Klohs Max

Max Klohs žil později v Bolaticích (Bolatitz). K Wehrmachtu narukoval 17.02.1941 a byl zařazen k rotě střeleckého praporu -2.Kompanie Schützen-Ersatz-Bataillon 13 do Breslau/Niederschlesien (dnes Wroclaw/Polsko). V srpnu 1941 byla tato jednotka přeřazena do Neisse/Oberschlesien (dnes Nysa/Polsko). Dne 01.11.1941 byl Max Klohs převelen k rotě pěšího pluku (motorizovaného)-5.Kompanie Infanterie-Regiment (motorisiet) 8. spadající pod 3.Infanterie-Division (pěší divizi). Jednotka byla nasazena na východní frontu v Rusku a v listopadu a prosinci 1941 bojovala před Moskvou. Dne 02.12.1941 byl Max Klohs u Novo Fominsk zraněn střepinami dělostřeleckého granátu do obou stehen. Byl převezen do polního lazaretu v Borovsk a následně do vojenského lazaretu do Obocnik, kde setrval do 09.06.1942. Od 02.07.1942 byl zařazen k rotě rekonvalescentů střeleckého náhradního praporu 2.Genesendenkompanie Schützen-Ersatz-Bataillon (motorisiet)13 do Neisse/Oberschlesien (dnes Nysa/Polsko ). Dne 27.08.1942 byl zaslán do vojenského lazaretu v Breslau/Niederschlesien (dnes Wroclaw/Polsko), kde ze stále ochrnuté pravé nohy mu vyoperovali další střepiny z dělostřeleckého granátu. Z vojenského lazaretu byl propuštěn 15.12.1942 a vrátil se do Neisse ke své jednotce. V prosinci byl přeřazen k střeleckému zeměbranému praporu-5.Landesschützen-Bataillon 590-Breslau. Tato jednotka zabezpečovala válečné objekty a transporty a rovněž hlídala válečné zajatce. Dne 29.08.1944 byl Max opět převelen a to k praporu Andrä (dřive Stegman)-2.Bataillon Andrä (Früher Stegman) spadající pod Panzer-Division „Tatra“ (tankovou divizi). S touto jednotkou byl nasazen na Slovensku. Poslední zpráva o něm přišla v polovině února 1945 z vojenského lazaretu v Wagneustadt. Od té doby je nezvěstný.