Druh vojska:
Heer
Návrat ze zajetí:
1

Ernst Pospiech narukoval k Wehrmachtu 18.11.1939. Byl zařazen k rotě stavebního praporu – 3. Kompanie Bau-Bataillon 127. Tento prapor byl sestaven v době mobilizace dne 26.08.1939 pro vojenský obvod – Wehrkreis VIII. Stavební prapor byl v rámci armády – 12. Armee nasazen v zimě 1939/1940 k zabezpečení západních hranic v pohoří Eifel. Na začátku západního tažení do Francie postupoval přes Lucembursko a jižní belgické opevnění v Ardenách k řece Semois. Poté se účastnil proražení francouzské pozice u Sedanu a Charleville (departament Ardénsko, region Grand-Est/Francie) a dál postupoval přes řeky Meuse, Oise a Aisne. Do 20.05.1940 zaujal prapor v rámci armády obranné postavení a odrazil několik francouzských protiútoků na řece Aisne. V druhé fázi západního tažení prorazila armáda francouzskou frontu na řece Aisne a pronásledovala ustupující francouzské vojska přes Chapagne a kanál Rýn-Marne ke švýcarským hranicím kterých dosáhla 17.06.1940. Po vyhlášení příměří zůstal prapor ve Francii jako bezpečnostní síla. Na začátku roku 1941 se armáda přesunula do Rumunska.  V březnu 1941 se armáda přesunula do Bulharska, odkud se od 06.04.1941 účastnila balkánského tažení. Armáda postupovala jižním Srbskem k albánským hranicím. Vstoupila do Řecka se zúčastnila průlomové bitvy přes linii u města Metaxas/Řecko. Dne  09.04.1941 se armáda dostala do města Soluň/Řecko. Následně se zapojila do bitev u Vevi-Ptolemais na řece Aliakmom a bitvy o Olymp mezi 14. a 18. dubnem 1941 (vše Řecko). Armáda poté pronásledovala ustupujícího nepřítele přes Thesálii do Janiny/Řecko. Po bitvě u Thermopyl armáda postoupila k městu Athény/Řecko. Dne 30.04.1941 byl Peloponéský poloostrov dobyt. Armáda byla poté nasazena k zabezpečení řecké oblasti a ostrovů v Egejském moři. Části armády se účastnily dobytí Kréty mezi 20. květnem a 1. červnem. 1941. Na začátku východního tažení 22.06.1941 byl prapor nasazen při útoku na severní Rusko a zpočátku byl přímo podřízen armádě – 18. Armee. Po prolomení ruských hraničních pozic postupoval prapor přes řeku Memel (dnes Niemen) do Kowna (dnes Kaunas/Litva) a Libau (dnes Liepaja/Lotyšsko). Po dobytí měst prapor v podřízení armády – 18. Armee a v rámci skupiny armád „Sever“ – Heeresgruppe „Nord“ postupoval přes Litvu do Lotyšska, obsadil město Riga/Lotyšsko a poté Estonsko. Dne 08.07.1941 dosáhl prapor starých ruských hranic a postupoval východně od Čudského jezera k řece Narva a dál ke městu Narva/Estonsko. Během prolomení pozic u řeky Luga (Leningradská oblast/Rusko) utrpěl Ernst těžké zranění střepinou granátu do levého stehna a střepinami letecké pumy do pravé dolní končetiny. Byl převezen do sběrného místa raněných – Krankensammelstelle Narva/Estonsko. Dne 26.08.1941 byl umístěn do polního lazaretu – A-Feld-Lazarett 3/592 Narva/Estonsko a následně do sběrného místa raněných – Krankensammelstelle 916 odkud byl 27.08.1941 převezen do válečného lazaretu – Kriegs-Lazarett 1/531 Wesenberg/Estonsko (dnes Rakvere). Dále byl přesunut do  válečného lazaretu – nemocnice – Kriegs-Lazarett 4/608 Krankenhaus Pilsoni – Riga/Lotyšsko a pak do zázemí v Německu. Přes válečné distribuční místo – Kriegs-Verteilungsstelle – Magdeburg/Sachsen-Anhalt (Sasko-Anhaltsko) byl zaslán k léčení do vojenského rezervního lazaretu – Reserve-Lazarett Abteilung Hotel Eichberg – Werniegerode/Sachsen-Anhalt (Sasko-Anhaltsko). Zde se léčil od 03.09.1941. Od 03.10.1941 do 21.12.1941 se dále léčil ve vojenském rezervním lazaretu – Resrve-Lazarett Abteilung Vogeler a Abteilung Achtermann – Braunlage/Niedersachsen (Dolní Sasko). Po vyléčení byl zaslán  ke stavebnímu náhradnímu a výcvikovému praporu – Bau-Ersatz und Ausbildungs-Bataillon 28 do Metz/Lothringen (Lotrinsko, dnes Metz departement Moselle, region Grand-Est/Francie). Tento