Peterek Willihard

Willihard Raphael Peterek narukoval k Wehrmachtu 31.01.1940. Byl zařazen k rotě pěchotních děl – Infanterie-Geschütz-Kompanie 213 do Glogau/Niederschlesien (Dolní Slezsko, dnes Glogów/Polsko). Po výcviku byl podle hlášení z 10.04.1940 převelen k rotě pěchotních děl pěšího pluku – 13. (Infanterie-Geschütz) Kompanie Infanterie Regiment 45. Tento pluk byl podřízen 21. Infanterie-Division (pěší divizi). V té době divize stála v pohoří Eifel. Dne 10.května 1940 se divize včetně jednotky do které byl Willihard zařazen zúčastnili tažení do Francie. Postupovala přes Lucembursko, Belgii a hranici s Francií překročila u Charleville-Meziéres (departement Ardensko, region Grand Est). Dále divize postupovala k řece L‘ Aisne. Zde jednotky divize narazili na tužší odpor. Pak postupovala přes Perthes (departement Ardensko, region Grand Est), Sainte Menehould (departement Marne, region Grand Est), Bar-le-Duc (depertement Meuse, region Grand Est) a dále na jihovýchod. V září 1940 se divize přemístila do Ostpreussen (Východní Prusko). Podle hlášení z 06.10.1940 byl Willihard převelen k rotě pěchotních děl pěšího pluku – 13. (Infanterie-Geschütz) Kompanie-Infanterie-Regiment 24. Tento pluk byl také podřízen 21.Infanterie-Division (pěší divizi). Dne 22.06.1941 po zahájení války s Ruskem divize postupovala v rámci skupiny vojsk „Sever“- Heeres gruppe „Nord“ severním směrem. Z Tilsit/Ostpreussen (Východní Prusko, dnes Sovětsk-Kaliningradská oblast/Rusko) přes Litvu, Jakobstadt (Jekabpils)/Lotyšsko, dále pak přes Ostrov,

Porchov, do města Dno (vše Pskovská oblast)/Rusko. Odtud pak divize postupovala k Ilmenskému jezeru (Novgorodská oblast) a dále po břehu řeky Volchov na sever k městu Volchovstroj (Leningradská oblast, dnes Volchov). Zde v těchto místech Willihard v listopadu 1941 utrpěl těžké zranění obou rukou od střepin granátu. Byl převezen do polního lazaretu v Kiriši (Leningradská oblast)/Rusko, kde setrval od 17.11.1941 do 02.12.1941. Pak byl převezen do válečného lazaretu v Dünaburg (dnes Dauganpilis)/Lotyšsko), kde setrval od 02.12.1941 do 08.12.1941. Dále byl lazaretním vlakem převezen do vojenského lazaretu v Heidesheim am Rhein/Rheinland-Pfalz (Porýní Falc). Zde se léčil od 22.01.1942 do 09.02.1943. Po částečném vyléčení a dovolené byl podle hlášení z 27.03.1943 zařazen k náhradní rotě pěchotních děl – Infanterie-Geschütz-Ersatz-Kompanie 21 do Braunsberg/Ostpreussen (Východní Prusko, dnes Braniewo-Warminsko Mazurské vojvodství/Polsko). Protože po svém zranění měl trvalé následky (nemohl již nikdy dobře pohybovat prsty), byl podle hlášení z 21.04.1943 převelen k brannému velitelství vojenské propouštěcí služby – Heeres-Entlassungsstelle 3 des Wehrkommando VIII do Oppeln/Oberschlesien (Horní Slezsko, dnes Opole/Polsko). Dne 07.10.1943 byl Willihard ze zdravotních důvodů (následky svého zranění) z armády propuštěn.

† 15.03.1991
Vyznamenání : Verwundeten-Abzeichen in Schwarz
Winterschlacht-Medaille 1941-42

Zdroj: Deutsche Dienstelle WASt, SOkA Opava.