Menschik Josef

Josef Menschik vykonával prezenční vojenskou službu v letech 1931-33 u technické roty pěšího pluku 4 „Prokopa Holého“ československé armády v Hradci Králové.

V roce 1941 byl povolán do Wehrmachtu. Po základním výcviku s Ausbildungs-und Ersatz-Regiment byl převelen do Innsbrucku. Na začátku roku 1942 přišel k frontové jednotce v Sarajevu / Jugoslávii.

V únoru 1942 onemocněl a do listopadu 1942 byl v Reservelazarett v Bělehradu. Poté uprchl z nemocnice a dezertoval z Wehrmachtu. Na cestě do Berge potkal skupinu SDS- Srpska državna straža (Srbská státní garda, spojenec Německa). Vypukla přestřelka a on unikl. Později ho v jeho úkrytu objevili členové četnické milice pod vedením Dragoljuba „Draži“ M. Mihailoviće (takzvaní „dražinovci“, kteří bojovali za monarchistickou Jugoslávii proti německé okupaci). Byl předveden před soud v Zagrubicích a odsouzen k trestu smrti, který byl po několika výsleších zrušen.

Když se do oblasti tlačili jugoslávští komunističtí partyzáni (Titovi partizáni), posadil se s Dr. Friedmannem a byl přijat mezi partyzány. V jejich řadách až do prosince 1944 bojoval s kulometem MG u třetího regimentu 9. brigády proti SDS a německému Wehrmachtu. Poté se stal ženistou u brigády 14. arabského sboru, kde sloužil až do 12. června 1945.

Je bratrem Huberta, Heinricha a Karla.