Mucha Karl 1912

Karl Mucha žil později v Ludgerstal (Ludgeřovice). K Wehrmachtu narukoval 11.11.1939. Byl zařazen k rotě střeleckého pěšího náhradního praporu – 3. Kompanie Schützen-Infanterie-Ersatz-Bataillon 452 do Leobschütz/Oberschlesien (Horní Slezsko, dnes Glubczyce, Opolské vojvodství/Polsko). Prapor byl podřízen divizi – Division 168, od roku 1940 pak divizi – Division 148. Dne 11.05.1940 Karl onemocněl a léčil se ve válečném lazaretu – Kriegslazarett v Baumholder/Saar-Pfalz (dnes Rheinland-Pfalz, Porýní-Falc), kde se léčil od 11.05.1940 do 21.05.1940. Po uzdravení byl převelen k rotě pěšího pluku – 7. Kompanie Infanteri-Regiment 461. Tento pluk byl podřízen pěší divizi – 252.Infanterie-Division. Od prosince 1939 byla divize na západní hranici v oblasti řeky Blies/Saar-Pfalz (dnes Saarland-Sársko) v rámci skupiny armád „C“ – Heeresgruppe „C“. Na začátku západního tažení proti Francii zůstala divize ve svých pozicích. Do tažení se zapojila dne 14.06.1940, kdy prolomila opevnění Maginotovy linie u obce Altweiler/Elsass (Alsasko, dnes Altviller, departament Moselle, region Grand Est/Francie) a pak překročila kanál Rýn-Marne. Následně postupovala na Badenweiler/Lothringen (Lotrínsko, dnes Badonviller, departament Meurthe et Moselle, region Grand Est/Francie) a dále k pohoří Hoch Vogesen (Vysoké Vogézy, dnes Vosges).

Po kapitulaci Francie 22.06.1940 se divize nacházela v oblasti u hory Donon. V červenci 1940 se přemístila do Generalgouvernement (dnes východní Polsko). Dne 22.06.1941 se divize v rámci skupiny armád „Střed“- Heeresgruppe „Mitte“ zapojila do východního tažení do Ruska. Postupovala přes Mielnik (Podleské vojvodství/Polsko), řeku Bug, pak přešla přes Slonim (Grodenská oblast/Bělorusko) do Sluck (Minská oblast/Bělorusko), kde dorazila na konci července 1941. Dále postupovala přes Bobrujsk (Mogilevská oblast/Bělorusko), Rogačov (Gomelská oblast/Bělorusko) a Kričev (Mogilevská oblast/Bělorusko) do oblasti Roslavl (Smolenská oblast/Rusko), kde dorazila koncem srpna 1941. Pak postupovala přes řeku Desna na Spas-Demensk (Kalužská oblast/Rusko) do oblasti mezi Gžatsk (dnes Gagarin, Smolenská oblast/Rusko) a Možaisk (Moskevská oblast/Rusko).

Později byl Karl převelen k domácímu koňskému lazaretu – Heimatpferdelazarett 5. Dne 29.01.1942 byl Karl jako nepostradatelný z Wehrmachtu dočasně propuštěn. Dne 20.04.1942 opět narukoval k Wehrmachtu. Byl zařazen k rotě pěšího náhradního praporu motorizovanému – 2. Kompanie Infanterie-Ersatz-Bataillon (motorisiet) 30 v Görlitz/Sachsen (Sasko. dnes rozdělené město – Görlitz, Sachsen/Německo a Zgorzelec, Dolnoslezské vojvodství/Polsko). Tento prapor byl podřízen divizi – Division 178. Dne 07.11.1942 byl prapor přejmenován na granátnický náhradní prapor motorizovaný – Grenadier-Ersatz-Bataillon (motorisiet) 30 a 10.04.1943 byl prapor spojen z výcvikovým a přejmenován na granátnický náhradní a výcvikový motorizovaný prapor – Grenadier-Ersatz und Ausbildungs-Bataillon (motorisiet) 30. Dne 05.01.1944 byl Karl převelen k rotě granátnického praporu (žaludečního) – 3. Kompanie Grenadier-Bataillon (bo.) M 1201 do Lille (departement Nord, region Hauts-de-France/Francie).

Dne 15. 9. 1944 Karl dezertoval a 27. 10. 1944 padl do britského zajetí. Dne 06. 03. 1945 vstoupil do československé samostatné obrněné brigády ve Velké Británii, kde sloužil v dopravním oddílu v hodnosti vojína do 15. 08. 1945.

† 13.10.1990 Opava

Nejvyšší dosažená německá hodnost: Obergrenadier

Nejvyšší dosažená československá hodnost: Vojín

Vyznamenání:

• Československá vojenská pamětní medaile se štítkem Velká Británie

Je bratr Josefa Muchy.

(Rodiče: Alois Mucha a Anna Dudazy, manželka: Angela Waschek)