Kaschny Josef

Josef Kaschny narukoval v roce 1939 k Wehrmachtu a byl zařazen k rotě pěšího náhradního praporu – 1. Kompanie Infanterie-Ersatz-Bataillon 461  v Jauer/Niderschlesien (Dolní Slezsko, dnes Jawor/Dolnoslezské vojvodství-Polsko). Prapor byl podřízen divizi – Division 168. V roce 1940 došlo k převelení a to k rotě pěšího praporu – 1. Kompanie Infanterie-Regiment 461. Pluk byl podřízen pěší divizi – 252.Infanterie-Division.

Divize se v prosinci 1939 přesunula z Posen/Wartheland (dnes Poznań, Velkopolské vojvodství/Polsko) do Saarland (Sársko). Zde v oblasti u řeky Blies zajišťovala západní hranici. Na začátku Západního tažení do Francie zůstala divize na své pozici. Dne 14. června 1940 přešla opevněním Maginotovy linie u Altweiler/Lothringen (Lotrínsko, dnes Altviller, departament Moselle, region Grand Est/Francie) a poté překročila kanál Rýn-Marne. Divize pak postupovala přes Badenveiler/Lothringen (Lotrínsko,dnes Badonviller departament Meurthe et Moselle, region Grand Est/Francie) do pohoří Vysokých Vogéz. V době kapitulace Francie se divize nacházela v oblasti hory Donon v horském pásmu Vogéz.

V červenci 1940 se divize přesunula do východního Polska. Dne 3. září 1940 byl Josef Kaschny přemístěn do polního lazaretu – Feldlazarett 504 Warschau-Warzsawa. Následně byl přemístěn do Rela-Resrvelazarett Troppau-Opava.

V roce 1941 došlo k převelení a to k pritiletecké baterii – Flak Batterie 168. Podle prohlášení o návratu domů měl Josef Kaschny zemřít 25. září 1945 v zajateckém táboře Jaja (Sibiř) – SSSR.