Newrzella Richard

Richard Newrzella, účastník 1.světové války byl k Wehrmachtu povolán v květnu 1940 a to ke 4.rotě lehkého silničního stavebního praporu II/612( 4.Kompanie leichtes Strassen-Bau-Bataillon II/612).Tento prapor byl sestaven 5. července 1940 v Belgii. Jednalo se o armádní jednotku (Heerestruppe) a byla nasazena v Belgii a severní Francii.(Heerestruppe: Armádní jednotka – jednotka, která nepodléhala přímo jedné konkrétní divizi, ale byla podřízena vyššímu velení (sboru nebo armádě) a přidělována podle aktuální potřeby na frontě.)

Pro svůj zdravotní stav byl ještě téhož roku přeřazen k 2.( zotavovací) rotě staveního záložního praporu č.28 (2.Genesenden-Kompanie Bau-Ersatz-Bataillon 28) Tento prapor byl sestaven 1. března 1940 v Nise (Neisse – Opolské vojvodství PL), ve vojenském okruhu VIII. Prapor zpočátku podléhal 148. divizi. V prosinci 1940 se prapor přemístil jako okupační vojsko do Mét (Metz – Francie) kde sloužil k výcviku a doplňování personálu pro stavební prapory (Bau-Bataillone / Eisenbahnbau-Bataillone), které stavěly opevnění, zákopy, mosty, silnice a železniční tratě pro potřeby armády.

Po svém zotavení v r.1941 byl Richard Newrzella přeřazen k 1.rotě zemského střeleckého náhradního praporu (1.Kompanie Landesschützen-Ersatz-Bataillon 8) do města Leobschütz ( Głubczyce O/S , PL). Tento prapor byl sestaven 5. března 1940 v Prudníku (Neustadt O/S, PL), ve vojenském okruhu VIII.

( Landesschützen: Zemští střelci – jednotky složené převážně ze starších záložníků nebo mužů částečně schopných služby. Sloužily k strážním úkolům, hlídání zajateckých táborů, železnic a důležitých objektů v zázemí.)

Patrně kvůli zdravotnímu stavu byl přeřazen k zotavovací rotě střeleckého náhradního motorizovaného praporu č. 327( Schützen-Ersatz-Bataillon (mot.)327) . Výcvik v této jednotce byl zaměřen speciálně na řidiče pro motorizované jednotky a tankové divize (např. v taktice rychlého přesunu, údržbě techniky a boji z vozidel). Krátce na to byl přeřazen k zotavovací rotě 327. pěšího náhradního praporu (Genesenden- Kompanie Infanterie -Ersatz-Bataillon 327) do Tarnowitz (Tarnowskie Góry – PL).

Poté byl Richard Newrzella opět převelen a to k ostraze válečných zajatců do německého zajateckého tábora původně určeného jen pro důstojníky (Offizierlager), který vznikl 8. dubna 1941 v Neuhammeru (dnes Świętoszów / Nowa Kuźnia v Polsku, Dolní Slezsko), kde se nacházel rozsáhlý výcvikový prostor Wehrmachtu (Truppenübungsplatz Neuhammer). Po zahájení útoku na Sovětský svaz (operace Barbarossa) v červnu 1941 sloužil k internaci všech sovětských válečných zajatců. V táboře panovaly katastrofální hygienické a stravovací podmínky, což vedlo k masové úmrtnosti zajatců na podvýživu, tyfus a nemoci.

Je možné,že právě tyto podmínky byly příčinou dalšího onemocnění Richarda Newrzelly a to sepse – otravy krve v oblasti trávicího traktu.Od 15.09.1941 byl hospitalizován v Záložní vojenské nemocnici Kolberg ( Reserve-Lazarett Kolberg) dnešní Kołobrzeg Západopomořanské vojvodství v Polsku odkud byl propuštěn byl 24.10.1941.

