Kreicziersky Josef

Josef Johann Kreicziersky (Kreiczirsky) narukoval v roce 1941 k válečnému námořnictvu – Kriegsmarine. Po základním výcviku byl jako dobrovolník určen ke službě na ponorkách. Jako vyučený strojní zámečník byl zařazen ke strojnímu personálu a nastoupil na ponorku U-166 typu IX C. Tato ponorka byla postavena v loděnici Deutsche Schiff und Maschinenbau ve Wesemünde (dnes Brehenhaven) a spuštěna na vodu 01.11.1941. Velitelem ponorky se stal námořní nadporučík Oblt.z.S. Hans Günther Kuhlmann. Poddůstojníci, mužstvo a důstojníci byli k ponorce přidělování v době, kdy se dokončovala její stavba, někdy i tři měsíce před dokončením ponorky. V tomto období absolvovali takzvaný dokončovací výcvik – Baubelehrung. Po slavnostním schválení do provozu 23.03.1942 byla ponorka U-166 přemístěna k výcvikové flotile – 4. U-Flottille (Unterseebootflottille) do Stettin/Pommern (dnes Szczecin, Západopomořanské vojvodství/Polsko), kde ji čekal výcvik trvající od tří do sedmi měsíců. Zde u výcvikové flotily probíhal současně s výcvikem posádky test před ponorkovou přijímací komisí (UAK). Tento test trvající dva týdny prověřil všechny systémy ponorky. Součástí testů byl i ponor do hloubky. Po úspěšném testu ponorky nastal závěrečný taktický výcvik tzv. Agru Front. Na svou první válečnou hlídku – Feindfahrt vyplula ponorka U-166 dne 30.05.1942 z Kielu do Kristiandsandu/Norsko a pak kolem britských ostrovů připlula 10.06.1942 do francouzského přístavu Lorient (departement Morbihan, region Bretaň/Francie), kde byla zařazena k ponorkové flotile – 10. U-Flottille (Unterseebootflottille). Na svou druhou válečnou hlídku – Feindfahrt vyplula ponorka U-166 z Lorientu 17.06.1942. Ponorka měla provést speciální úkol: položit miny v ústí Mississippi v Mexickém zálivu. Během plavby ke svému cíli v Karibiku potopili tři lodě o výtlaku 2409 BRT. Poté ponorka zamířila ke svému původnímu cíli, k New Orleans/Louisiana-USA a ústí Mississippii. Zde provedli speciální misi a během noci z 24 na 25.července 1942 položili 9 min. Jelikož touto minovou bariérou neprošlo žádné plavidlo, zůstalo nezjištěno až do konce války a až po skončení války byla odstraněna. Přestože ponorka provedla svou hlavní misi, rozhodl se velitel U-166 operovat dál v ústí řeky Mississippi. Dne 30.07.1942 uviděl periskopem americký parník Robert E. Lee o výtlaku 5.184 BRT. Asi v 16.30 hod. nařídil vystřelit torpédo, které vybuchlo ve strojovně a loď se po 15 minutách potopila. Loď ale doprovázel stíhač ponorek USS PC-566 pod velení poručíka H.S.Claudia, které Oblt.z.S.Hans Günther Kuhlmann zřejmě přes periskop neviděl. Když si posádka U-166 uvědomila přítomnost stíhače ponorek, bylo již pozdě. První a jediná salva hlubinné nálože PC-556 zasáhla přední část ponorky, která byla vytrhnuta z hlavního trupu. Obě části ponorky klesly nedaleko parníku Robert E. Lee na pozici 28°41′ severní šířky 88°42′ západní délky v hloubce1950 m. Žádný z 52 členů posádky U-166 neměl šanci přežít. Po své zprávě o útoku na německou ponorku byl velící důstojník USS PC-566 pokárán za to, že svůj útok neprovedl s dostatečnou důsledností a americké námořnictvo odmítlo připsat poručíku Claidiovi vítězství za potopení U-166. Naopak,59 let po potopení U-166 se stále udávalo, že ponorku potopil létající člun Grumman J4F-1 Widigeon, kdy 01.08.1942 nahlásil pilot letadla H.C. White a jeho radista G.H.Bygs, že zaútočili na vynořenou německou ponorku v deltě MIssissippi a potopili ji. U-166 se z plavby nevrátila a proto se soudilo, že ponorka byla potopena tímto letadlem. Teprve dne 09.06.2001, téměř 60 let po potopení ponorky U-166 během průzkumu dna společností BP a Shell Oil našel potápěčský robot vrak lodě Robert E. Lee a asi 4 námořních míle daleko vrak německé ponorky, který byl identifikován jako U-166. Bylo to víc jak 200 km od místa, kde měla být U-166 potopena letadlem americké pobřežní stráže. Po dalším bádání se zjistilo, že letadlo americké pobřežní stráže zaútočilo na ponorku U-171, která hlídala v Mexickém zálivu. U-171 byla tímto útokem těžce poškozena, ale byla schopna pokračovat dál v plavbě. Velitel PC-566 poručík H.C. Claudius posmrtně obdržel za potopení U-166 vyznamenání Legion of Meitt. Bohužel příliš pozdě na rehabilitaci, zemřel v roce 1981. Jméno Josefa Kreiczierského je vepsáno na bronzové tabuli se svými kamarády z ponorky U-166  v památníku ponorkových námořníků v Möltenortu na břehu Kielské zátoky v Heikendorf/Scheswig-Holstein (Šlesvicko-Holštýnsko).

Hodnost: Maschinen Gefrieter

Vyznamenání:

• Válečný odznak pro hledače min (Minensucher-Kriegsabzeichen – Silber)

(Rodiče: Johann Kreiczirsky * 04.01.1892  a Anna Zidek * 30.10.1894)

Fotografie Josefova odznaku Minensucher-Kriegsabzeichen z archivu rodiny