Piskors Ernst

Ernst Piskors narukoval k Wehrmachtu 07.09.1939 do Leobschütz/Oberschlesien (dnes Glubczyce, Opolské vojvodství/Polsko). Byl zařazen k střelecké náhradní rotě – Schützen-Ersatz-Kompanie 3/452. Rota byla podřízena divizi – Division 168 a byla náhradou pro pěší divizi – 252. Infanterie Division. Po základním výcviku 01.12.1939 byl Ernst převelen rotě pěšího pluku – 10.Kompanie-Infanterie-Regiment 452. Tento pluk byl podřízen pěší divizi – 252. Infanterie Division. Od prosince 1939 se nacházela divize na západní hranici v oblasti řeky Blies/Saar-Plalz (dnes Saarland-Sársko) v rámci skupiny armád „C“-Heeresgruppe „C“. Na začátku západního tažení proti Francii zůstala divize ve svých pozicích. Do tažení se divize zapojila dne 14.června 1940, kdy prolomila opevnění Maginotovy linie u obce Altweiler/Elsass (Alsasko, dnes Altviller,departament Moselle, region Grand Est/Francie) a pak překročila kanál Rýn-Marne. Následně postupovala na Badenweiler/Lothringen (Lotrínsko, dnes Badonviller, departament Meurthe et Moselle, region Grand Est) a dále k pohoří Hoch Vogesen (Vosges). Po kapitulaci Francie 22.06.1940 se divize nacházela v oblasti u hory Donon. V červenci 1940 se divize přemístila do Generalgouvernement (dnes východní Polsko). Dne 20.10.1940 byla třetina pěší divize – 252. Infanterie Division včetně Ernsta převedena k pěší divizi – 134. Infanterie Division. Ernst byl zařazen k rotě pěšího pluku – 10. Kompanie-Infanterie-Regiment 439. Tento pluk byl v říjnu 1940 sestaven ve výcvikovém prostoru Grafenwöhr/Bayern (Bavorsko) a byl podřízen pěší divizi – 134. Infanterie-Division. V druhé polovině března 1941 se divize přesunula do oblasti Tomaszöw-Piotrköw/Generalgouvernement (dnes Tomaszow Mazowiecki a Piotrkow Trybunalski, Lodžské vojvodství/Polsko). V květnu 1941 se divize přesunula do Radom/Generalgouvernement (dnes Mazovská oblast/Polsko) a následně se utábořila v lesním vojenském lágru v Mordy v téže oblasti. Po zahájení války s Ruskem dne 22.června 1941 postupovala divize v rámci skupiny vojsk „Střed“- Heeresgruppe „Mitte“. Za řekou Bug, prorazila ruské hraniční pozice, přešla přes Mielnik (Podleské vojvodství/Polsko) a do prvních těžkých bojů se zapojila od 25. do 29. června v oblastech u Nowy Dvor, Porozow (dnes Porazava), Podorosk a Lyskow (dříve Polsko, dnes Bělorusko). Od 04.07.1941 pak divize postupovala dále Běloruskem přes Sluck (Minská oblast). Na další silný odpor narazila divize u řeky Bereziny. V srpnu 1941 postoupila divize do Babrujsk (Mohylevská oblast) a pak na jih přes Rečica, Gomel (Homelská oblast/Bělorusko) směrem na Kyjev/Ukrajina. Dne 08.09.1941 narazila divize na tvrdý odpor u Černigova ( Černihivská oblast/Ukrajina) u řeky Desna. Pak se divize zapojila do obklíčení ruských vojsk v Kyjevském kotli. Do zajetí tehdy padlo 600 000 ruských vojáků. Od 30.09.1941 divize postupovala od Kyjeva dále na severovýchod přes Pryluky (Černihivská oblast/Ukrajina), Konotop (Sumská oblast/Ukrajina) do Rylsk (Kurská oblast/Rusko), kde dorazila 08.10.1941. V této oblasti se divize dostala do velkých potíží s bahnem a prvním sněhem. Mezi 15.-18. říjnem se divize zapojila do bojů u Brjansk (Brjanská oblast/Rusko). Dne 23.10.1941 byl v rámci pluku Ernst převelen k jiné rotě pěšího pluku – 12. Kompanie Infanterie Regiment 439. Od 07.11.1941 klesly teploty na -20° C, ale divize neměla žádné zimní vybavení pro lidi, zbraně a vozidla. Dne 25.11.1941 divize dosáhla Livny (Orelská oblast/Rusko) a postupovala dále na východ na Jelec (Lipecká oblast/Rusko). Dne 05.12.1941 vstoupila divize do západní a severní části města Jelec. V následujících dvou dnech čelila divize nejen silným leteckým útokům ze strany protivníka, ale hlavně – 40° C mrazům bez zimního vybavení a zásob. V noci ze 7. na 8. prosince musela divize z města Jelec, které je dále na východě než Moskva ustoupit. Divize byla nucena ustoupit zpět do Orelské oblasti. Během následujících 3 týdnů byla divize vystavena těžkému fyzickému a duševnímu stresu. Začátkem ledna dorazila k řece Trudě u města Verchovje (Orelská oblast/Rusko). Koncem ledna 1942 již byla divize opět zapojena do bojů na řece Ressetě u obce Kzyn východně od města Žizdra (Kalužská oblast/Rusko). Boje zde trvaly nepřetržitě do poloviny března 1942 a divize úspěšně odrazila všechny útoky sovětské armády, která se snažila probít k Orlu (Orelská oblast/Rusko). Ernst během těchto bojů utrpěl zranění. Dne 02.03.1942 byl převelen k pěšímu náhradnímu praporu – Infanterie-Ersatz-Bataillon 440 do Zittau/Sachsen (Sasko). Prapor byl podřízen divizi – Division 154. Dne 03.07.1942 se vrátil zpět k rotě pěšího pluku – 10. Kompanie Infanterie Regiment 439, která byla stále na stejném místě u řeky Ressety a vedla zde poziční válku. Od 11.08.1942 se divize zúčastnila útoku na Dudorovo (Kalužská oblast/Rusko). Během bojů v této oblasti dne 29.08.1942 Ernst v obci Gretnja (Kalužská oblast/Rusko) padl. Je pohřben stále v původním umístění u cesty Panëvo-Ozerny-Černyšeno- 3 km západně od Panëva (Kalužská oblast/Rusko).
Vyznamenání : EK- 2. Klasse
Infanterie-Sturmabzeichen
Verwundeten-Abzeichen in Schwarz
Winterschlacht-Medaille 1941-42

Zdroj: Wehrpass