Kotzian Alois 1897

Narozen:
07.10.1897, Kouty
Zemřel:
09.12.1960, 
Hodnost:
Volksturmann
Bydliště:
Kauthen-Kouty, Schepankowitz - Štěpánkovice
Druh vojska:
Volkssturm
Druh zbraně:
Infanterie
Zajetí:
ruské zajetí
Návrat ze zajetí:
1
Sourozenci:
Franz Kotzian 1902, Paul Kotzian 1900

Alois Kotzian byl nasazen již v 1. světové válce. Po svatbě od roku 1920 žil ve Štěpánkovicích (Schepankowitz). V 2. světové válce narukoval v roce 1945 k lidové domobraně (Volkssturm). Padl do ruského zajetí.

† 09.12.1960 Štěpánkovice

Kotzian Alois *07.10.1897  Musketir  Volkssturmmann

Alois Kotzian již za I. světové války sloužil u císařské německé armády – Kaiserlich Deutsches-Heer. Dne 10.05.1916 narukoval k rekrutnímu depu náhradního praporu pěšího pluku – II. Rekruten Depo/II. Ersatz-Bataillon-Infanterie regiment 74 v Hannover/Nieder Sachsen (Dolní Sasko). Dne 30.05.1916 Alois onemocněl infekčním onemocněním oka (Trachom) a léčil se ve vojenském rezervním lazaretu – Reserve-Lazarett IIa v Hannover do 29.12.1916, kdy se vrátil ke své jednotce. Později byl převelen k rotě záložního pěšího pluku – 2. Kompanie Reserve-Infanterie-Regiment 260. Tento pluk byl podřízen záložní divizi – 78. Reserve-Division. V době příchodu své k nové jednotce byl záložní pluk v rámci záložní divize – 78. Reserve-Division přemístěn z východní fronty na západní frontu do Francie. V srpnu a září 1917 divize odolala francouzské ofenzivě u Verdunu. Poté byl pluk stáhnut do Loveningen (dnes Louvigny-departement Moselle-region Grand-Est. Dne 02.11,1917 Alois opět onemocněl infekčním onemocněním oka (Trachom) a byl převezen do pevnostního lazaretu – Festung-Lazarett v Metz (dnes Mety-departement Moselle-region Grand Est/Francie), kde se léčil do 17.01.1918. Pak byl převelen k náhradnímu praporu pěšího pluku – Ersatz-Bataillon Infanrerie-Regiment 74 do Hannover/Nieder Sachsen (Dolní Sasko) a určen pouze služby v zázemí. Pak se opět vrátil do Francie k rotě rezervního pluku – 2. Kompanie Reserve-Infanterie-Regiment 260. Jeho nemoc (infekční onemocnění oka) se vrátila a dne 04.05.1918 byl převezen do válečného lazaretu 25 v La Capelle-departement Aise-region Hauts-de-France/Francie. Dne 14.05.1918 nastala jeho anabáze a byl postupně převážen lazaretními vlaky a to do vojenského rezervního lazaretu – Reserve-Lazarett v Kassel/Hessen (Hesensko) dále pak do vojenského rezervního lazaretu-oční stanice – Reserve-Lazarett II Erfurt-Augen station/Thüringen (Durynsko). Jeho cesta dále pokračovala do vojenského rezervního lazaretu v Lipine/Oberschlesien (Horní Slezsko, dnes Šwietochlowice/Slezské vojvodství-Polsko) a do vojenského rezervního lazaretu -oční stanice – Reserve-Lazarett Beuthen-Augen station/Oberschlesien (dnes Bytom/Slezské vojvodství-Polsko). Posledním cílem jeho anabáze byl vojenský rezervní lazaret – Reserve-Lazarett Neiße Oberschlesien (Horní Slezsko, dnes Nysa/Opolské vojvodství-Polsko), kde dorazil 06.07.1918 a zřejmě zde zůstal do konce války. Po svatbě od roku 1920 žil Alois ve Štěpánkovvicích (Schepankowitz). V II. světové válce narukoval v roce 1945 k lidové domobraně (Volkssturm). Padl do ruského zajetí.
† 09.12.1960 Štěpánkovice

(Rodiče: Franz Kotzian *01.09.1857 a Antonie Glabasnia*18.05.1861, manželka: Marianna Halfar *15.04.1895 †)

Chybí zde nějaké Informace nebo jsou údaje nesprávné?

Kontaktujte nás

Informace pro rodinné příslušníky

Projekt Hultschiner-Soldaten, z. s. má možnost získat informace o jednotkách, u kterých dotyčný voják sloužil, hodnost, případná zranění a pobyt v lazaretu, vyznamenání, číslo vojenské známky atp. Rodinní příslušníci vojáků, které zajímá válečná služba jejich příbuzného, se mohou obrátit přímo na Projekt Hultschiner-Soldaten z.s. My žádost na základě Vámi udělené plné moci zpracujeme a podáme Bundesarchivu v Berlíně. Doba vypracováni trvá zhruba tři roky a cena se pohybuje podle množství stránek a kopií okolo 16 €.

Bundesarchiv, Abteilung PA
Eichborndamm 179
D-13403 Berlin
Tel.: +49 (030) 41904-0
Fax: +49 (030) 41904-100
Web: www.bundesarchiv.de