Lusar Wilhelm

Wilhelm Lusar narukoval 01.04.1939 do Breslau/Niederschlesien (Dolní Slezsko, dnes Wroclaw, Dolnoslezské vojvodství/Polsko). Byl zařazen k transportní rotě vzdušeného obvodu – 1. Lauftgau-Transport-Kompanie I/VIII. Rota byla podřízena velitelství letectva – Luftgau-Kommando VIII v Breslau.

Po výcviku dne 01.09.1939 byl Wilhelm po výcviku převelen k rotě spojovacího pluku vzdušného obvodu – 1. Kompanie Luftgau-Nachrichten-Regiment 8, také sídlící v Breslau. Pluk byl přímo podřízen velitelství letectva – Luftgau-Kommando VIII. Po zahájení války s Polskem se od 01.09.1939 pluk pohyboval v oblastech jižního Slezska a přilehlých částech Polska, kde následoval útočící německou Skupinu armád Jih – Heeresgruppe „Süd“ a leteckou armádu –Luftflotte 4 a rychle budoval a udržoval spojení (telefonní linky, radiostanice) na nově obsazených územích. Po skončení války s Polskem se pak pluk vrátil do Breslau. Jednotlivé čety nebo řady rot byly pak vyslány k obsluze spojovacích uzlů na důležitých letištích které nyní spadaly pod velitelství – Luftgau VIII v oblastech Horního Slezska a jihozápadního Polska např. Katowitz/Obeschlesien (Hosrní Slezsko, dnes Katowice, Slezské vojvodství/Polsko, Krakau (dnes Krakow, Malopolské vojvodství/Polsko).

Dne 25.10.1939 Wilhelm onemocněl silnou chřipkou. Byl přemístěn do záložního lazaretu – Reserve Lazarett Troppau/Sudetenland (dnes Opava/ČR). Po vyléčení 07.11.1939 se vrátil ke svému pluku do Breslau.

Do června 1941 působil pluk stále v Breslau/Niederschlesien (Dolní Slezsko, dnes Wroclaw, Dolnoslezské vojvodství/Polsko) a v Oppeln/Oberschlesien (Horní Slezsko, dnes Opole, Opolské vojvodství/Polsko). Dne 22. červnu 1941 po vypuknutí války se Sovětským svazem byla velká část personálu pluku vyčleněna pro podporu letecké armády – Luftflotte 4 , která postupovala na jižním úseku fronty východní fronty. Pluk se postupoval z armádou přes Lembeg (Lwow, Lvovská oblast/Ukrajina), Žitomir (Žitomirská oblast/Ukrajina) a dál ke Kyjevu (Kyjevská oblast/Ukrajina). Koncem roku 1941 jednotka čelila extrémním mrazům u města Charkov (Charkovská oblast/Ukrajina) a v oblasti u města Rostov na Domu (Rostovská oblast/Rusko). V této době se německý postup zastavil a spojovací linie byly pod velkým tlakem kvůli sovětským protiútokům u Rostova na Donu. Wilhelmova rota byla často provozní nebo dálnopisná a měla za úkol okamžitě po obsazení sovětských letišť zřizovat spojovací uzly. Museli propojit velitelství v týlu s předsunutými letišti, aby stíhačky a bombardéry věděly, kam útočit.

V listopadu 1941 bylo velitelství Luftgau-Kommando VIII v Breslau zrušeno a jeho úkoly převzal Luftgau-Kommando II. To vedlo k tomu, že mnoho příslušníků pluku bylo trvale začleněno do jednotek přímo na východní frontě pod novými čísly nebo v rámci operačních štábů na Ukrajině. Wilhelm byl převelen k elitnímu spojovacímu pluku podřízenému přímo Vrchnímu veliteli letectva (Hermannu Göringovi) – 1. Luftnachrichten-Regiment Oberbefehlshaber der Luftwaffe do Potsdam-Wildpark/Brandenburg. Rota byla provozní rota – Betriebs-Kompanie a měla za úkol obsluhu ústředen (správu klíčových telefonních a dálnopisných uzlů Generálního štábu Luftwaffe), šifrování (práce s nejtajnějšími zprávami často pomocí šifrovacích strojů Enigma nebo Lorenz) a zajišťování strategických spojení (propojování Berlína s hlavními stany na východní i západní frontě).

Dne 26.02.1942 Wilhelm onemocněl uretritidou (zánětem močových cest) a byl umístěn k léčení do rezervního lazaretu – Reserve Lazarett 121 v Berlin-Zehlendorf. Dne 06.03.1942 byl přeložen do rezervního lazaretu – Reserve Lazarett 122 v Berlin-Tempelhof. Během pobytu v tomto lazaretu byl Wilhelm převelen k rotě leteckého spojovacího pluku – 3. Kompanie Luftwaffen-Nachrichten-Regiment 34.

11.04.1942 přeložen do

Sloužil naposledy jako řidič zasobovací jednotky. Dne 05.05.1945 padl v Cuxhaven/Nidedersachsen (Dolní Sasko) do britského zajetí. V prosinci 1945 byl ze zajetí propuštěn domů.