Tímto datem končí informace z Bundesarchivu , další pochází až z kroniky obce Chuchelná kde autor uvádí , že se 17.01. 1945  Richard Newrzella nachází v zajetí na západní frontě odkud se po válce vrátil domů.

† 27.06.1977

Vyznamenání:

• KVK-2.Klasse mit Schwertern 1914-18

Richard Newrzella (1900–1977)

Pekař z Chuchelné ve dvou světových válkách

Životní příběh podle archivních dokumentů, kroniky obce Chuchelná a rodinného archivu

I. Chlapec z Kuchelné

Na přelomu 19. a 20. století patřila Kuchelna, dnešní Chuchelná, k obcím pruského okresu Ratiboř (dnešní Polsko). Život zdejších obyvatel se odvíjel od práce na polích, řemesel a každodenních starostí venkovského života. Přestože kraj ležel na rozhraní německého a slovanského prostředí, místní lidé sdíleli především společný způsob života a silný vztah ke své obci.

Dne 18. července 1900 se zde narodil Richard Newrzella. Vyrůstal v době, kdy bylo Hlučínsko součástí Německého císařství. Dětství prožil v prostředí, které se během několika desetiletí zásadně proměnilo vlivem dvou světových válek a opakovaných změn státní příslušnosti.

Po ukončení školní docházky se vyučil pekařem. Toto řemeslo vyžadovalo přesnost, pravidelnost a každodenní práci od časných ranních hodin. Právě pekařství se stalo jeho civilním povoláním, ke kterému se opakovaně vracel mezi jednotlivými obdobími vojenské služby.

Na podzim roku 1917, jako sedmnáctiletý mladík, nastoupil vojenskou službu v německé armádě. Do první světové války zasáhl pouze v jejím závěrečném období. O jeho službě z těchto let se dochovalo jen minimum dokumentů, proto nelze její průběh podrobněji rekonstruovat.

Po skončení války se Richard vrátil do rodné Kuchelné. Stejně jako ostatní obyvatelé Hlučínska se během několika měsíců ocitl v novém státě. Na základě Versailleské smlouvy připadlo Hlučínsko v roce 1920 Československu. Změnila se státní správa, úřady i vojenská příslušnost, každodenní život obyvatel však pokračoval dál.

Richard se znovu věnoval pekařskému řemeslu, založil rodinu a prožil téměř dvě desetiletí jako civilista. Nic nenasvědčovalo tomu, že bude muset ještě jednou obléknout vojenskou uniformu.

II. Druhé povolání do armády

Události roku 1938 znamenaly pro obyvatele Hlučínska zásadní změnu. Po připojení tohoto území k Německé říši se na místní obyvatele opět vztahovala německá vojenská povinnost. Richardu Newrzellovi bylo v té době třicet osm let. Měl za sebou první světovou válku, civilní zaměstnání i rodinný život. Přesto byl znovu povolán do služby.

Podle dochovaných dokumentů Bundesarchivu nastoupil v květnu 1940 k 4. rotě lehkého silničního stavebního praporu II/612 (4. Kompanie leichtes Strassen-Bau-Bataillon II/612).

Tento prapor vznikl 5. července 1940 v Belgii jako armádní jednotka (Heerestruppe), která nebyla trvale podřízena jediné divizi. Podléhala vyššímu velení a byla přidělována tam, kde bylo potřeba budovat nebo opravovat vojenskou infrastrukturu.

Stavební prapory zajišťovaly výstavbu a opravy komunikací, mostů, propustků a dalších objektů nezbytných pro přesuny německé armády. Jejich práce byla důležitou součástí logistického zabezpečení vojenských operací.

Richardova jednotka působila především na území Belgie a severní Francie, kde zajišťovala stavební práce pro potřeby Wehrmachtu. Nešlo o bojovou jednotku první linie, přesto její příslušníci pracovali v podmínkách ovlivněných probíhající válkou.

Již během roku 1940 se u Richarda začaly projevovat zdravotní obtíže. Ty vedly k jeho přeřazení od polní stavební jednotky k náhradním a později zotavovacím útvarům.

