Kotzian Alois 1897

Alois Kotzian již za I. světové války sloužil u císařské německé armády – Kaiserlich Deutsches-Heer. Dne 10.05.1916 narukoval k rekrutnímu depu náhradního praporu pěšího pluku – II. Rekruten Depo/II. Ersatz-Bataillon-Infanterie regiment 74 v Hannover/Nieder Sachsen (Dolní Sasko). Dne 30.05.1916 Alois onemocněl infekčním onemocněním oka (Trachom) a léčil se ve vojenském rezervním lazaretu – Reserve-Lazarett IIa v Hannover do 29.12.1916. Pak se vrátil ke své jednotce. Později byl převelen k rotě záložního pěšího pluku – 2. Kompanie Reserve-Infanterie-Regiment 260. Tento pluk byl podřízen záložní divizi – 78. Reserve-Division. V té době byla divize přemístěna z východní fronty na západní frontu do Francie. V srpnu a září 1917 divize odolala francouzské ofenzivě u města Verdun/Lothringen (Lotrinsko, dnes departement Meuse, region Grand Est/Francie). Pak se divize stáhla do Loveningen (dnes Louvigny, departement Moselle, region Grand-Est/Francie). Dne 02.11.1917 Alois opět onemocněl infekčním onemocněním oka (Trachom) a byl převezen do pevnostního lazaretu – Festung-Lazarett v Metz/Lothringen (dnes departement Moselle, region Grand Est/Francie), kde se léčil do 17.01.1918. Pak byl převelen k náhradnímu praporu pěšího pluku – Ersatz-Bataillon Infanrerie-Regiment 74 do Hannover/Nieder Sachsen (Dolní Sasko) a určen pouze ke službě v zázemí. Pak se opět vrátil do Francie k rotě svého pluku – 2. Kompanie Reserve-Infanterie-Regiment 260. Jeho nemoc (infekční onemocnění oka) se ale vrátila a dne 04.05.1918 byl převezen do válečného lazaretu 25 v La Capelle (departement Aise, region Hauts-de-France/Francie). Dne 14.05.1918 nastala jeho anabáze a byl postupně převážen lazaretními vlaky a to do vojenského rezervního lazaretu – Reserve-Lazarett v Kassel/Hessen (Hesensko) dále pak do vojenského rezervního lazaretu-oční stanice – Reserve-Lazarett II Erfurt-Augen station/Thüringen (Durynsko). Jeho cesta dále pokračovala do vojenského rezervního lazaretu v Lipine/Oberschlesien (Horní Slezsko, dnes Šwietochlowice, Slezské vojvodství/Polsko) a do vojenského rezervního lazaretu -oční stanice – Reserve-Lazarett Beuthen-Augen station/Oberschlesien (Horní Slezsko, dnes Bytom, Slezské vojvodství/Polsko). Posledním cílem jeho anabáze byl vojenský rezervní lazaret – Reserve-Lazarett Neiße/Oberschlesien (Horní Slezsko, dnes Nysa, Opolské vojvodství/Polsko), kde dorazil 06.07.1918. Po skončení I. světové války během návratu domů v zimě 1918 byl Alois českými celníky okraden i o kabát, který měl na sobě. Po svatbě od roku 1920 žil Alois ve Štěpánkovvicích (Schepankowitz). V II. světové válce narukoval v roce 1945 k lidové domobraně (Volkssturm) a padl do ruského zajetí.

† 09.12.1960 Štěpánkovice

Hodnost během I. světové války : Musketir

Hodnost běhen II. světové války : Volkssturmmann

(Rodiče: Franz Kotzian *01.09.1857 a Antonie Glabasnia*18.05.1861, manželka: Marianna Halfar *15.04.1895 †)