Jakubith Othmar

Othmar Jakubith narukoval k Wehrmachtu a podle hlášení z 09.05.1942 byl zařazen k náhradní rotě pěchotních děl – Infanterie-Geschütz-Ersatz-Kompanie 252 do Saarburg/Rheinland-Pfalz (Porýní-Falc). Podle hlášení z 14.06.1942 byl dále převelen k rotě automobilového náhradního oddílu-2.Kompanie Kraftfahr-Ersatz-Abteilung 8 do Metz/Lothringen (Lotrínsko, dnes department Moselle-Francie). Za dva měsíce podle hlášení z 10.08.1942 byl Othmar opět přeřazen a to k rotě pěchotních děl pěšího pluku-13.(Infanteriegeschütz) Kompanie Infanterie-Regiment 124. Tento pluk byl podřízen 72.Infanterie-Division (pěší divizi). V době, kdy Othmar přichází k této jednotce na východní frontu se jednotka přemístila z Krymu-jižní fronta ke Rževu, kde bojovala v rámci armádní skupiny „Střed“ Heeresgruppe „Mitte“. V březnu 1943 byli přemístěni k Orlu, kde v dubnu 1943 byl Othmar pro nemoc nebo zranění převezen do polního vojenského lazaretu v Brjansk, kde setrval od 19.04.1943 do 21.04.1943. Po této době byl převezen lazaretním vlakem do vojenského lazaretu ve Wittenberge/Brandenburg (Brandenbursko), kde se léčil od 02.05.1943 do 20.05.1943. Po vyléčení byl podle hlášení z 15.06.1943 převelen k výcvikové náhradní rotě pěchotních děl-Infanteriegeschütz Ersatz und Ausbildung-Kompanie 34 do Darmstadt/Heesen (Hesensko). Podle hlášení z 03.07.1943 byl opět přeřazen a to k praporu zemských střelců-4.Kompanie Landesschützen-Bataillon 781 do Manheim/Baden-Württemberg (Bádensko-Württembersko). Po čtyřech měsících podle hlášení z 09.11.1943 se vrací ke své jednotce k rotě pěchotních děl. pěšího pluku-13.(Infanteriegeschütz) Kompanie Infanteri-Regiment 124 zpět na východní frontu na jižní úsek fronty k Čerkasy na střední Ukrajině. Dne 20.02.1943 Othmar byl pravděpodobně opět zraněn a byl převezen na hlavní obvaziště do Jekaernopol a odtud byl dál převezen do vojenského lazaretu ve Freystadt/Bayern (Bavorsko), kde se léčil od 06.03.1944. Poslední zařazení Othmara podle hlášení z 03.08.1944 bylo ke školní rotě polního náhradního praporu-Lehrgangskompanie A/Feld-Ersatz-Bataillon 172. Tento prapor byl podřízen 72.Infanterie-Division (pěší divizi). Othmar se opět vrací na východní frontu, kdy se již bojovalo na řece Wisle. Dne 01.01.1945 se stal nezvěstným v oblasti Baranow-Brückenkopf (Baranowské předmostí/Polsko). Podle nejnovějšího zjištění Německého Červeného kříže z Mnichova se uvádí, že poslední zpráva o Othmaru Jakubithovi byla z ledna 1945 z Varšavy. Jeho jméno je uvedeno v pamětní knize na válečném hřbitově Laurahütte / Siemianowice v Polsku.

Vyznamenání : EK-2.Klasse