Kolenko Alfons

Alfons Kolenko byl povolán k Wehrmachtu 15.04.1942 a to k výcvikovému motocyklovému praporu č.55 (Kradschützen Ersatz Bataillon 55) v Hirschbergu (dnes Jelenia Gora PL) Po absolvování výcviku byl zařazen ke druhé rotě motocyklového praporu č.38 (2.Kradschützen Bataillon 38) který patřil pod velení 18.pěší divize (18 Infanterie Division) jako součást skupiny Armád Sever nasazené na východní frontě. Tato divize byla součástí bojové skupiny určené k vysvobození asi 100 000 německých vojáků obklíčených v tzv. Demjanském kotli. Tato operace byla i za cenu poměrně vysokých ztrát úspěšná.

Během těchto těžkých bojů byl Alfons Kolenko dne 14.03.1943 poblíž vesnice Fiodorowo zraněn střepinami dělostřeleckého granátu a 17.01. byl převezen do lazaretu v Pleskau (dnes Pskov RU) odkud putoval do rezevního lazaretu v Instenburgu (dnes Čerňachovsk RU) kde byl povýšen do hodnosti Oberschütze.10.02.1943 byl opět převezen a to do lazaretu v Regensburgu (Řezno D) Po doléčení a uschopnění se hlásil opět u své domovské jednotky v Hirschbergu. Tam byl převelen k druhé rotě tankového průzkumného oddílu č.118 (2.Panzer Auklärungs Abteilung 118) který podléhal velení 18.té divize pancéřových granátníků Slezsko (18.Panzergrenadier Division Schlesien) a nasazen opět do prostoru Immelské jezera – Staraja Russa. 28.02.1944 byl Alfons Kolenko znovu raněn a od 06.03. až do 20.03. léčen v lazaretu Jološtin. Během dalších bojů byl opět raněn a nakrátko zajat Rudou armádou. Tankový průzkumný oddíl č.118 byl definitevně zničen v červnu 1944 v prostoru Dněpr – Mogilevo během sovětské operace Bagration.

Od této doby Alfons Kolenko prohlášen za padlého v boji, ve skutečnosti se však nacházel v ruském zajetí, účastnil se i známé přehlídky německých zajatců na Rudém náměstí odkud byl převezen do lágru Novo Sibirsk, od roku 1947 byl vězněn v lágru v Moskvě kde ho roku 1949 vypátrala Švýcarská organizace Červený kříž díky němu byl 18.11.1949 propuštěn a přes Ženevu, Mnichov a Goenfelde u Frankfurtu nad Odrou se 01.05.1950 dostal zpět domů.

Vyznamenání:

• 24.11.1943 Infanterie Sturmabzeichen
• 24.11.1943 Nahkampfspange in Bronze
• 14.12.1943 Eisernes Kreuz 2.Klasse
• 28.02.1944 Verwundeten Abzeichen in Silber
• 14.01.1943 Verwundeten Abzeichen in Schwarz
• 18.03.1944 Eisernes Kreuz 1.Klasse
• 20.04.1944 Nahkampspange in Silber