Lanzer Kurt

Narozen:
1928, Petřkovice
Zemřel:
2016,  Haifa, Izrael
Hodnost:
četař
Zahraniční armáda:
1. československý armádní sbor v SSSR

Kurt Lanzer se narodil v Petřkovicích do židovské rodiny. Jeho rodiče pocházeli z Michálkovic. Jeho otec, hostinský Evžen Lanzer provozoval ve dvacátých letech hospodu v Petřkovicích. V roce 1933 se rodina Lanzerových odstěhovala zpátky do Michálkovic, kde otec opět provozoval hostinec a matka koloniál. V září 1939 byla celá rodina z Michálkovic vyhnána. Přes Těšín a Krakov se dostali do Lvova. Po záboru tehdejšího východního Polska sovětským svazem v rámci paktu Molotov-Ribbentrop byli Lanzerovi považováni za špiony a v srpnu 1940 internováni na Sibiř. Koncem roku 1941 celou rodinu převezli do Uzbecké svazové republiky, kde všichni pracovali na stavbě zavodňovacích kanálů.

Počátkem roku 1942 se v Buzuluku v Sovětském svazu začala formovat československá jednotka, do které se Kurt se svými rodiči a bratry přihlásili. Otec Evžen zemřel krátce po příchodu do města na následky těžkých omrzlin. V srpnu 1942 se Kurt ve svých čtrnácti letech stal vůbec nejmladším příslušníkem československé exilové armády, kde obdržel kmenové číslo 885 a byl zařazen k náhradnímu praporu. Oba Kurtovi bratři padli v boji při obraně Sokolova v březnu 1943.  Do jara 1943 prodělával výcvik, po smrti bratrů u Sokolova Ludvík Svoboda slíbil jeho matce, že nebude bojově nasazen a proto nadále sloužil u týlového praporu. Později Kurt Lanzer absolvoval parašutistický výcvik a v roce 1944 bojoval jako spojař v bitvě o Dukelský průsmyk. Excelentně působil u radiového průzkumu, díky znalosti němčiny dokázal odposlouchávat i dešifrovat německé vysílání. Válku ukončil v hodnosti četaře.

Matka Malvína rovněž sloužila v čs. armádě, byla nejprve zařazena v týlové službě u náhradní roty v Buzuluku, později jako zdravotnice u 2.čs.paradesantní brigády

V září 1945 byl demobilizován v Trutnově a do roku 1948 žil se svou matkou v Ostravě, kde se vyučil elektrikářem.

V roce 1948 se přihlásil jako dobrovolník do vznikající izraelské jednotky, přijat byl do spojovací jednotky. 9.2.1949 přes Itálii a Rakousko s jednotkou připluli do Izraele, zde se přihlásil mezi první vojenské parašutisty a úspěšně absolvoval první parakurz v historii Izraele, z 25 jeho účastníků bylo 18 Čechoslováků. Téhož roku byl vyznamenán za statečnost v boji před nepřítelem izraelským ministerským předsedou Davidem Ben Gurionem. Do roku 1950 sloužil při obraně Jeruzaléma, demobilizován jako rotný. Mezi lety 1950 – 1956 pracoval v civilu jako řidič. Roku 1956 opět narukoval a zúčastnil se Sinajské války v dělostřeleckém oddílu.

Usadil se v Haifě, kde se oženil a měl jednoho syna a jednu dceru.

Zemřel v roce 2016.

Je bratr Norberta Lanzera

Vyznamenání:

  • Medaile za chrabrost

Kurt Lanzer přejímá medaili Za chrabrost od prvního izraelského předsedy vlády Davida Ben Guriona.

Zdroje:

https://www.valka.cz/Lanzer-Kurt-t86780

www.israel.cz

https://www.ceskatelevize.cz/porady/1131721572-babylon/415236100154011/

https://www.zanikleobce.cz/index.php?detail=145462

Chybí zde nějaké Informace nebo jsou údaje nesprávné?

Kontaktujte nás

Informace pro rodinné příslušníky

Nenašli jste zde na webu své rodinné příslušníky nebo máte informace, které nám zde chybí? Neváhejte a napište nám! Kontakty na nás najdete zde. Podívejte se také na stránku: Co od vás potřebujeme?.

Jak můžete zjistit další informace o svých příbuzných?

Projekt Hultschiner-Soldaten, z. s. má možnost získat informace o jednotkách, u kterých dotyčný voják sloužil, hodnost, případná zranění a pobyt v lazaretu, vyznamenání, číslo vojenské známky atp. Rodinní příslušníci vojáků, které zajímá válečná služba jejich příbuzného, se mohou obrátit přímo na Projekt Hultschiner-Soldaten z.s. My žádost na základě Vámi udělené plné moci zpracujeme a podáme Bundesarchivu v Berlíně. Doba vypracováni trvá zhruba tři roky a cena se pohybuje podle množství stránek a kopií okolo 16 €.

Bundesarchiv, Abteilung PA
Am Borsigturm 130
D-13507 Berlin
Tel.: +49 (030) 18 7770-1158
Fax: +49 (030) 18 7770-1825
Web: www.bundesarchiv.de