Hollesch Josef

Josef Emanuel Hollesch narukoval na jaře 1940 do jezdeckých kasáren v Oels/Niederschlesien (Dolní Slezsko, dnes Oleśnica, Dolnoslezské vojvodství/Polsko). Byl zařazen k výcvikové rotě náhradní eskadrony – 5. Eskadron (Ausbildungs) Ersatz Schwadron 8. Eskadrona byla součástí jezdeckého náhradního oddílu – Kavallerie-Ersatz-Abteilung 8. Oddíl byl podřízen divizi – Division 148. Po výcviku dne 20.08.1940 byl v Oels přeřazen k náhradní eskadroně remont – jezdeckého náhradního oddílu – Remonte-Ersatz-Schwadron der Kavallerie-Ersatz-Abteilung 8. Táto eskadrona se specializovala na výcvik mladých koní a jejich jezdců. Koně zde byli připravováni na válečné podmínky (střelbu, hluk, pohyb v terénu). Oddíl byl taktéž podřízen divizi – Division 148. V roce 1941 byl převelen k cyklistické eskadroně (rotě) průzkumného oddílu – Aufklärungs-Abteilung 252. Tento oddíl byl podřízen pěší divizi – 252. Infanterie Division. Do května 1941 působila divize v oblasti u měst Warschau a Radom/Generalgouvernement (dnes Warszawa a Radom Mazovské vojvodství/Polsko). Dne 22.06.1941 se divize v rámci skupiny armád „Střed“- Heeresgruppe „Mitte“ zapojila do východního tažení do Ruska. Postupovala přes Mielnik (Podleské vojvodství/Polsko), řeku Bug, pak přešla přes Slonim (Grodenská oblast/Bělorusko) do Sluck (Minská oblast/Bělorusko), kde dorazila na konci července 1941. Dále postupovala divize přes Bobrujsk (Mogilevská oblast/Bělorusko), Rogačov (Gomelská oblast/Bělorusko) a Kričev (Mogilevská oblast/Bělorusko) do oblasti Roslavl (Smolenská oblast/Rusko), kde dorazila koncem srpna 1941. Pak postupovala přes řeku Desna na Spas-Demensk (Kalužská oblast/Rusko) do oblasti mezi Gžatsk (dnes Gagarin, Smolenská oblast/Rusko) a Možaisk (Moskevská oblast/Rusko). Během zimních bitev v prosinci 1941 se divize dostala ještě do Istra (Moskevská oblast/Rusko). Pak byla divize donucena ustoupit zpět do oblasti u Gžatsk (Gagarin, Smolenská oblast/Rusko). V této oblasti u města Gžatsk (Gagarin, Smolenská oblast/Rusko), byla divize zapojena po celý rok 1942 do pozičních obraných zákopových bojů.

V dubnu 1942 byl  průzkumný oddíl sloučen s oddílem protitankových stíhačů a vytvořen nový útvar Panzerjäger – und Aufklärungs-Abteilung 252. Cyklistická rota zůstala součástí tohoto hybridního útvaru. Dne 25.02.1943 byl oddíl přejmenován na cyklistickou eskadronu střeleckého divizního praporu – Radfahr-Schwadron Divisions-Füsilier-Bataillon 252. Tento prapor byl podřízen pěší divizi – 252. Infanterie Division. V březnu 1943 byla nucena divize ustoupil k městu Jelňja (Smolenská oblast/Rusko).

