Korpas Paul 20

Paul Korpas nastoupil 10.03.1940 službu v RAD v Schendau u Opolin/Oberschlesien (dnes Opole-PL). Dne 05.12.1940 byl povolán do Tarnowitz/Oberschlesien (dnes Tarnowskie Gory-PL) k výcviku u 294. Infanterie Division jako obsluha minometu – zaměřovač.

V lednu 1941 je Divize ve Francii a v březnu je již převelena do Rumunska jako součást Skupiny armád Jih k přípravě útoku na Sovětský svaz který začal 21.06.1941. Divize postupuje přes Kijev a Charkov a v červenci 1942 se dostává na vdálenost 40 km od Stalingradu, kde v boji o Stalino je Paul Korpas raněn – průstřel palce na ruce. Léčen byl v Bad Homburgu v Německu. Za zajímavost stojí to, že během krátké zdravotní dovolené se nechá přemluvit k návštěvě kartářky v Hlučíně která mu předpoví, že bude na frontě těžce raněn ale, že se dožije vysokého věku. Po svém návratu na frontu je povýšen na podůstojníka a jmenován velitelem družstva. Jako svobodný je vybrán pro nebezpečnou akci – zničení 5 km vzdáleného ruského bunkru který stále odolával dělostřelecké palbě. Akce dopadla úspěšně, dne 16.01.1944 byla zajata celá

jeho osádka 26 mužů ale těsně po vyhození bunkru trhavinou do vzduchu zahájili rusové dělostřeleckou palbu při které byl Paul Korpas zasažen střepinou do zápěstí levé ruky které muselo být amputováno. Z nemocnice ve městě Marganec měl být pro velkou ztrátu krve převezen do zázemí až za měsíc příštím vlakem. Protože dobře věděl o neudržitelné situaci v oblasti, podařilo se mu přemluvit vrchního lékaře k zařazení do zítřejšího transportu. Dobrovolně však podepsal prohlášení ( Revers) ve kterém je srozumìn se skutečností, že pokud v příštích 14ti dnech zemře ztrácí jeho rodina nárok na státní podporu. Že mu toto rozhodnutí zachránilo patrně život se dozvěděl již za pár dní kdy celá tato oblast padla do rukou nepřítele. Po léčení ve městě Nagold u Stuttgartu byl poslán 01.04.1944 do Ratiboře na doléčení. Konec války zastihl Paula Korpase v nemocnici v Berlíně kde mu v dílně u profesora Sauerbrucha vyráběli koženou protézu. Jen díky lékařům se vyhnul zařazení k posledním jednotkám bránících Berlín. Dne 24.04.1945 padl do ruského zajetí kde působil krátkou dobu jako tlumočník. Domů se vrátil 25.05.1945.

† 24.02.2008

Vyznamenání: EK-1.Klasse

EK-2.Klasse

Winterschlacht-Medaille 1941
Infanteriesturm-Abzeichen in Silber

Verwundeten-Abzeichen in Schwarz

Verwundeten-abzeichen in Silber

Rumänische Medaille: Kreuzzug gegen Kommunismus