Josefus Josef

Josef Josefus narukoval k Wehrmachtu a byl zařazen ke kulometné náhradní pěší rotě – Maschinengewehr-Ersatz-Kompanie 4/452 do Leobschütz (Głubczyce, Opolské vojvodství, dnes součást Polska). Tato rota spadala pod pěší náhradní prapor – Infanterie-Ersatz-Bataillon 452, který byl podřízen divizi – Division 168. Později byl převelen k rotě pěšího pluku – 12. Kompanie Infanterie-Regiment 439. Tento pluk byl v říjnu 1940 sestaven ve výcvikovém prostoru Grafenwöhr (Bavorsko) a byl podřízen pěší divizi – 134. Infanterie-Division.

V druhé polovině března 1941 se divize přesunula do oblasti Tomaszöw-Piotrköw/Generalgouvernement (dnes Tomaszow Mazowiecki a Piotrkow Trybunalski, Lodžské vojvodství/Polsko). V květnu 1941 se divize přesunula do Radom/Generalgouvernement (dnes Mazovská oblast součást Polska) a následně se utábořila v lesním vojenském lágru v Mordy v téže oblasti. Po zahájení války se Sovětským svazem dne 22. června 1941 postupovala divize v rámci skupiny vojsk ,,Střed“- Heeresgruppe ,,Mitte“. Za řekou Bug, prorazila ruské hraniční pozice, přešla přes Mielnik (Podleské vojvodství dnes součást Polska) a do prvních těžkých bojů se zapojila od 25. do 29. června v oblastech u Nowy Dvor, Porozow (dnes Porazava), Podorosk a Lyskow (dříve Polsko, dnes Bělorusko).

Od 04. 07. 1941 pak divize postupovala dále Běloruskem přes Sluck (Minská oblast). Na další silný odpor narazila divize u řeky Bereziny. V srpnu 1941 postoupila divize do Babrujsk (Mohylevská oblast) a pak na jih přes Rečica, Gomel (Homelská oblast/Bělorusko) směrem na Kyjev. Dne 08. 09. 1941 narazila divize na tvrdý odpor u Černigova (Černihivská oblast/Ukrajina) u řeky Desna.

Pak se divize zapojila do obklíčení ruských vojsk v Kyjevském kotli. Do zajetí tehdy padlo 600 000 ruských vojáků. Od 30. 09. 1941 divize postupovala od Kyjeva dále na severovýchod přes Pryluky (Černihivská oblast/Ukrajina), Konotop (Sumská oblast/Ukrajina) do Rylsk (Kurská oblast/Rusko), kde dorazila 08. 10. 1941. V této oblasti se divize dostala do velkých potíží s bahnem a prvním sněhem. Mezi 15.-18. říjnem se divize zapojila do bojů o město Brjansk (Brjanská oblast/Rusko). Od 07. 11. 1941 klesly teploty na -20° C, ale divize neměla žádné zimní vybavení pro lidi, zbraně a vozidla. Dne 25. 11. 1941 divize dosáhla Livny (Orelská oblast/Rusko) a postupovala dále na východ na Jelec (Lipecká oblast/Rusko). Dne 05. 12. 1941 vstoupila divize do západní a severní části města Jelec. V následujících dvou dnech čelila divize nejen silným leteckým útokům ze strany protivníka, ale hlavně – 40° C mrazům bez zimního vybavení a zásob.

V noci ze 7. na 8. prosince musela divize z města Jelec, které je dále na východě než Moskva ustoupit. Divize byla nucena ustoupit zpět do Orelské oblasti.  Během následujících 3 týdnů byla divize vystavena těžkému fyzickému a duševnímu stresu. Začátkem ledna dorazila k řece Trudě u města Verchovje (Orelská oblast/Rusko). Koncem ledna 1942 již byla divize opět zapojena do bojů na řece Ressetě u obce Kzyn východně od města Žizdra (Kalužská oblast/Rusko).

Od března 1942 až do konce října 1942 bojovala pěší divize – 134.Infanterie-Division  jižně od Suchiniči  na řece Ressetě (Kalužská oblast/Rusko), kde byla zapojena do neustálých pozičních bojů. 15. 10. 1942 byl pěší pluk – Infanterie-Regiment 439 přejmenován na granátnický pluk – Grenadier-Regiment 439. Dne 22. 10. 1942 u obce Gretnya (Kalužské oblast/Rusko) byl Josef Josefus těžce zraněn střepinami dělostřeleckého granátu do břicha a levé paže. Byl převezen do polního lazaretu H.V.PI. 134 v Krasny Oktjabr (Kalužská oblast/Rusko), obce nebo kolchozu ležící několik kilometrů jižně od místa, kde byl zraněn. Bohužel po převozu svému zranění podlehl.

Byl pochován v Krasny Oktjabr na válečném hřbitově, hrob č. 73. Podle Volksbundu byl Josef Josefus  pravděpodobně jako neznámý voják převezen na německý válečný hřbitov Duchovščina ležící asi 60km severovýchodně od města Smolensk (Smolenská oblast/Rusko). Při převozu ostatků z původního hřbitova nebyli vyproštěni všichni padlí němečtí vojáci. Je ale také možné, že Josef Josefus patřil mezi německé vojáky, jejihž ostatky byly vyzvednuty, ale přes všechny pokusy nemohly být identifikovány. Jeho jméno je vepsáno v pamětní knize válečného hřbitova Duchovščina.