Lassak Johann 23

Johann Lassak žil od roku 1925 ve Stettin/Pommern-Pomořansko (dnes Szczecin, Západopomořanské vojvodství/Polsko). Jeho rodiče po záboru Hlučínska Československem nepřijali československé občanství, stali se z nich tzv. Optanti a byli donuceni se z Kravař vystěhovat. K Wehrmachtu narukoval 17.04.1942. Byl zařazen k rotě motorizovaného pěšího náhradního praporu – 3. Kompanie Infanterie-Ersatz-Bataillon (motorisiert) 92 do Elbing/Ostpreussen-Východní Prusko (dnes Elblag, Varmijsko-mazurské vojvodství/Polsko). Prapor byl podřízen divizi – Division 192. Podle hlášení z 01.07.1942 byl převelen k rotě motorizovaného pěšího pluku – 10. Kompanie Infanterie-Regiment (motorisiert) 92. Tento pluk byl podřízen pěší divizi – 60. Infanterie-Division. Divize byla v té době nasazena v rámci skupiny vojsk „Jih“- Heeresgruppe“Süd“ v oblasti u města Izjum (Charkovská oblast/Ukrajina). Dál pak divize postupovala ke Stalingradu (dnes Volgograd, Volgogradská oblast/Rusko). Divize byla začleněna do armádního sboru, který měl za úkol zajistit levé, severní křídlo armády – 6. Armee mezi Donem a Volhou. Od září 1942 byla divize severně od Stalingradu u Kotluban (Volgogradská oblast/Rusko). Zde byla zapojena do těžkých bojů během ruské ofenzívy. Divize zde své pozice udržela a zabránila průlomu fronty, přesto že rudá armáda zde měla převahu v poměru 6:1. Dne 15.10.1942 byl pěší pluk přejmenován na granátnický – Grenadier Regiment (motorisiert) 92. Podle hlášení z 17.10.1942 byl Johann z důvodu onemocnění nebo zranění přemístěn z fronty ke kmenové rotě granátnického motorizovaného náhradního praporu – Stammkompanie Grenadier-Ersatz-Bataillon (motorisiert) 92 do Greifenberg/Pommern-Pomořansko (dnes Gryfice, Západopomořanské vojvodství/Polsko). Prapor byl podřízen divizi – Division 402. Podle hlášení z 10.11.1942 byl zaslán na doléčení k rotě rekonvalescentů granatnického motorizovaného náhradního praporu – Genesendenkompanie Grenadier-Ersatz-Bataillon (motorisiert) 92 také v Greifenberg/Pommern-Pomořansko. Po vyléčení byl podle hlášení z 18.02.1943 zařazen k pochodové rotě motorizovaného granátnického náhradního praporu – Marschkompanie Grenadier-Ersatz-Bataillon (motorisiert) 92 a odeslán do jižní Francie, jelikož divize a pluk u kterého Johann sloužil byl v lednu 1943 u Stalingradu zničen. Zde v jižní Francii byl z nově příchozích vojáků motorizovaný granátnický pluk – Grenadier-Regiment (motorisiert) 92 reorganizován. Dne 09.04.1943 byly jeho jednotky předány motorizovanému granátnickému pluku – Grenadier-Regiment (motorisiert) 120, který byl rovněž u Stalingradu zničen a nyní nově sestavován. Dne 20.06.1943 byl motorizovaný granátnický pluk – Grenadier-Regiment (motorisiert) 120 přejmenován na fusilierský pluk – Füsilier-Regiment Feldherrnhalle. Pluk byl podřízen divizi pancéřových granátníků – Panzer-Grenadier-Division Feldherrnhalle, která byla sestavena ze zničené pěší divize – 60. Infanterie-Division u Stalingradu ve Francii. Divize po založení byla nasazena jako bezpečnostní síla v Nimes (departament Gard, region Languedoc-Rossillon/Francie) a Montpellier (departament Herault, region Okcitánie/Francie). V září 1943 se účastnila odzbrojení italské armády. Koncem října 1943 byla přemístěna do Arras (departament Pas-de-Calais, region Haust-de-France/Francie) a Doullens (departament Somme, region Haust-de-France/Francie). Začátkem prosince 1943 byla divize přemístěna na východní frontu, zařazena ke skupině vojsk „Střed“- Heeresgruppe“Mitte“ a zapojena do obraných bojů u města Vitebsk (Vitebská oblast/Bělorusko). V únoru 1944 byla divize zařazena ke skupině vojsk „Sever“- Heeresgruppe“Nord“ a přemístěna na sever k městu Narva/Estonsko. V dubnu 1944 se divize vrátila zpět ke skupině vojsk „Střed“- Heeresgruppe“Mitte“ do oblasti Orša (Vitebská oblast/Bělorusko) a Mogilelv (Mohylevská oblast/Bělorusko). Podle hlášení z 11.04.1944 byl Johann zařazen ke štábní rotě fusilierského pluku – Stabskompanie I Füsilier-Regiment Feldhernhalle. V polovině dubna 1944 utrpěl Johann zranění a byl převezen do vojenského lazaretu v Grodno (Hrodenská oblast/Bělorusko), kde se léčil od 20.04.1944 do 30.06.1944. Divize pak byla během července 1944 při obraných bojích u města Minsk (Minská oblast/Bělorusko) zničena. Znovu pak byla sestavena 01.09.1944 v Warthelager/Wartheland-Povartí (dnes Biedrusko, Velkopolské vojvodství/Polsko) a následně přemístěna do Debrecen/Mačarsko. Dne 27.11.1944 byla divize přejmenována na tankovou divizi – Panzer- Division Feldherrnhalle použita na obranu města Budapest/Mačarsko, kde byla znovu zničena. Opět byla znovu sestavena jako tanková divize – Panzer- Division Feldherrnhalle 1. V březnu 1945 byla divize nasazena na Slovensku. Zbytky divize padly do ruského zajetí na konci války v Deutsch Brod (dnes Havlíčkův Brod/ČR). Po záboru města Sttetin Polskem odešel Johann s rodiči do východního Německa.

† 19.12.1990 Krackow / Mecklenburg-Vorpommern – Meklenbursko-Přední Pomořansko

Zdroj: Deutsche Dienstelle WASt