Zdravotní stav Richarda Newrzelly se během služby u stavebního praporu postupně zhoršoval. Z dochovaných vojenských dokumentů vyplývá, že již v roce 1940 byl přeřazen k 2. zotavovací rotě stavebního náhradního praporu 28 (2. Genesenden-Kompanie Bau-Ersatz-Bataillon 28).

Tento prapor vznikl dne 1. března 1940 v Nise (Neisse) ve vojenském okruhu VIII. Jeho hlavním úkolem byl výcvik a doplňování mužstva pro stavební a železniční stavební jednotky Wehrmachtu. V prosinci 1940 byl útvar přemístěn do Met (Metz) ve Francii, kde pokračoval ve výcviku nových příslušníků a zotavujících se vojáků.

Zařazení Richarda Newrzelly k zotavovací rotě naznačuje, že jeho zdravotní stav již neumožňoval plnou službu u polního stavebního útvaru. Přesto zůstal nadále příslušníkem Wehrmachtu a po zlepšení zdravotního stavu byl znovu zařazen do aktivní služby.

V průběhu roku 1941 byl převelen k 1. rotě Landesschützen-Ersatz-Bataillon 8, která sídlila ve městě Leobschütz (dnes Głubczyce v Polsku).

Landesschützen představovali zvláštní kategorii jednotek Wehrmachtu. Jejich příslušníky byli převážně starší záložníci nebo muži s omezenou zdravotní způsobilostí, kteří již nebyli určeni pro bojové nasazení na frontě. Plnili především strážní službu, střežili vojenské objekty, sklady, železniční uzly a později také zajatecké tábory.

Krátce nato byl Richard Newrzella znovu přeřazen, tentokrát k zotavovací rotě Schützen-Ersatz-Bataillon (mot.) 327 a následně k Genesenden-Kompanie Infanterie-Ersatz-Bataillon 327 v Tarnowitz (dnes Tarnowskie Góry).

Tyto časté přesuny mezi jednotlivými náhradními jednotkami svědčí o tom, že jeho zdravotní stav nebyl dlouhodobě stabilní. Přesto zůstával nadále ve vojenské evidenci a byl opakovaně vracen do služby podle aktuálních potřeb armády.

III. Přesuny mezi náhradními jednotkami

Zdravotní stav Richarda Newrzelly se během služby u stavebního praporu postupně zhoršoval. Z dochovaných vojenských dokumentů vyplývá, že již v roce 1940 byl přeřazen k 2. zotavovací rotě stavebního náhradního praporu 28 (2. Genesenden-Kompanie Bau-Ersatz-Bataillon 28).

Tento prapor vznikl dne 1. března 1940 v Nise (Neisse) ve vojenském okruhu VIII. Jeho hlavním úkolem byl výcvik a doplňování mužstva pro stavební a železniční stavební jednotky Wehrmachtu. V prosinci 1940 byl útvar přemístěn do Met (Metz) ve Francii, kde pokračoval ve výcviku nových příslušníků a zotavujících se vojáků.

Zařazení Richarda Newrzelly k zotavovací rotě naznačuje, že jeho zdravotní stav již neumožňoval plnou službu u polního stavebního útvaru. Přesto zůstal nadále příslušníkem Wehrmachtu a po zlepšení zdravotního stavu byl znovu zařazen do aktivní služby.

V průběhu roku 1941 byl převelen k 1. rotě Landesschützen-Ersatz-Bataillon 8, která sídlila ve městě Leobschütz (dnes Głubczyce v Polsku).

Landesschützen představovali zvláštní kategorii jednotek Wehrmachtu. Jejich příslušníky byli převážně starší záložníci nebo muži s omezenou zdravotní způsobilostí, kteří již nebyli určeni pro bojové nasazení na frontě. Plnili především strážní službu, střežili vojenské objekty, sklady, železniční uzly a později také zajatecké tábory.

