Letzian Karl 06

Karl Letzian narukoval k Wehrmachtu 18.12.1939. Byl zařazen k rotě stavebního praporu – 4. Kompanie Bau-Bataillon 127. Tento prapor byl sestaven v době mobilizace dne 26.08.1939 pro vojenský obvod – Wehrkreis VIII. Stavební prapor – Bau-Bataillon 127 byl v rámci armády – 12. Armee nasazen v zimě 1939/1940 k zabezpečení hranic v pohoří Eifel. Na začátku západního tažení do Francie postupoval přes Lucembursko a jižní belgické opevnění v Ardenách k řece Semois. Poté se účastnil proražení francouzské pozice u Sedanu a Charleville (departament Ardénsko, region Grand-Est)/Francie a dál postupoval přes řeky Meuse, Oise a Aisne. Do 20.05.1940 zaujal prapor v rámci armády – 12. Armee obranné postavení a odrazil několik francouzských protiútoků na řece Aisne. V druhé fázi západního tažení prorazila armáda – 12. Armee francouzskou frontu na řece Aisne a pronásledovala ustupující francouzské vojska přes Chapagne a kanál Rýn-Marne ke švýcarským hranicím kterých dosáhli 17.06.1940. Po příměří zůstal prapor ve Francii jako bezpečnostní síla. Na začátku východního tažení 22.06.1941 byl prapor nasazen při útoku na severní Rusko a byl zpočátku přímo podřízen armádě-18.Armee. Po prolomení ruských hraničních pozic postupoval prapor přes řeku Memel (dnes Niemen) do Kowna (dnes Kaunas/Litva) a Libau (dnes Liepaja/Lotyšsko). Po dobytí měst se prapor v rámci armády – 18. Armee probojoval přes Litvu a Lotyšsko a dobyl Rigu. Během těchto bojů se stal Karl dne 12.07.1941 nezvěstným. Dne 14.07.1941 byl nalezen mrtev a 15.07.1941 byl převezen do Rigy/Lotyšsko, kde byl pochován na lesním hřbitově Riga-Meža Kapi. Přesun na nově zřízený válečný hřbitov nebyl možný, jelikož na vojácích byli zde na tomto hřbitově v minulosti pohřbeny další civilní osoby. Jména všech zde pohřbených vojáků jsou zaznamenána na kamenných deskách na válečném hřbitově Riga-Beberbeki.

(Rodiče: Josef Pchalek a Emilie Letzian, manželka: Helena)