Muczka Josef 08

Josef Muczka narukoval k Wehrmachtu na podzim roku 1939. Podle hlášení z 13.10.1939 byl zařazen k rotě náhradního praporu – 4. Kompanie Infanterie-Ersatz-Bataillon 164 do Freiwaldau/Sudetenland (Sudety, dnes Jeseník/Česká republika). Prapor byl podřízen divizi – Division 168, od prosince 1939 divizi – Division 148. Podle hlášení z 13.12.1939 byl pěší náhradní prapor – Infanterie-Ersatz-Bataillon 164 přemístěn do Teschen/Oberschlesien (Horní Slezsko, dnes Ciezsyn, Slezské vojvodství/Polsko). Podle dalšího hlášení z 13.12.1939 byl Josef převelen k rotě pěšího pluku – 13. Kompanie Infanterie-Regiment 189 do vojenského výcvikového prostoru v Neuhammer/Niederschlesien (Dolní Slezsko, dnes Swietoszów, Dolnoslezské vojvodství/Polsko). Tento pluk byl podřízen pěší divizi „Slezské“- 81. Infanterie-Division „Schlesische“. Pluk byl vybaven československým zařízením a rota, u které Josef sloužil, byla vybavena granátomety (byla to těžká granátometná rota). Dne 15.03.1940 byla divize přemístěna do oblasti Aachen/Nordrhein-Westfalen (Severní Porýní-Vestfálsko). Po zahájení západního tažení do Francie dne 17.05.1940 divize překročila belgickou hranici a v rámci skupiny armád „A“ – Heeresgruppe „A“ a postupovala Belgií. Dne 23.05.1940 překročila v okolí belgického města Gedinne/Wallonien (Valonsko) francouzskou hranici. Dne 26.05.1940 přešla divize pod velení skupiny armád „B“ – Heeresgruppe „B“. Na konci května divize zaujala obranné pozice v oblasti Chemin des Dames (departament Aisne, region Hauts-de-France/Francie) u řek Somme, Oise a Aisne. V druhé etapě války s Francií byla divize 06.06.1940 poprvé nasazena do bojů u města Venizel (departament Aisne, region Hauts-de-France/Francie). Před tím byla divize stále jen v záloze. Sváděla zde těžké boje a pěší pluk, u kterého Josef sloužil, utrpěl ztráty – 29 mrtvých a 121 raněných. Postup se pak zrychlil u města Chateau-Thierry (departament Aisne, region Haust-de-France/Francie), kde se podařilo divizi přes neporušený most překročit řeku Marne. Pak divize směrovala na jih k řece Seine, kterou překročila a 15.06.1940 se čelní jednotky nacházely v okolí města Sens (departament Yonne, region Burgundsko-Franche-Comte/Francie). Kapitulace Francie 22.06.1940 zastihla divizi v prostoru severně od města Bourgnes (departament Cher, region Centere Val de Loire/Francie). Dne 30.06.1940 se divize vrátila zpět domů do Slezska. Podle hlášení z 01.02.1941 byl Josef přemístěn v rámci divize k rotě pěšího pluku – 4. Kompanie Infanterie-Regiment 189. Dne 05.03.1941 byla divize zaslána znovu do Francie. Zde vykonávala strážní službu podél pobřeží v okolí La Rochelle (departament Charente-Maritime, region Nová Akvitánie/Francie) a v severní části Francie až do prosince 1941. Dne 23.12.1941, kdy byla již válka s Ruskem v plném proudu se divize přesunula z Francie na východní frontu do Ruska. Pěší pluk Infanterie-Regiment 189 spolu s oddílem dělostřeleckého pluku – II. Abteilung Artillerie-Regiment 181 tvořil v divizi bojovou skupinu č.1 – Kampfgruppe I . Tato bojová skupina byla vysazena do oblasti mezi Dubno (dnes část města Andreapol) a Torpec (Tverská oblast) na rozhraní skupiny armád „Sever“ – Heeresgruppe „Nord“ a skupiny armád „Střed“ – Heeresgruppe „Mitte“, kde se bohužel dostála přímo do osy ruského útoku a během těžkých obraných bojů utrpěla v lednu 1942 zničující ztráty. Bitvu přežilo 160 vojáku a 1 důstojník. Zbytky skupiny, včetně Josefa se dostali do města Velikije Luky (Pskovská oblast/Rusko) a tam byli po rozpuštění skupiny začleněni do pěšího pluku – Infanterie-Regiment 323. Pluk byl podřízen pěší divizi – 218. Infanterie Division. Divize byla nasazena na východní frontě v prostoru Cholm (Novgorodská oblast/Rusko) v rámci skupiny armád „ Sever“ – Heeresgruppe „Nord“. Josef byl zařazen podle hlášení z 01.06.1942 ke kulometné rotě pěšího pluku – 12. Maschinengewehr-Kompanie Infanterie-Regiment 323. Podle hlášení z 22.08.1942 byl Josef buč po nemoci, nebo po zranění přemístěn k rotě rekonvalescentů pěšího náhradního praporu – Genesedenkompanie Infanterie-Ersatz-Bataillon 323 do Litzmannstadt/Generalgouvernement (dnes Lodž, Lodžské vojvodství/Polsko). Podle hlášení z 13.09.1942 byl přeřazen k rotě pěšího náhradního praporu – 4. Kompanie Infanterie-Ersatz-Bataillon 323. Prapor byl podřízen divizi – Division 463. Koncem září 1942 byl prapor rozdělen na pěší náhradní prapor a rezervní pěší prapor. Podle hlášení z 20.09.1942 byl Josef nejprve zařazen k rotě rezervního pěšího praporu – 4. Kompanie Reserve-Infanterie-Bataillon 323 a následně podle hlášení 30.09.1942 byl přeřazen ke kmenové rotě pěšího náhradního praporu – Stammkomanie Infanterie-Ersatz-Regiment 323. Prapor se 01.10.1942 přesunul z Litzmannstadt/Generalgouvernement (dnes Lodž, Lodžské vojvodství/Polsko) do Potsdam/Brandenburg (Braniborsko). Podle hlášení z 10.10.1942 se vrátil Josef ke své jednotce kulometné rotě pěšího pluku – 12. Maschinengewehr-Kompanie Infanterie-Regiment 323 zpět na východní frontu k městu Cholm (Novgorodská oblast/Rusko). Podle hlášení z 10.02.1944 byl Josef převelen k rotě granátnického pluku – 4. Kompanie Grenadier-Regiment 397, který byl také podřízen pěší divizi – 218. Infanterie-Division. V té době se divize musela z Cholmu stáhnout přes řeku Velikaja do oblasti severně od Opočky (Pskovská oblast/Rusko). Podle hlášení z 21.03.1944 byl Josef ještě přeřazen k rotě pěchotních děl granátnického pluku – 13. Infanterie-Geschütz-Kompanie Grenadier-Regiment 397. Pluk byl podřízen stejné divizi. Od dubna do července 1944 držela divize pozice u obce Puškinskie Gory (Pskovská oblast/Rusko). Ústup pak vedl divizi přes Livonsko/Lotyško. V srpnu 1944 držela divize pozice u Schwanenburgu/Lotyšsko (dnes Gulbene). Pak ustoupila přes Walk/Estonsko (dnes Valga) a Rigu/Lotyšsko do Kuronska. Odtud se divize přesunula na ostrov Ösel/Estonsko (dnes Saaremaa). Na ostrově se zapojila do těžkých obraných bojů. Divize se zúčastnila všech kurónských bitev. Na konci války byla divize jihozápadně od Tuckum (dnes Tukums).
† 31.08.1981

Zdroj : Deutsche Dienstelle WASt