Krettek Josef 10

Josef Krettek se v roce 1933 oženil a po svatbě žil v Kravařích (Deutsch Krawarn). K Wehrmachtu narukoval 27.02.1940 a byl zařazen k rotě pěšího náhradního praporu – 2. Kompanie Infanterie-Ersatz-Bataillon 372 do Gleiwitz/Oberschlesien (dnes Gliwice-Polsko). Podle hlášení z 12.05.1941 byl převelen k rotě průzkumného oddílu – 2. Kompanie Aufklärungs-Abteilung 7 do Rokitzan/Böhmen und Mähren (dnes Rokycany). Dne 22.05.1940 byl přeřazen k rotě průzkumného oddílu – 1. Kompanie Aufklärungs-Abteilung 239. Tento oddíl byl podřízen 239.Infanterie-Division (pěší divizi). Dne 11.06.1940 Josef onemocněl (příznaky žaludečních vředů) a zůstal 2 dni ve vojenském lazaretu v Donaueschingen/Baden Würtemberg (Bádensko Würtembersko). Poté se Josef se svou jednotkou zúčastnil zapadního tažení do Francie. Dne 15.06.1940 byla divize na Rýně u města Neuf-Brisach/Elsass (Alsasko, dnes deparatment Haut-Rhin, region Grand Est/Francie), pak prolomila divize severně od Mülhausen/Elsass (Mulhouse) Machinotovu linii severně od a postupovala dále do Francie. Při příměří byla rozdělena v pozicích u Saint Loup-Nantouard a Luxeuil les Bains (departamend Haute-Saóne, region Bourgogne-Franche-Comte). V červenci 1940 se divize vrátila do Slezska. Podle hlášení z 03.06.1941 byl převelen k náhradní švadroně jízdních kol – Radfahr-Ersatz-Schwadron 213 do Mülhausen/Elsass (Alsasko, dnes Mulhouse-dnes deparatment Haut-Rhin, region Grand Est/Francie). Zde Josef opět onemocněl (žaludeční vředy) a od 20.05.1941 do 12.07.1941 se léčil v místním vojenském lazaretu. Dále léčba pokračovala od 12.07.1941 do 18.10.1941 ve vojenském lazaretu v Drei Ähren/Elsass (Alsasko, dnes Les Trois Epis-department Haut-Rhin, region Grand Est/Francie). Po vyléčení byl podle hlášení z 05.12.1941 převelen k domovskému vozovému parku (opravna aut) – Heimat Kraftfahrpark do Sagan/Niederschlesien (Dolní Slezsko, dnes Žagaň-Polsko). Zde v červenci 1942 opět onemocněl (žaludeční vředy) a od 22.07.1942 do 09.09.1942 se léčil ve vojenském lazaretu v Sagan/Niederschlesien (Dolní Slezsko, dnes Žagaň-Polsko). Na doléčení byl podle hlášení z 25.09.1942 zařazen k rotě rekonvalescentů náhradního praporu jízdních kol – Genesendenkompanie Kraftfahr-Esartz-Abteilung 28 a dále pak k rotě rekonvalescentů náhradního oddílu jízdních kol – 2. Genesendenkompanie-Ersatz-Abteilung 8. Po vyléčení byl podle hlášení z 16.04.1943 zařazen ke kmenové rotě náhradního oddílu jízdních kol – Stammkompanie Kraftfahr-Ersatz-Abteilung 8 do Lüben/Niederschlesien (Dolní Slezsko, dnes Lubin-Polsko). Podle hlášení z 31.05.1943 byl opět převelen a to k rotě pro doplňování pohonných hmot místního praporu k zvláštnímu použití – 6. Kompanie (Betriebsstoff) Standort-Bataillon zur besonder Verwendung do kasáren v Breslau-Rosenthal/Nieder Schlesien (Dolní Slezsko, dnes Wroclaw-Róžanka-Polsko). Zde opět onemocněl (žaludeční vředy) a léčil se ve vojenském lazaretu v Beslau/Niederschlesien (dnes Wroclaw-Polsko) od 17.06.1943 do 17.08.1943. K dalšímu převelení došlo podle hlášení z 30.01.1944 a to k rotě granátnického praporu (žaludečního) – 4. Kompanie Grenadier Bataillon (Magen) 1202. Takové jednotky byly sestaveny z mužů s nemocí žaludku. Tento prapor byl nasazen na Balkáně jako strážní prapor v Bělehradě. Podle hlášení z 26.05.1944 byl Josef opět převelen, tentokrát k rotě praporu (žaludečního)- 5. Kompanie Bataillon (Magen) 278 do Freundenthal/Sudetenland (Sudety, dnes Bruntál). Jednotka byla nasazena v Dánsku jako strážní prapor. Podle hlášení ze dne 22.09.1944 se Josef vrátil zpět k rotě granátnického praporu (žaludečního) – 4. Kompanie Grenadier Bataillon (Magen) 1202. Dne 05.05.1945 padl do britského zajetí ze kterého byl propuštěn 30.10.1945 a vrátil se domů.

†

Zdroj: Deutsche Dienstelle WASt, SOkA Opava.