Hruby Konrad

Konrad Hruby narukoval k Wehrmachtu začátkem ledna 1941. Podle hlášení z 06.01.1941 byl zařazen k rotě pěšího náhradního praporu – 3. Kompanie Infanterie-Ersatz-Bataillon 444 do Diedendofen/Lothringen (Lotrinsko, dnes Thionville, departament Moselle, region Grand Est/Francie). Prapor byl podřízen divizi – Division 148. Dne 15.02.1941 byl převelen do Slezska k pěšímu polnímu náhradnímu praporu Infanterie – Feld-Ersatz-Bataillon 239. Prapor byl podřízen pěší divizi – 239. Infanterie Division. Hned následně, dne 17.02.1941 byl převelen k rotě pěšího pluku – 2. Kompanie Infanterie-Regiment 189. Tento pluk byl podřízen pěší divizi „ Slezské“ – 81. Infanterie-Division „Schlesische“. Dne 05.03.1941 byla divize přesunuta ze Slezska do Francie. Zde vykonávala strážní službu podél pobřeží v okolí La Rochelle (departament Charente-Maritime, region Nová Akvitánie/Francie) a v severní části Francie až do prosince 1941. Dne 23.12.1941, kdy byla již válka s Ruskem v plném proudu se divize přesunula z Francie na východní frontu do Ruska. Pěší pluk Infanterie-Regiment 189 spolu s oddílem dělostřeleckého pluku – II. Abteilung Artillerie-Regiment 181 tvořil v divizi bojovou skupinu č.1 – Kampfgruppe I. Tato bojová skupina byla vysazena do oblasti mezi Dubno (dnes část města Andreapol) a Torpec (Tverská oblast) na rozhraní skupiny armád „Sever“ – Heeresgruppe „Nord“ a skupiny armád „Střed“ – Heeresgruppe „Mitte“, kde se bohužel dostála přímo do osy ruského útoku a během těžkých obraných bojů utrpěla v lednu 1942 zničující ztráty. Bitvu přežilo 160 vojáku a 1 důstojník.

Zprava Franz Hruby, Konrad Hruby a Johann Hruby s jejich dědečkem (mají prohozené uniformy)

Konrad zde dne 15.01.1942 utrpěl zranění. Dne 20.01.1942 byl převezen do vojenského lazaretu v Lötzen/Ostpreussen (Východní Prusko, dnes GiAoycko, Varmijsko-mazurské vojvodství/Polsko). Dne 25.01.1942 dál pokračoval lazaretním vlakem do vojenského lazaretu v Cottbus/Brandenburg (Braniborsko). Dne 31.01.1942 byl Konrad ještě během léčení v lazaretu přeřazen k rotě rekonsvalescentů granátnického náhradního praporu – Genesendenkompanie Grenadier-Ersatz-Bataillon 372. Po propuštění z lazaretu dne 05.08.1942 odešel k této rotě rekonvalescentů do Diedendofen/Lothringen (Lotrinsko, dnes Thionville, departament Moselle, region Grand Est/Francie).

Prapor byl podřízen divizi – Division 148. V prosinci 1942 se prapor přemístil do Teschen (dnes Ciesyn, Slezské vojvodství/Polsko) a byl podřízen divizi – Division 432. Dne 30.12.1942 byl v Teschen (dnes Ciesyn, Slezské vojvodství/Polsko) přeřazen k pochodové rotě granátnického náhradního praporu – Marschkompanie Grenadier-Ersatz-Bataillon 372. Dne 27.04.1943 byl převelen k rotě granátnického pluku – 2. Kompanie Grenadier-Regiment 174 zpět na severní úsek východní fronty. Tento pluk byl také podřízen pěší divizi „ Slezské“ – 81. Infanterie-Division „Schlesische“. V tomto období byla divize nasazena severně od řeky Tigoda poblíž obce Dračevo a účastnila se bojů v kapse u Pogostje (vše Leningradská oblast/Rusko). Od 22.07.1943 se divize zapojila u Leningradu do třetí bitvy o Ladožské jezero. V říjnu 1943 byla divize jižně od města Puškin (Leningradská oblast/Rusko). Dne 10.10.1943 byl prapor, ve kterém Konrad sloužil přejmenován na samostatný granátnický pluk. Konrád byl nově zařazen k rotě tohoto granátnického pluku – 13. Kompanie Grenadier-Regiment 189. Pluk byl podřízen stejné pěší divizi – „ Slezské“ – 81. Infanterie-Division „Schlesische“. V polovině listopadu 1943 se divize přemístila do oblasti severně od Nevelu k Pustošce (Pskovská oblast/Rusko).

Johann Hruby (nalevo), Franz Hruby (dole) a Anton Hruby (napravo) s jejich dědečkem (uprostřed)

Podle hlášení z 21.01.1944 byl Konrád znovu převelen a to k rotě granátnického pluku 13. Kompanie Grenadier-Regiment 992 do Itálie. Pluk byl podřízen pěší divizi – 278. Infanterie Division. Začátkem února 1944 byl pluk použit k ochraně pobřeží v oblasti Cecina-Castiglioncello (region Toskánsko/Itálie). V březnu 1944 byl nejprve v oblasti Pescara-Montesilvano (region Abruzzo) a pak na Istrijském poloostrově v pevnosti Pola (dnes Chorvatsko), kde byla divize zapojena do bojů s Titovými partyzány. V polovině května 1944 se divize přesunula do oblasti Orsogna-Arielli-Tollo (region Abruzzo/Itálie). V polovině června ustoupila k řece Chienti a svedla zde těžké obrané boje s polskými jednotkami. V červenci se zapojila do obraných bitev u Ancona a v srpnu u Cesano a San Costanzo (vše v regionu Marche/Itálie). V druhé polovině září 1944 sváděla další tvrdé obrané boje u San Marina, v říjnu 1944 pak u Montilgallo, Savio a v listopadu 1944 u Forli. Do poloviny prosince 1944 držela divize pozice na řece Lamone u Faenza a pak do března 1945 na řece Senio u Solaro a Santerno. Po prolomení obraných pozicí ustupovala přes řeky Reno, Panaro a Po západně od Ferarra (vše v regionu Emilia-Romagna/Italie). Po dalším průlomu fronty u Vincenza (region Benátsko/Itálie) utrpěla divize velké ztráty.

Během tohoto průlomu dne 22.04.1945 v Mirabella (provincie Vicenza, region Benátsko/Itálie) padl Konrad do britského zajetí. Pak byl transportován do zajateckého tábora v Egyptě, kde byl vězněn do 22.09.1947. V lednu 1949 se oženil a přestěhoval se do Koutů.

Auszeichnungen:

• Verwundetenabzeichen

† 29.03.2003 Kravaře-Kouty

Zdroj : Deutsche Dienstelle WASt, SOkA Opava