Neuwald Josef

Josef Neuwald žil po svatbě od roku 1939 v Kauthen (Koutech). Podle hlášení z prosince 1939 narukoval k Wehrmachtu a byl zařazen k rotě pěchotních děl náhradního praporu – Infanterie-Geschütz-Ersatz-Bataillon 31 do Plauen/Sachsen (Sasko). Tento prapor byl podřízen divizi – Division 154. Podle hlášení z 06.02.1940 byl převelen k rotě pěšího pluku – 5. Kompanie Infanterie-Regiment 211 do Birkenfeld/Rhein-Pfalz (Porýní-Falc). Pluk byl podřízen pěší divizi – 71. Infanterie-Division. Dne 10.05.1940 se divize zapojila do západního tažení proti Francii. Postupovala přes Lucembursko, západně od Arlon (Valónsko/Belgie) přešla belgickou hranicí a pokračovala k vesnici Pin (Valónsko/Belgie). Pak divize překročila francouzskou hranici a postupovala k řece Chers. Zde čelila francouzským protiútokům a byla neustále pod nepřátelskou palbou. Dne 29.05.1940 dosáhla divize obce Inor (departement Meuse, region Arrondissement-Verdun/Francie). Od 12.06.1940 postupovala směrem k Verdun (departement Meuse, region Arrondissement/Francie). Během bojů o Verdun utrpěl Josef zranění. Byl převezen do vojenského lazaretu v Chemnitz/Sachsen (Sasko), kde se léčil od 19.06.1940 do 16.08.1940. Po propuštění z vojenského lazaretu byl Josef odeslán na doléčení k rotě rekonvalescentů pěšího náhradního praporu – Genesendenkompanie Infanterie-Ersatz-Bataillon 211 do Hannover/Niedersachsen (Dolní Sasko). Tento prapor byl podřízen divizi – Division 171. Podle hlášení z 25.08.1940 se Josef vrátil ke své jednotce rotě pěšího pluku – 5. Kompanie Infanterie-Regiment 211. Divize byla v té době v Lucembursku. Od října 1940 do března 1941 byla divize ve vojenském výcvikovém prostoru – Truppenübungplatz  Königsbrück/Sachsen (Sasko). V dubnu 1941 se divize přesunula do oblasti Przemysl/Generalguvernement (dnes Podkarpatské vojvodství/Polsko) a od června 1941 se zapojila do východního tažení proti Rusku v rámci skupiny armád „Jih“- Heeresgruppe „Süd“.  Postupovala Ukrajinou směrem ke Kyjevu. Začátkem srpna stála divize jižně od Kyjeva u města Vasilkiv (Kyjevská oblast/Ukrajina). Zde 11.08.1941 utrpěl Josef druhé zranění. Byl převezen do polního lazaretu ve Vasilkiv (Kyjevská oblast/Ukrajina), zde se léčil do 15.08.1941. Pak byl převezen do vojenského lazaretu v Schweidnitz/Niederschlesien (dnes Swidnica, Dolnoslezské vojvodství/Polsko), kde se léčil od 18.08.1941 do 02.09.1941. Dne 03.09.1941 byl odeslán na doléčení k rotě rekonvalescentů pěšího náhradního praporu – Genesendenkompanie Infanterie-Ersatz-Bataillon 211 do Hannover/Niedersachsen (Dolní Sasko). Po vyléčení byl zařazen k rotě pěšího náhradního praporu – 3. Kompanie Infanterie-Ersatz-Bataillon 211 rovněž v Hannover/Niedersachsen (Dolní Sasko). Oba prapory byly podřízeny divizi – Division 171. Podle hlášení z 25.10.1941 se Josef vrátil ke své jednotce, rotě pěšího pluku – 5. Kompanie Infanterie-Regiment 211. V té době byl pluk a celá divize z východní fronty stažena do Belgie. V polovině října 1941 byla divize v Charleroi (Valonsko /Belgie), v Valenciennes  a Lille (departament Nord, region Hauts de France/Francie). Zde byla doplněna a použita jako bezpečnostní jednotka. Začátkem roku 1942 byla divize přesunuta do vojenského výcvikového prostoru -Truppenübungsplatz v okolí Reims (departement Marne, region Grand Est/Francie), kde působila jako školní divize – Lehr-Division. Dne 18.04.1942 byla divize přesunuta na východní frontu k městu Charkov/Ukrajina, kde se hned zapojila do obraných bojů toto město. Dne 01.06.1942 byla divize na řece Velika Babka. Dne 10.06.1942 obsadila město Velikij Burluk (Charkovská oblast/Ukrajina) a 22.06.1942 zaútočila na město Izjum (Charkovská oblast/Ukrajina). Dne 01.07.1942 přešla řeku Oskol, město Bilovodsk (Luhanská oblast/Ukrajina) a řeku Čir (Rostovská oblast/Rusko). Dne 27.07.1942 dorazila k řece Don. Dne 21.08.1942 překročila divize řeku Don, obsadila Karpovku a Rossošku (Volgogradská oblast/Rusko) a dál postupovala ke Stalingradu. Dne 03.09.1942 divize se zapojila do těžkých bojů proti stanici Gumrak (část Stalingradu, Volgogradská oblast/Rusko). Zde utrpěla divize velké ztráty. Dne 12.09.1942 postoupila do centra Stalingradu společně s pěší divizí – 295. Infanterie Division. Tyto dvě divize i přes těžké ztráty, které byli mimo jiné způsobené také kvůli rostoucímu počtu ruských ostřelovačů dosáhli jako první řeky Volhy. Koncem září 1942 byl Josef při těchto bojích těžce zraněn a na následky svého zranění zemřel 23.09.1942 na hlavním obvazišti – Hautverbandplatz Sanko 2/171 Gončary-Stalingrad. Josefovy ostatky byly pravděpodobně přemístěny na nově zřízený centrální válečný hřbitov v Rossošce (Volgogradská oblast/Rusko) a je zde nyní pohřben jako neznámý voják. Během přemísťovacích prací nebylo bohužel možné všechny ostatky německých vojáků přemístit z původních pohřebišť na nově zřízený válečný hřbitov. Existuje však možnost, že Josef je jedním z německých vojáků, jejichž ostatky byly nalezeny, ale nepodařilo je přes veškeré úsilí identifikovat. Jeho jméno je vepsáno v pamětní knize válečného hřbitova Rossoška (Volgogradská oblast/Rusko).

(Rodiče: Josef Neuwald a Johanna Horak, manželka : Anna Zidek * 02.11.1914 Kauthen)