Krátce nato byl Richard Newrzella znovu přeřazen, tentokrát k zotavovací rotě Schützen-Ersatz-Bataillon (mot.) 327 a následně k Genesenden-Kompanie Infanterie-Ersatz-Bataillon 327 v Tarnowitz (dnes Tarnowskie Góry).Výcvik v této jednotce byl zaměřen speciálně na řidiče pro motorizované jednotky a tankové divize (např. v taktice rychlého přesunu, údržbě techniky a boji s vozidel)

Tyto časté přesuny mezi jednotlivými náhradními jednotkami svědčí o tom, že jeho zdravotní stav nebyl dlouhodobě stabilní. Přesto zůstával nadále ve vojenské evidenci a byl opakovaně vracen do služby podle aktuálních potřeb armády.

Poté byl Richard Newrzella opět převelen a to k ostraze válečných zajatců do německého zajateckého tábora původně určeného jen pro důstojníky (Offizierlager)

IV. Ostraha zajateckého tábora Oflag 58 Neuhammer

Nejdůležitější část Richardovy vojenské služby je doložena dokumenty uloženými v Bundesarchivu v Berlíně.

Z centrální osobní evidence Deutsche Dienststelle (WASt) vyplývá, že byl příslušníkem 1. roty Landesschützen-Ersatz-Bataillon 8 a vykonával službu u zajateckého tábora Oflag 58 Neuhammer.

Tábor vznikl 8. dubna 1941 ve vojenském výcvikovém prostoru Neuhammer (dnes Świętoszów/Nowa Kuznia v Dolnoslezském vojvodství). Původně byl určen pro internaci důstojníků, což odpovídalo označení Oflag (Offizierlager). Po zahájení operace Barbarossa v červnu 1941 však do prostoru Neuhammeru začaly přicházet také velké transporty sovětských válečných zajatců.

V důsledku nedostatečného zásobování, špatných hygienických podmínek a šíření infekčních nemocí zde panovala mimořádně vysoká úmrtnost. Historické prameny popisují nedostatek potravin, provizorní ubytování i epidemie, které postihovaly především sovětské zajatce.

Je třeba zdůraznit, že dochované archivní dokumenty pouze potvrzují Richardovo služební zařazení u jednotky zajišťující ostrahu tohoto tábora. Nedochovaly se žádné dokumenty, které by umožňovaly určit jeho konkrétní služební povinnosti nebo osobní činnost v táboře. Z historického hlediska proto nelze činit žádné další závěry nad rámec archivně doložených skutečností.

Právě během služby v Neuhammeru se Richardův zdravotní stav znovu výrazně zhoršil.

Nicméně, dle doložených podkladů ostrahu vykonávali i další vojáci z Hlučínska.

Josef Malura (nar. 1902, po válce žil v Chuchelné) nastoupil 10. 1. 1941 k 1./Landesschützen-Ersatz-Bataillon 8. Po výcviku byl převelen k Landesschützen-Bataillon 554, které bylo nasazeno u Kommandeur der Kriegsgefangenen VIII, tedy u správy zajateckých táborů.
Další voják z Hlučínska:

Emil Halfar z Koutů nastoupil ke 2./Landesschützen-Ersatz-Bataillon 8 a byl později převelen ke Kriegsgefangenen Bau- und Arbeits-Bataillon 8, kde střežil válečné zajatce při pracovním nasazení.

V. Hospitalizace v Reserve-Lazarett Kolberg

Dne 15. září 1941 byl přijat do Reserve-Lazarett Kolberg (dnes Kołobrzeg v Polsku), kde byl léčen se sepsí – otravou krve v oblasti zažívacího traktu. Ve vojenské nemocnici zůstal více než měsíc a propuštěn byl dne 24. října 1941.

Zda jeho onemocnění souviselo s podmínkami služby, nelze dnes spolehlivě doložit. Dochované dokumenty uvádějí pouze diagnózu a dobu hospitalizace.

