Peterek Alois 19

Narozen:
09.08.1919, Kouty
Zemřel:
Hodnost:
Obergefreiter
Vyznamenání:
- KVK 2. Klasse mit Schwertern
- Winterschlacht-Medaille 1941-42
Bydliště:
Kauthen-Kouty
Druh vojska:
Heer
Zajetí:
Mainz/Německo - americké zajetí
Návrat ze zajetí:
1
Sourozenci:
Emil Peterek 1916; Josef Peterek 1908

Alois Peterek narukoval k Wehrmachtu 25.11.1939. Byl zařazen k rotě zpravodajského náhradního oddílu – 3. Kompanie Nachrichten-Ersatz Abteilung 8 do Breslau/Niederschlesien (Dolní Slezsko, dnes Wroclaw, Dolnoslezské vojvodství/Polsko). Oddíl byl podřízen velitelství zpravodajských oddílu – Kommandeur der Nachrichtentruppe VIII. Po výcviku byl převelen ke štábu zpravodajského oddílu – Stab Nachrichten-Abteilung 441. Tento oddíl byl založen 03.01.1940 pro armádní sbor – XXXXI. Armeekorps. Sbor byl převeden k armádě – 12. Armee. Později byl Alois v rámci oddílu převelen k rotě – 3. Kompanie Nachrichten-Abteilung 441. Po zahájení západního tažení proti Francii byl armádní sbor přidělen k tankové skupině – Panzergruppe ,,Kleist“ a postupoval přes Ardeny. Dne 13.05.1940 překročil u Monthermé řeku Mázu a postupoval směrem k Charleville-Méziéres (departement Ardénsko, region Grand-Est/Francie). Dne 20.05.1940 rychle postoupil k Arras (departement Pas-de-Calais, region Hauts-de-France) a 21.05.1940 se zapojil spolu s dalšími divizemi do bitvy s Brity. Poté 25.05.1940 postoupil do Abbeville (departement Somme, region Hauts-de-France/Francie) a dál na pobřeží Lamanšského průlivu. Celou dobu před sebou tlačil ustupující britsko-francouzské jednotky. Pak se vrátil zpět do oblasti u města Rethel (departement Ardennes, region Grand-Est/Francie). V druhé fázi bitvy o Francii postupoval sbor přes Weygandovu linii na jih přes řeku Marnu ke švýcarským hranicím. V týlu francouzské armády na Maginotovu linii. Dne 17.06.1940 dosáhl oblasti Besancon (departement Doubs, region Burgundsko-Franché-Comté/Francie). V době kapitulace Francie byl sbor v blízkosti švýcarských hranic u města Pontarlier (departement Doubs, region Burgundsko-Franché-Comté/Francie). V září 1940 byl armádní sbor předurčen k operaci „Lvoun“- „Seelöwe“- invazi do Anglie. Poté, co bylo vylodění zrušeno působil jako bezpečnostní jednotka v oblasti u Paris. V lednu 1941 byl armádní sbor podřízen armádě – 1. Armee. Koncem března 1941 byl sbor přemístěn do Bulharska, kde byl podřízen tankové divizi – 8.Panzer-Division a pěší motorizované divizi – 20. Infanterie-Division (Mot.). Dne 09.04.1941 byl Alois v rámci oddílu převelen zpět ke štábu  – Stab Nachrichten-Abteilung 441. Sbor byl pak nasazen v Srbsku a postupoval přes Niž do Beograd. Po obsazení Jugoslávie se armádní sbor přemístil v květnu 1941 do Allenstein/Ostpreussen (Východní Prusko, dnes Olsztyn, Varmijsko-mazurské vojvodství/Polsko). Po zahájení války s Ruskem 22.06.1941 jako součást tankové skupiny – Panzergruppe 4 v rámci skupiny armád ,,Sever“- Heeresgruppe ,,Nord“ postupoval armádní sbor přes řeku Memel (dnes Němeň) směrem na Tauroggen (dnes Taurgé/Litva). Hned 23.06.1941 se u řeky Dubysa mezi Šiauliai a Raseiniai/Litva účastnil sbor tankové bitvy. Poté sbor postoupil do Dünaburg (Daugavpilis/Lotyšsko), překročil řeku Daugavu a postupoval dál přes město Ostrov do města Pskov (Pskovská oblast/Rusko). Začátkem července dosáhl řeky Luga (Leningradská oblast/Rusko). Koncem srpna 1941 přešel armádní sbor přes Volosovo (Lenigradská oblast/Rusko) na předměstí Leningradu – Duderhof-Krasnoye Selo. Dne 09.09.1941 byl začátkem blokády Leningradu (dnes Petersburg) sbor umístěn na jihu města. V říjnu 1941 byl armádní sbor přesunut na střední úsek východní fronty, kde v rámci skupiny armád  ,,Střed“-Heeresgruppe ,,Mitte“se hned zapojil do bojů severně od Vjazmy (Smolenská oblast/Rusko). Pak postupoval s dalšími jednotkami v rámci operace „Tajfun“ na Moskvu. Postupovali dál přes Beloje, Syčjevka (Smolenská oblast/Rusko) k Pogoreloje Gorodišče (Tverská oblast/Rusko), kde dosáhli řeky Volhy. Dne 17.10.1941 postoupil sbor ke Kalinin (dnes Tver/Tverská oblast/Rusko). V polovině listopadu byl sbor přemístěn do oblasti Jachroma (Moskevská oblast/Rusko). V době zahájení ruské protiofenzívy 06.12.1941 stál