Kotzian Paul 1900

Paul Kotzian sloužil již během I. světové války u císařské německé armády – Kaiserlich Deutsches Heer. Dne 19.06.1918 narukoval k rotě rekrutní depotní skupiny – 3. Kompanie Rekruten-Depot Gruppe v Graudenz/Westpreussen (Západní Prusko, dnes Grudziądz, Kujavskopomořské vojvodství/Polsko). Během své dovolené v Kauthen (Kouty) onemocněl svrabem (Krätze) a byl 02.10.1918 zaslán do vojenského rezervního armádního lazaretu – Reserve Lazarett VI. Armme Korps v Ratibor/Oberschlesien (dnes Racibórz, Slezské vojvodství/Polsko). Dne 08.10.1918 se vrátil ke své jednotce v Graudenz. Dne 11.11.1918 I. světová válka skončila a Paul se vrátil domů. V třicátých letech byl Paul nucen z Kauthen (Koutů) uprchnout do Ratibor/Oberschlesien (dnes Racibórz, Slezské vojvodství/Polsko), jelikož byl pronásledován za jeho politické názory československou policií. K Wehrmachtu narukoval v roce 1939 do Oppeln/Oberschlesien (Horní Slezsko, dnes Opole, Opolské vojvodství/Polsko). Byl zařazen k rotě pěšího náhradního praporu – 8. Kompanie Infanterie-Ersatz-Bataillon 372. Prapor byl sestaven 27.08.1939 v Oppeln. Prapor byl zpočátku podřízen divizi – Division 168. Po krátké době byl prapor přemístěn do Gleiwitz/Oberschlesien (Horní Slezsko, dnes Gliwice, Slezské vojvodství/Polsko). Dne 14.10.1939 byl odeslán ze sběrného střediska nemocných  – Kranken-Sammel-Stelle v Gleiwitz do rezervního lazaretu – Reserve-Lazarett II do Schweidnitz/Niederschlesien (Dolní Slezsko, dnes Świdnica, Dolnoslezské vojvodství/Polsko) kde se léčil s tříselnou kýlou. Po vyléčení dne 04.11.1939 se vrátil zpět ke svému oddílu do Gleiwitz. V roce 1940 byl prapor podřízen divizi – Division 148. V prosinci 1940 byl prapor přesunut do Diedenhofen/Lothringen (Lotrinsko, dnes Thionville, departament Moselle, region Grand Est/Francie). Pak byl převelen k rotě zabezpečovacího praporu – 1. Kompanie Sicherungs-Batallion 636. Tento prapor byl zřízen 09.01.1941 v Lublin/Generalgouvernement (Generální gouvernement, dnes Lublinské vojvodství/Polsko). Prapor byl podřízen bezpečnostní divizi – 207. Sicherungs-Division. Po zahájení války z Ruskem byla divize nasazena v rámci skupiny armád „Sever“ – Heeresgruppe „Nord“. Postupovala z Tauroggen (Tauragė/Litva) přes Schaulen (Šiauliai/Liva) a Milau (Jelgava/Lotyško) do Rigy/Lotyško. Zde byla nasazena na ochranu pobřeží. Na podzim 1941 byly části divize nasazeny do boje proti partyzánům v oblasti Torma/Estonsko. Divize poté převzala zabezpečení estonských závodů na ropné břidlice a zúčastnila se obsazení poloostrova Luga (Kurgalský poloostrov, Leningradká oblast/Rusko). Od října 1941 zajišťovala divize oblast u města Kingisepp (Leningradská oblast/Rusko). V zimě 1941/42 byla nasazena do obranných bojů u Krasnogvardějsk (dnes Gatčina), u Šapli a u Ladožského jezera (vše v Leningradské oblasti/Rusko). V roce 1942 zabezpečovala oblast u města Šlisselburg a Sinyavino (Leningradské oblasti/Rusko). V roce 1943 byla divize nasazena v oblastech u Sinyavino, Nikolskoye, Kolpino (vše Leningradská oblast/Rusko) a Čudovo (Novgorodská oblast/Rusko). Od léta 1943 pak byla nasazena proti partyzánům poblíž města Staraja Russa (Novgorodská oblast/Rusko) mezi řekami Redja a Porusya. Na konci roku 1943 se divize přemístila k městu Něvel (Pskovská oblast/Rusko). V únoru 1944 divize ustoupila k Čudsko-Pskovskému jezeru. V dubnu 1944 byla divize poblíž města Pskov (Pskovská oblast/Rusko) reorganizována a pak byla jako bojová skupina nasazena do těžkých obranných bojů u města Dorpat (Tartu/Estonsko). V srpnu 1944 se divize stahovala během obranných bojů do Lotyšska, kde 23.08.1944 utrpěl Paul u Mitau (dnes Jeglava/Lotyšsko) zranění dělostřeleckým granátem do pravé nohy (roztříštěné prsty na noze). Byl převezen lazaretním vlakem – Lazarett-Zug do válečného lazaretu – Kreigslazarett 4/608 v Zopot/Pommern (Pomořansko, dnes Sopoty, Pomořské vojvodství/Polsko), kde dorazil 31.08.1944. Dne 04.09.1944 byl dále přemístěn lazaretním vlakem do vojenského rezervního lazaretu – Reserve Lazarett v Neusttetin/Pommern (Pomořansko, dnes Szczecinek, Západopomořanské vojvodství/Polsko) a dál do vojenského rezervního lazaretu – Reserve Lazarett v Ratibor/Oberschlesien (Horní Slezsko, dnes Raciborz, Slezské vojvodství/Polsko) a pak do rezervního lazaretu Reserve Lazarett v Freising/Bayern (Bavorsko), kde se léčil do 20.03.1945. Po vyléčení byl zařazen k náhradnímu praporu zemských střelců – Landes-Schützen-Bataillon 9 ve Frankfurt am Main/Hessen (Hesensko). Prapor byl podřízen divizi – Division 469 a na konci války nasazen v Sasku.  Po válce Paul žil v Gelsenkirchen/Nordrhein Westfalen (Severní Porýní-Vestfálsko).

†

(Rodiče: Franz Kotzian * 01.09.1857 a Antonie Glabasnia * 18.05.1861, manželka: Marie Langer * 02.04.1904 † 04.09.1977)