Z dochovaných nemocničních záznamů vyplývá, že byl léčen se sepsí (otravou krve) v oblasti zažívacího traktu. Jednalo se o závažné onemocnění, které v podmínkách druhé světové války představovalo významné zdravotní riziko. Léčba trvala více než pět týdnů.

Dne 24. října 1941 byl z nemocnice propuštěn. Dochované dokumenty však již neuvádějí, ke které jednotce byl po uzdravení přidělen. Tím se na více než tři roky přerušuje možnost přesně sledovat jeho další vojenskou službu.

Tato mezera je jediným delším obdobím Richardova vojenského života, které se zatím nepodařilo doložit archivními dokumenty.

Přesto lze s jistotou říci, že zůstal příslušníkem Wehrmachtu i po propuštění z nemocnice, neboť další doložená informace o jeho osudu pochází až ze závěrečných měsíců války.

VI. Poslední válečné měsíce

Po propuštění z nemocnice dne 24. října 1941 se Richard Newrzella znovu ztrácí z dochovaných vojenských dokumentů. Přesné zařazení, místo služby ani jednotku, u které působil v dalších letech války, se zatím nepodařilo zjistit.

Významnou informaci však přináší Kronika obce Chuchelná.

Ta uvádí, že dne 17. ledna 1945 byl pětačtyřicetiletý Richard Nevřela na západní frontě a bylo známo, že se nachází v zajetí.

Tento zápis představuje poslední doloženou zprávu o jeho válečných osudech.

Kronika neuvádí, u které jednotky Richard v té době sloužil ani za jakých okolností se do zajetí dostal. Stejně tak se dosud nepodařilo nalézt dokumenty, které by určovaly místo jeho internace nebo datum návratu domů.

Přesto má tento stručný zápis mimořádnou hodnotu. Potvrzuje totiž, že Richard Newrzella přežil válečné události až do závěrečného období druhé světové války a že se jeho rodina již během války dozvěděla, že je naživu.

Po skončení války se Richard vrátil do rodné Chuchelné, kde znovu vedl civilní život. Stejně jako mnoho dalších obyvatel Hlučínska se po roce 1945 snažil navázat na život přerušený dlouhými válečnými lety.

Osudy obyvatel Hlučínska ve 20. století byly často určovány událostmi, které sami nemohli ovlivnit. Během jediného života se měnila státní příslušnost jejich domova, armáda, do níž byli povoláváni, i jazyk úředních dokumentů. Život Richarda Newrzelly je jedním z příběhů této generace.

VII. Obergefreiter a Kriegsverdienstkreuz II. Klasse mit Schwertern

Během své služby dosáhl Richard Newrzella hodnosti Obergefreiter, která byla jednou z vyšších hodností mužstva Wehrmachtu. Udělovala se vojákům s delší dobou služby, kteří prokázali spolehlivost a plnili své povinnosti odpovědně.

Dochované dokumenty dále potvrzují, že byl vyznamenán Kriegsverdienstkreuz II. Klasse mit Schwertern – Válečným záslužným křížem II. třídy s meči.

Toto vyznamenání bylo udělováno za záslužnou službu během války, která nebyla spojena s přímým bojovým vyznamenáním, ale přesto měla význam pro činnost ozbrojených sil. Varianta „s meči“ byla určena vojákům vykonávajícím službu v podmínkách válečného nasazení.

Samotné udělení tohoto vyznamenání nevypovídá o konkrétním skutku, za který bylo přiznáno. Dochované archivní materiály neobsahují jeho zdůvodnění ani datum udělení.

Richardova vojenská služba byla poznamenána opakovanými zdravotními obtížemi, častými přesuny mezi jednotkami a službou v týlových útvarech. Přesto zůstal až do závěru války příslušníkem Wehrmachtu a celý konflikt přežil.