armádní sbor 25 km od Moskvy poblíž Krujkovo (Moskevská oblast/Rusko). Sbor byl donucen ustoupit nejprve k městu Klin a následně k městu Volokolamsk (Moskevská oblast/Rusko). Během tohoto ústupu utrpěl těžké ztráty, a proto byl z fronty stažen k městu Veliž (Smolenská oblast/Rusko), kde byl reorganizován. V březnu 1942 stál sbor v přední linii východně od Syčjevky (Smolenská oblast/Rusko). Dne 10.07.1942 byl armádní sbor – XXXXI. Armeekorps přejmenován na tankový sbor – XXXXI. Panzerkorps. V té době byl tankový sbor nasazen jihovýchodně od Rževa (Tverská oblast/Rusko), kde čelil dvěma ruským útočným útokům od 30.07- 23.08.1942 a od 25.11.- 30.12.1942. Vzhledem k vysokým ztrátám, které ruská armáda utrpěla, historici nazvali bitvu o Ržev – ,,Mlýnkem na maso“.  V květnu 1943 byl tankový sbor přemístěn do oblasti Brajnsk (Brjanská oblast/Rusko) a následně k Orlu (Orelská oblast/Rusko). V červenci 1943 byl tankový sbor nasazen do severní části takové bitvy u Kurska. Ruský protiútok ze dne 11.07.1943 ukončil veškeré německé útočné úsilí. Sbor byl následně donucen ustoupit a stáhnout se k řekám Desna a pak Dněpr. Během těchto ústupových bitev byl sbor v září 1943 označován jako bojová skupina – „Gruppe Harpe“. V lednu 1944 byl tankový sbor nasazen do obraných bojů v oblasti mezi řekami Pripjať /Ukrajina a Berezina/Bělorusko. Dne 22.06.1944 začala velká ruská ofenzíva. Skupina armád „Střed“ – Heeres Gruppe „Mitte“ během této ofenzívy utrpěla obrovské ztráty a byla prakticky rozbita. Tankový sbor jako součást této skupiny byl vržen zpět přes řeku Tremlja směrem na Barbujsk. Při ústupu k Minsku/Bělorusko utrpěl tankový sbor v oblasti Titovka a Červeň těžké zničující ztráty. Po těchto ztrátách byl tankový sbor stažen z fronty a v branném obvodě – Wehrkreis XVIII/Hessen (Hesensko) reorganizován. Dále byl pak podřízen armádě – 4 Armee. V prosinci 1944 se tankový sbor vrátil zpět na východní frontu a zapojil se do obranných bojů u města Augustow/Ostpreussen (Východní Prusko, dnes Augustów, Podleské vojvodství/Polsko). Dne 13.01.1945 po prolomení obranných pozic u Haselberg/Ostpreussen (Východní Prusko, dnes Krasnosnamensk/Rusko) a Gumbinnen/Ostperussen (Východní Prusko, dnes Gusev/Rusko) ruskou armádou byl nucen sbor z pozic u města Augustow ustoupit ke Königsbergu/Ostpreussen (Východní Prusko, dnes Kaliningrad/Rusko). Mezi 06.-09.04.1945 byl celý tankový sbor z přístavu Pillau/Ostpreussen (Východní Prusko, dnes Baltijsk, Kaliningradská oblast/Rusko) evakuováni po moři. Dne 15.04.1945 se tankový sbor shromáždil v lesním táboře Hohenfercheas nedaleko Brandenburg an der Havel/Brandenburg (Braniborsko). Zde byl podřízen spolu s dalšími jednotkami armádě – 12. Armee. Armáda měla za úkol zastavit ruskou 47. armádu na kanálu Labe-Havel. Po ruském průlomu u Kyritz/Brandenburg (Braniborsko) 01.05.1945 byl tankový sbor – XXXXI. Panzerkorps rozpuštěn a zbytky jednotek včetně zpravodajského oddílu – Nachrichten-Abteilung 441 ve kterém sloužil Alois se pokusili uniknout přes východní předmostí Labe u Tangermünde/Sachsen-Anhalt (Sasko-Anhaltsko) na západ. V červnu 1945 padl Alois do amerického zajetí. Vězněn byl v zajateckém táboře Mainz/Rheinland-Pfalz (Porýní-Falc).

Vyznamenání: Winterschlacht-Medaille 1941/42

KVK-2. Klasse mit Schwerten

 

(Rodiče:  Franz Peterek * 11.02.1880 † 31.03.1930 a Anna Peterek * 26.10.1884 , manželka: Viktoria Gramulla * 08.04.1920)

Chybí zde nějaké Informace nebo jsou údaje nesprávné?

Kontaktujte nás

Informace pro rodinné příslušníky

Projekt Hultschiner-Soldaten, z. s. má možnost získat informace o jednotkách, u kterých dotyčný voják sloužil, hodnost, případná zranění a pobyt v lazaretu, vyznamenání, číslo vojenské známky atp. Rodinní příslušníci vojáků, které zajímá válečná služba jejich příbuzného, se mohou obrátit přímo na Projekt Hultschiner-Soldaten z.s. My žádost na základě Vámi udělené plné moci zpracujeme a podáme Bundesarchivu v Berlíně. Doba vypracováni trvá zhruba tři roky a cena se pohybuje podle množství stránek a kopií okolo 16 €.

Bundesarchiv, Abteilung PA
Eichborndamm 179
D-13403 Berlin
Tel.: +49 (030) 41904-0
Fax: +49 (030) 41904-100
Web: www.bundesarchiv.de