prapor zde vykonával bezpečnostní službu a byl podřízen divizi – Division 148. V březnu 1942 byl Ernst převelen k pekárenské motorizované rotě – Bäckerei-Kompanie E (motorisiert) 128. Z důvodu svého zranění již nemohl být nasazen u bojové jednotky. Tato rota, která byla motorizována byla součásti polního náhradního praporu – Feldersatz-Bataillon 128, který byl sestaven 14.03.1942 a byl divizní jednotkou tankové divize – 23. Panzer-Division. Tanková divize ve které byla i pekárenská rota byla ještě v březnu 1942 přemístěna a nasazena na východní frontu u města Charkov (Charkovská oblast/Ukrajina) v rámci skupiny armád „Jih“ – Heeresgruppe „Süd“. V červenci 1942 byla u obce Aleksandrovka u řeky Oskol (Belgorodská oblast/Rusko). Od července 1942 se divize účastnila německého postupu na Kavkaz. V září 1942 postoupila k městu Terek (Kabardsko-Balkarsko/Rusko) a v listopadu 1942 již držela pozice v pohoří Kavkaz ve městě Alagir (Severní Osetie-Alanie/Rusko). Pak byla divize poslána na sever k městu Stalingrad (dnes Volgograd, Volgogradská oblast/Rusko). Zde divize unikla z obklíčení do kterého padla armáda – 6. Armee. Divize se účastnila následně neúspěšného pokusu o pomoc. Tanková divize byla součásti německé obrany na jihu Ukrajiny. Do března 1943 držela divize obranné postavení na řekách Don pak Mius. V dubnu 1943 byla v oblasti u města Stalino/Ukrajina (dnes Doněck/Doněcká oblast/Ukrajina). V srpnu a září 1943 byla v oblasti u města Isjum (Charkovská oblast/Ukrajina) zapojena do obraných bojů. V říjnu 1943 ustoupila divize na obranné postavení u řeky Dněpr u měst Dněpropetrovsk (dnes Dnipro) a Krivyj Rih (obě Dněpropetrovská oblast/Ukrajina), kde byla zapojena do dalších obranných bojů do února 1944. V březnu 1944 divize ustoupil k městu Mikolajiv (Mikolajevská oblast/Ukrajina). Mezi dubnem a červencem 1944 byla divize součásti armády – 8. Armee v rámci skupiny armád „Jižní Ukrajina“ – Heeresgruppe „Süd Ukraine“ a nasazena do obranných bojů v oblasti severně od města Jasy/Rumunsko. V srpnu 1944 byla divize odeslána na obranné pozice u řeky Wisly do oblasti u města Baranow (Podkarpatské vojvodství/Polsko). Po zhroucení fronty v Rumunsku byla divize odeslána v září 1944 zpět na jih k městu Klausenburg (dnes Kluž/Rumunsko) a zapojena do dalších těžkých obranných ústupových bojů v Rumunsku a Maďarsku. Dne 20.01.1945 byl Ernst přeřazen v rámci divize z pekárenské roty k tankovému polnímu náhradnímu praporu – Panzer-Feldersatz-Bataillon 128. V březnu 1945 byla divize během těžkých obranných bojů u města Stuhlweißenburg (Székesfehérvár)/Maďarsko obklíčena a zničena. Zbylí vojáci divize se pak vzdali britským silám v květnu 1945 v Rakousku. Ernst v květnu 1945 padl do britského zajetí ze kterého byl propuštěn 10.12.1945 a vrátil se domů.

 

Chybí zde nějaké Informace nebo jsou údaje nesprávné?

Kontaktujte nás

Informace pro rodinné příslušníky

Nenašli jste zde na webu své rodinné příslušníky nebo máte informace, které nám zde chybí? Neváhejte a napište nám! Kontakty na nás najdete zde. Podívejte se také na stránku: Co od vás potřebujeme?.

Jak můžete zjistit další informace o svých příbuzných?

Projekt Hultschiner-Soldaten, z. s. má možnost získat informace o jednotkách, u kterých dotyčný voják sloužil, hodnost, případná zranění a pobyt v lazaretu, vyznamenání, číslo vojenské známky atp. Rodinní příslušníci vojáků, které zajímá válečná služba jejich příbuzného, se mohou obrátit přímo na Projekt Hultschiner-Soldaten z.s. My žádost na základě Vámi udělené plné moci zpracujeme a podáme Bundesarchivu v Berlíně. Doba vypracováni trvá zhruba tři roky a cena se pohybuje podle množství stránek a kopií okolo 16 €.

Bundesarchiv, Abteilung PA
Am Borsigturm 130
D-13507 Berlin
Tel.: +49 (030) 18 7770-1158
Fax: +49 (030) 18 7770-1825
Web: www.bundesarchiv.de