Peterek Emil 16

Emil Johann Peterek podle hlášení z 01.09.1939 narukoval k letectvu – Luftwaffe. Byl zařazen k výcvikové rotě leteckého výcvikového pluku – 4. Ausbildungskompanie Flieger-Ausbildungs-Regiment 71 do Schwiednitz/Niederschlesien (Dolní Slezsko, dnes Swidnica, Dolnoslezské vojvodství/Polsko). Po výcviku podle hlášení z 28.12.1939 byl převelen na letiště v Zerbst/Sachsen Anhalt (Sasko-Anhaltsko) k letce skupiny stíhací eskadry – 4. Staffel II. Gruppe Jagd-Geschwader 2 ,,Richthofen“ u které sloužil jako pozemní personál. Skupina byla podřízena leteckému velitelství – Luftgaukommando IV a vybavena letadly Messerschmitt Bf 109 E. V té době držela ochranu na středoněmeckou průmyslovou oblastí. Koncem prosince 1939 Emil onemocněl a léčil se od 28.12.1939 do 31.01.1940 ve vojenském lazaretu v Magdeburg/Sachsen-Anhalt (Sasko-Anhaltsko). Dne 11.03.1940 se skupina přemístila na letiště v Nordholz/Niedersachsen (Dolní Sasko). Zde držela ochranu nad zátokou u Hamburgu. Od 07.04.1940 byla skupina na letišti v Neumünster/Schleswig-Holstein (Šlesvicko-Holštýnsko) připravena zapojit se do bojů proti Dánsku a Norsku. Dne 12.04.1940 se vrátila zpět do Nordholz/Niedersachsen (Dolní Sasko). Dne 11.05.1940, na začátku západního tažení proti Francii se přemístila na letiště v Hamminkeln/Nordrhein-Westfalen (Severní Porýní-Vestfáltsko). Zde byla podřízena leteckému sboru – IV. Fliegerkorps. Odtud doprovázela skupina bombardéry a Junkersy Ju-87 Stuka, které útočili na Belgii. Dne 14.05.1940 se přemístila do Peer, 17.05.1940 do Attenrode a 25.05.1940 do Grardglise vše v Belgii. Odtud skupina létala na mise nad Dunquerk a Calais ve Francii.  Dne 03.06.1940 se skupina přesunula do Mannessecourt a prováděla letecké mise u Epernay (departament Marne, region Grand Est/Francie). Dne 04.06.1940 se skupina přemístila do Moncau-le-Vaast (departement Nord, region Hauts-de-France/Francie) a pokračovala v letecké válce během druhé fáze francouzské kampaně. Na konci bitvy o Francii získala tato skupina 34 leteckých vítězství. Sama ztratila 2 piloty plus tři piloti padli do zajetí (dva se později k letce vrátili). Dne 23.06.1940 se skupina přesunula do Beaumont-le-Roger (departement Eure, region Normandie/Francie). Odtud prováděla letecké ochranné mise nad francouzským pobřežím a nad kanálem La Manche. Od srpna 1940 se zapojila do útoků proti Anglii. Dne 28.08.1940 se přemístila do Mardyck,(departement Nord, region Hauts-de-France/Francie), odkud létala na mise do oblasti jihovýchodní Anglie a Londýna. Dne 23.09.1940 se vrátila na letiště v Beaumont-le-Rogen (departement Eure, region Normandie/Francie). Odtud převážně prováděla letecké mise nad anglickým jihovýchodním pobřežím. Dne 20.10.1940 byla skupina přemístěna do Mont de Marsan (departament Landes, region Nová Akvitánie/Francie), kde doprovázela vůdcův velitelský vlak a oblast  kolem Henday (departament Pyrénées-Atlantiques, region Nová Akvitánie/Francie) kde se uskutečnilo setkání Adolfa Hitlera s generálem Frankem. Dne 26.10.1940 se skupina vrátila zpět do Beaumont-le-Rogen. Od července do prosince 1940 získala skupina 71 leteckých vítězství. Sama ztratila 10 pilotů, měla tři zraněné a osm pilotu padlo do zajetí. Na začátku roku 1941 skupina stíhací eskadry odpočívala v Baumont-le-Rogen,(departement Eure, region Normandie/Francie). Teprve v březnu 1941 obnovila operace nad kanálem La Manche. V té době byla většina leteckých misí sledovacích a blokovacích. Dne 29.03.1941 se skupina přemístila do Brest (departement Finistére, region Bretagne/Francie) k ochraně jednotek těžkého námořnictva. Dne 07.04.1941 se vrátila do Beaumont-le-Rogen, (departement Eure, region Normandie/Francie). Na konci dubna 1941 byla přezbrojena na stíhací letouny Messerschmitt Bf-109 F-2. Dne 18.06.1941 byla skupina opět přesunula a to do Abbeville-Drucat (departement Somme, region Hauts-de-France/Francie). Koncem června 1941 Emil onemocněl a léčil se od 02.07.1941 do 26.08.1941 ve vojenském lazaretu v Katowitz/Oberschlesien (Horní Slezsko, dnes Katowice, Slezské vojvodství/Polsko). Podle hlášení z 02.07.1941 byl Emil převelen k letce skupiny stíhací eskadry – 2. Staffel III.Gruppe Jagd-Geschwader 2 „Richthofen“. Po vyléčení se vrátil do Francie. V té době jeho nová letecká jednotka operovala z letiště v St. Pol Brias (departement Pas-de-Calais, region Hauts-de-France/Francie). Skupina byla nasazena po celé léto k obraně proti britským bombardérům. Dne 17.11.1941 se  skupina přesunula do Théville, (departement Manche, region Normandie/Francie). Zde byla použita na ochranu poloostrova Cotentin a Normandie. Tato skupina v roce 1941 měla 165 vzdušných vítězství. Vlastní ztráty činili 14 pilotů včetně pohřešovaných, jeden pilot byl zajat a devět pilotů bylo zraněno. Dne 08.02.1942 se skupina přesunula do Koksijde/Belgie a 12.02.1942 doprovázela válečné lodě „Scharnhorst“, „Gneisenau“ a „Prinz Eugen“ pak se vrátila zpět do Théville. V dubnu 1942 se skupina přemístila do Brest (departement Finistére, region Bretagne/Francie) k ochraně přístavu a  ponorkové základny. V květnu 1942 byla vyzbrojena letouny Focke-Wulf  Fw-190. Dne 19.08.1942 byla nasazena k odražení vylodění spojenců u Dieppe (departament Seine-Maritime, region Normandie/Francie). V srpnu 1942 byla část skupiny použita k odražení britských ponorkových stíhačů u Lorient (deparatment Norbihan, region Bretagne/Francie) a Saint Nazaire (deparatment Loire Atlantique, region Pas de la Loire/Francie). Dne 06.09.1942 se skupina přesunula do Poix a 9.11.1942 do jižní Francie a 22.11.1942 do Vannes (departement Mobihan, region Bretagne/Francie). Během svého nasazení v roce 1942 dosáhla skupina 186 leteckých vítězství. Sama ztratila 24 padlých, nebo nezvěstných pilotů a dva piloti padli do zajetí. V roce 1943 byla skupina umístěna v Vannes (departement Mobihan, region Bretagne/Francie) a v Brest (departement Finistére, region Bretagne/Francie) a dále podřízena štábu stíhací eskadry – Jagd-Geschwader 2. Byla i nadále používaná k ochraně Atlantických přístavů a ponorkových základen. Kromě operací v boji proti britským protiponorkovým letadlům byla stíhací skupina použita k boji proti čtyřmotorovým bombardovacím skupinám. Od července 1943 používala skupina letadla Focke-Wulf Fw 190 A-6. Do konce roku 1943 získala 223 leteckých vítězství včetně 110 čtyřmotorových bombardérů. Současně ztratila 110 letadel a 76 bylo poškozeno. Na začátku roku 1944 byla stíhací skupina umístěna v Coneilles-en-Vexin, (departement Val-d Oise, region Iile-de-France/Francie). Koncem března 1944 Emil onemocněl a od 22.03.1944 do 13.04.1943 se léčil ve vojenském lazaretu v Troppau/Sudetenland (Sudety, dnes Opava/Česká republika). Podle hlášení z 22.03.1944 byl převelen k baterii náhradního protiletadlového praporu – 4. Batterie Flak-Ersatz-Bataillon. V březnu 1945 se Emil nacházel v Schleswig-Holstein (Šlesvicko-Holšstýnsko).

† 09.08.1976

(Rodiče:  Franz Peterek * 11.02.1880 † 31.03.1930 a Anna Peterek * 26.10.1884, manželka: Emilie Zidek * 08.03.1922)