Dne 10.08.1943 během masivní sovětské ofenzívy nazvané (Operace Suvorov) na město Smolensk (Smolenská oblast/Rusko) utrpěl Josef zranění. Byl zasažen pěchotní střelou (kulkou z pušky nebo samopalu) do pravého lokte. K prvotnímu ošetření byl dopraven na hlavní obvaziště sanitní roty divize – Haupt-Verband-Platz 2/252 – 2 km severozápadně od obce Mertiščevo (Smolenská oblast/Rusko). Pak byl přemístěn na sběrné místo pro nemocné a raněné – Kranken-Sammel-Stelle do města Smolensk-Nord (Smolensk-Sever, Smolenská oblast/Rusko) dále pak 11.08.1943 do motorizovaného polního lazaretu – Feld Lazaret 606 mot., Smolensk-Süd (Jih) a 13.08.1943 sanitním vlakem – Lazaretzug do rezervního lazaretu – Reserve Lazarett VI – Warschau/Generalgouvernement (dnes Warszawa/Mazovské vojvodství/Polsko), kde dorazil 16.08.1943. Dne 23.08.1943 byl přemístěn přes sběrné místo pro nemocné a zraněné – Kranken-Sammel-Stelle Warschau do rezervního lazaretu – Reserve-Lazarett Gnesen/ Wartheland (Povartí, dnes Gniezno, Velkopolské vojvodství/Polsko) k další léčbě zranění – střelné zlomeniny lokte. Dne 12.10.1943 byl přemístěn do rezervního lazaretu – Reserve-Lazarett Warthelager/Wartheland (Povartí, dnes Biedrusko, Velkopolské vojvodství/Polsko).

Po uzdravení 14.12.1943 byl Josef odeslán k průzkumnému náhradnímu oddílu – Aufklärungs-Ersatz-Abteilung 8 do Oels/Niederschlesien (Dolní Slezsko, dnes Oleśnica, Dolnoslezské vojvodství/Polsko). Oddíl byl podřízen divizi – Division 408. Začátkem roku 1944 se Josef vrátil na východní frontu k eskadroně divizního střeleckého praporu – 1. Eskadron Divisions-Füsilier-Bataillon 252. Prapor byl stále podřízen pěší divizi – 252. Infanterie Division. Od ledna do června 1944 byla divize nasazena do neustálých těžkých obranných zákopových bojů u obce Sirocina (Vitebská oblast/Bělorusko). Dne 22.06.1944 zahájila sovětská armáda jednu s největších ofenzív s názvem (Operace Bagration) v oblasti města Vitebsk a obce Sirocina na jejím konci bylo zničení skupiny armád „Střed“- Heeresgruppe „Mitte“. Divize byla jedna z mála divizí, které se povedlo přes velké ztráty uniknout obklíčení a ustoupit na Litevské hranice. Začátkem srpna 1944 držela divize obrané pozice u Kedahnen (dnes Kėdainiai/Litva), začátkem září u Raseinen (dnes Raseiniani/Litva). V říjnu 1944 divize ustoupila na obranné pozice na řece Narew mezi městy Pultusk a Rozan (přibližně 60–80 km severně od Warschau/Generalgouvernement (dnes Warszawa/Mazovské vojvodství/Polsko).

Dne 17.10.1944 během jedné z nejbrutálnějších dělostřeleckých bitev nazvané „peklo na Narewu“, kdy na linii řeky probíhaly zuřivé boje o každý metr země, byl Josef u obce Ciepieliner-Buden (dnes Budy Ciepielińskie) – 7 km severozápadně od města Serok (dnes Serock, Mazovské vojvodství/Polsko) zasažen střepinami dělostřeleckého granátu do hlavy a levého ramena. Byl transportován na hlavní obvaziště sanitní roty –  Hauptverbandplatz 2/252, kde bohužel zemřel. Byl pohřben na hřbitově hrdinů – Heldenfriedhof 1 km severozápadně od města Nasielsk, hrob č. 330.

Dne 12.06.1996 byly s největší pravděpodobnosti Josefovy ostatky přemístěny na nově zřízený válečný hřbitov v obci Mlawka (Varmijsko-mazurském vojvodství/Polsko). Josefovy ostatky se přes veškeré úsilí nepodařilo identifikovat, proto je pohřben mezi neznámými.

Poloha hrobu: mezi neznámými

(Rodiče: Josef Hollesch * 27.03.1887 a Bernadina Skutta * 04.08.1893, manželka: Anna Maria Warzik * 14.02.1921)