Muczka Josef 06

Josef Ernst Muczka narukoval k Wehrmachtu začátkem roku 1940. Podle hlášení z 06.03.1940 byl zařazen k rotě stavebního praporu – 4. Kompanie Bau-Bataillon 132. Po zahájení západního tažení do Francie byl prapor podřízen 12.Armee (armádě). Armáda postupovala přes Lucembursko a jižní belgické opevnění v Ardenách k řece Semois. Pak prolomila francouzské pozice v Sedanu a Charleville (departament Ardensko, region Grand Est)/Francie. Dne 20.05.1940 armáda odrazila několik francouzských protiútoků u města La Fere (departament Aisne, region Haust de France), Chemin des Dames a řeky Aisne. Během druhé fáze tažení armáda 13.06.1940 přešla přes řeku Aisne a tlačila francouzské vojsko přes Champagne (region Grand Est), kanál Rýn-Marne k švýcarským hranicím. Hranice armáda dosáhla 17.06.1940. Po příměří zůstala 12.Armee jako okupační síla ve Francii. Začátkem roku 1941 se 12.Armee přemístila do Rumunska, v březnu téhož roku pak do Bulharska. V červnu 1941 po zahájení války s Ruskem byl stavební prapor – Bau-Bataillon 132 podřízen 16.Armee (armádě). Armáda Postupovala v rámci skupiny vojsk „Sever“-Heeresgruppe „Nord“ přes Litvu a Lotyšsko k Ilmenskému jezeru (Novgorodská oblast). Dále pak v srpnu 1941 k Staraja Russa (Novgorodská oblast) a k Leningradu. V první polovině roku 1942 se armáda účastnilal těžkých obranných bojů u města Volchova (Leningradská oblast) a mezi Volchovstroj a Ladožským jezerem. Podle hlášení z 26.06.1942 byl Josef pro nemoc převelen k rotě rekonvalescentů stavebního náhradního praporu – 1. Genesendenkompanie Bau-Ersatz-Bataillon 28 a následně k rotě stavebního náhradního praporu – 1. Kompanie Bau-Ersatz-Bataillon 28 do Neisse/Niederschlesien (Dolní Slezsko, dnes Nysa-Polsko). Podle hlášení z 18.08.1942 se Josef vrátil zpět na východní frontu ke své jednotce – rotě stavebního praporu – 4. Kompanie Bau-Bataillon 132. V druhé polovině roku 1942 byla 16.Armee nasazena do obraných bojů v oblasti kolem pozemního mostu do Demjanska (Novgorodská oblast). V roce 1943 následovaly obranné boje v okolí Staraja Russa a Newel (Pskovská oblast). V únoru 1944 byla donucena 16.Armee ustoupit od řeky LovaAY na linii Putoška-Ostov (Pskovská oblast)/Rusko. Podle hlášení z 10.06.1944 byl stavební prapor přejmenován na turkestánský stavební a ženijní prapor – turkestanische Bau-Pionier-Bataillon 132. V červenci 1944 se pak dále armáda stahovala přes Rigu/Lotyšsko do Kurland (Kuronska). Zde podle hlášení z 20.02.1945 došlo k poslednímu přejmenování praporu na stavební a ženijní prapor – Bau-Pionier-Bataillon132. V Kuronské kapse udržela armáda své pozice až do konce války, přesto že byla ruskou armádou odříznuta. Josef padl do zajetí a posledně byl vězněn v zajateckém táboře v Brně. †

Zdroj: Deutsche Dienstelle WASt, SOkA Opava.