Hollesch Alfred

Alfred Günther Hollesch bydlel v Ludgeřovicích čp. 305. Dne 03.02.1941 narukoval k letectvu – Luftwaffe do Wien-Mauer/Ostmark (Rakousko). Byl zařazen k náhradní rotě leteckého spojovacího pluku – 15. Ersatz-Kompanie Luftnachrichten-Regiment 4. Tento pluk byl podřízen letecké flotile – Luftflotte 4. Po absolvování výcviku byl převelen v létě 1941 k motorizované rotě spojovacího provozního oddělení letectva pro zvláštní účely – 3. Kompanie Luftnachrichten-Betriebs-Abteilung z.b.V. mot. 13. Jednotka zajišťovala výstavbu a provoz dálkových telefonních a dálnopisných vedení a radiového spojení mezi vysokými velitelstvími Luftwaffe a polními útvary. Oddíl byl podřízen letecké flotile – Luftflotte 4 a v té době postupoval v jižním úseku východní fronty společně se skupinou armád “ Jih“ – Heeresgruppe „Süd“ přes Lemberg (Lwow -Lviv, Lvovská oblast/Ukrajina), Žitomir (Žitomorská oblast/Ukrajina) na Kyjev (Kyjevská oblast/Ukrajina). V září 1941 se divize zapojila do bitvy o Kyjev (Kyjevská oblast/Ukrajina). Po ukončení bojů v Kyjevském kotli padlo po obklíčení do zajetí tehdy 600 000 ruských vojáků. V říjnu 1941 byl oddíl nasazen v oblasti u města Zaporože (Zaporožská oblast/Ukrajina). V zimě 1941 oddíl zajišťoval spojení během bojů o Donbas (Donečká a Luhanská oblast/Ukajina) a město Charkov (Charkovská oblast/Ukrajina). V létě 1942 se oddíl účastnil velké letní ofenzívy nazvané Operace Blau. Přes Rostov na Donu (Rostovská oblast/Rusko), která byl dobyt 23.07.1942 postupovala jednotka se skupinou armád – Heeresgruppe „A“ na Kavkaz. Ke konci roku byla jednotka ve městě Majkop (Republika Adygeje/Rusko). V listopadu 1942, po sovětské protiofenzívě u Stalingradu (dnes Volgograd, Volgogradská oblast/Rusko) nazvané Operace Uran, došlo ke kritické situaci, kde armáda padla do obklíčení. Jednotky flotily se podílely na pokusech o zásobování obklíčené armády – 6. Armee. V lednu 1943 po porážce armády – 6. Armee u Stalingradu hrozilo celému jižnímu křídlu německé armády odříznutí. Jednotka se musela rychle stahovat z oblasti u města Majkop a severního Kavkazu směrem k Rostovu na Donu a na poloostrov Taman (tzv. Kubáňské předmostí).

Březen – duben 1943: Jednotka zajišťovala životně důležité spojení během leteckých bitev nad Kubání. Části oddílu se přesunuly na východní Ukrajinu do oblasti Donbasu a k řece Mius, kde se fronta po ústupu dočasně stabilizovala.

Květen 1943: V této době se jednotka (nebo její podstatná část) nacházela v oblasti Charkova. Charkov byl v březnu 1943 znovu dobyt Němci a sloužil jako hlavní uzel pro připravovanou letní ofenzívu u Kurska (operace Citadela).

Dne 20.05.1943 se stala nehoda při které Alfred utrpěl oboustrannou zlomeninu vřetenní kosti. Do 24.07.1943 se pak léčil v leteckém oblastním lazaretu zdravotnické správy – Sanitäts-Bereich 2/II, Luftwaffen-Ortslazarett ve městě Charkov (Charkovská oblast/Ukrajina). Po vyléčení se vrátil zpět ke svému oddílu.