VIII. Návrat domů

O okolnostech návratu Richarda Newrzelly z válečného zajetí se bohužel nedochovaly žádné přímé dokumenty. Stejně jako u mnoha dalších obyvatel Hlučínska zůstává toto období jeho života zahaleno nejistotou.

Jisté však je, že válku přežil a po jejím skončení se vrátil do rodné Chuchelné. Zde znovu navázal na svůj civilní život, ke kterému se po letech vojenské služby mohl vrátit. Po zkušenostech z obou světových válek prožil další desetiletí již jako obyčejný občan své obce.

Stejně jako mnoho dalších mužů z Hlučínska patřil ke generaci, jejíž život byl opakovaně ovlivněn změnami státních hranic. Narodil se jako občan Německého císařství, po roce 1920 se stal občanem Československa, v roce 1938 byl znovu podřízen německé branné povinnosti a po skončení druhé světové války opět žil v Československu.

Přestože většinu života prožil jako pekař, dvě světové války jej na dlouhá léta odvedly od civilního života. Dochované dokumenty ukazují především jeho službu u stavebních a týlových jednotek Wehrmachtu, následnou službu u Landesschützen, pobyt v nemocnici Reserve-Lazarett Kolberg i skutečnost, že závěr války prožil jako válečný zajatec.

Richard Newrzella zemřel dne 27. června 1977 v Chuchelné ve věku nedožitých sedmasedmdesáti let.

Chronologie života Richarda Newrzelly

• 18. 7. 1900 Narození v Kuchelné
• 1917 Nástup vojenské služby v německé armádě
• 1918 Konec první světové války
• 1920 Hlučínsko připojeno k Československu
• květen 1940 Povolání do Wehrmachtu
• 1940 4./leichtes Strassen-Bau-Bataillon II/612
• 1940 2./Genesenden-Kompanie Bau-Ersatz-Bataillon 28
• 1941 1./Landesschützen-Ersatz-Bataillon 8
• 1941 Schützen-Ersatz-Bataillon (mot.) 327
• 1941 Genesenden-Kompanie Infanterie-Ersatz-Bataillon 327
• 1941 Služba u Oflag 58 Neuhammer
• 15. 9. 1941 Přijetí do Reserve-Lazarett Kolberg
• 24. 10. 1941 Propuštění z nemocnice
• 17. 1. 1945 Podle kroniky Chuchelné na západní frontě, v zajetí
• 1945 Návrat do Chuchelné
• 1959 Stavba rodinného domu v Chuchelné
• 27. 6. 1977 Úmrtí v Chuchelné

Závěr

Život Richarda Newrzelly nebyl výjimečný tím, že by se zapsal do velkých dějin. Výjimečný je právě svou obyčejností.

Patřil ke generaci mužů z Hlučínska, jejichž život určovaly události, které nemohli ovlivnit. Během jediného života zažil dvě světové války, několikrát změnil státní příslušnost, znovu oblékl vojenskou uniformu a nakonec se vrátil do rodné obce, kde prožil zbytek svého života.

Dochovalo se jen několik fotografií, několik úředních dokumentů a několik stručných archivních záznamů. Přesto právě tyto střípky umožňují po více než osmdesáti letech znovu sestavit příběh jednoho člověka.

Tato publikace nevznikla proto, aby hodnotila válku nebo vojenskou službu. Jejím cílem je uchovat památku na Richarda Newrzellu a současně připomenout osudy celé generace obyvatel Hlučínska, jejichž životy byly poznamenány dramatickými dějinami 20. století.

Prameny

Publikace byla zpracována na základě následujících pramenů:

Bundesarchiv Berlin – osobní vojenské dokumenty Richarda Newrzelly.
Deutsche Dienststelle (WASt) – centrální evidence příslušníků Wehrmachtu.
Kronika obce Chuchelná.
Rodinný archiv – fotografie, Arbeitsbuch a další dochované dokumenty.
Odborná literatura k jednotkám Wehrmachtu, Landesschützen a zajateckému táboru Oflag 58 Neuhammer.