Holuscha Erwin

Erwin Holuscha se narodil v Bělé, ale později žili s jeho rodinou v Bohuslavicích v domě čp. 242. Povoláním byl číšník.

Erwin Holuscha byl povolán do Wehrmachtu v červnu 1943. Nejprve byl přidělen k 4. rotě I. praporu výcvikového pluku Brandenburg – 4. Kompanie I. Btl. Lehrregiment Brandenburg 1 ve Freiburgu im Breisgau (Bádensko-Württembersko) v kasárnách Gallwitz. Poté byl převelen k náhradní brigádě GD (Grossdeutschland) do Cottbusu, jelikož tato jednotka spadala pod velení GD.

Po výcviku se stal příslušníkem 3. (obrněné) roty tankového ženijního praporu Brandenburg –3. (gepanzerte) Kompanie Panzer-Pionier-Bataillon Brandenburg pod velením nadporučíka Laurenza, později poručíka Priese. Velitelem byl kapitán Friedrich Müller-Rochholz. Tato jednotka byla nově zformována v Badenu u Vídně pro nově zřízenou tankovou granátnickou divizi BR – Panzer-Grenadier-Division BR. 3. rota byla rozdělena na 3 ženijní čety a 1 těžkou granátometnou četu.

Dne 30. ledna 1944 dostala jednotka své první bojové úkoly: boj proti partyzánům v Litvě a Estonsku. Jednotka byla proto přepravena vlakem do Idrizy v Litvě. Dne 16. března 1944 se části praporu u Kresty dostaly do léčky, při které padli desátníci Müller a Häsler z 3. roty. V této oblasti docházelo opakovaně k těžkým bojům s neustále se objevujícími partyzány, kteří způsobovali stále větší ztráty.

Na jaře 1945 bojoval v oblasti Ratiboře v Horním Slezsku (kdysi okresní město pod, které spadalo celé Hlučínsko).

Erwin Holuscha bojoval prakticky do úplného konce Německé říše. Účastnil se posledních obranných bojů o Berlín, kde se dostal do zajetí. Propuštěn byl v říjnu 1945.

Erwin Holuscha zemřel 7. října 1992 v Bělé.

Bratr: Emmerich Holuscha

Otec: Adolf Holuscha