Srpen 1943: Po neúspěchu u Kurska zahájila Rudá armáda protiofenzívu. 23. srpna 1943 byl Charkov definitivně osvobozen Sověty

Podzim 1943: Jednotka z.b.V. 13 ustupovala spolu s 4. leteckou flotilou přes celou levou břehovou Ukrajinu k řece Dněpr. Úkolem bylo narychlo budovat nové spojovací uzly v městech jako Kremenčuk, Dněpropetrovsk a později směrem na Nikopol a Kryvyj Rih.

Konec roku 1943: Jednotka se nacházela v neustálém pohybu. Kvůli těžkým ztrátám techniky i mužstva během ústupu z Ukrajiny byla efektivita spojovacích jednotek Luftwaffe značně omezena.

Leden – únor 1944 (Čerkaský kotel): Jednotka se pohybovala v oblasti střední Ukrajiny. Zatímco se německá armáda snažila vymanit z obklíčení u Korsuně-Ševčenkovského, spojovací jednotky Luftwaffe zajišťovaly koordinaci zásobovacích letů.

Březen – duben 1944: Po kolapsu fronty na Dněpru následoval rychlý ústup přes západní Ukrajinu. Jednotka z.b.V. 13 ustupovala přes Uman směrem k řece Dněstr. Podmínky byly katastrofální – jarní bláto (rasputica) znemožňovalo pohyb motorizované techniky, což u jednotky s označením (mot.) znamenalo často nutnost opustit nebo zničit drahé spojovací vozy.

Krym a Oděsa: Části 4. letecké flotily byly v dubnu 1944 evakuovány z Krymu a Oděsy. Spojovací uzly byly narychlo stahovány do Rumunska.

Květen – červenec 1944: Relativní klid na jižní frontě. Jednotka se nacházela v Rumunsku a severovýchodním Maďarsku, kde se snažila obnovit zničené spojovací linie

Srpen 1944 (Operace Jassy-Kišiněv): 20. srpna zahájila Rudá armáda masivní ofenzívu. Rumunsko 23. srpna změnilo strany a vyhlásilo Německu válku.

Likvidace jednotky: Pro německé jednotky v Rumunsku to byla past. Luftnachrichten-Abteilung z.b.V. 13 byla v této době rozptýlena. Mnoho příslušníků oddílu bylo zajato nebo padlo během pokusů o proražení z obklíčení směrem do Maďarska.

Zánik a sloučení: V oficiálních německých záznamech se uvádí, dass k 20. říjnu 1944 byl oddíl (Abteilung) z.b.V. 13 formálně rozpuštěn.

Nové zařazení: Zbývající personál, který přežil ústup z Rumunska, byl včleněn do jiných útvarů Luftwaffe v rámci Luftgau-Nachrichten-Regiment 17 (se sídlem ve Vídni) nebo přímo do spojovacích pluků bránících Maďarsko (např. v oblasti Budapešti).

Defenzíva v Maďarsku: Ti, kteří přežili, se na konci roku 1944 podíleli na zajištění spojení během těžkých bojů u jezera Balaton a při obraně přístupů k Vídni.

Balatonská ofenzíva: V březnu 1945 se zbytky německých jednotek zúčastnily poslední velké německé ofenzívy (operace Jarní probuzení) u jezera Balaton, kde se snažily získat zpět přístup k ropným zdrojům. I zde spojovací jednotky zajišťovaly komunikaci pro leteckou podporu, která byla již v té době minimální.
Březen – duben 1945: Po neúspěchu Balatonské ofenzívy zahájila Rudá armáda Vídeňskou operaci. Německé jednotky byly zatlačeny do Rakouska.

Obrana Vídně: Spojovací specialisté Luftwaffe, včetně bývalých členů 13. oddílu, se podíleli na zoufalé obraně Vídně, která trvala od 2. dubna do 13. dubna 1945. Mnoho z nich zde bojovalo jako běžná pěchota.

Rok 1945 byl pro přeživší vojáky z 3. roty ve znamení totálního chaosu, posledních obranných bojů a nevyhnutelného zajetí. Jednotka již neexistovala a její členové dokončili válku rozptýleni v různých improvizovaných útvarech.

Koncem války padl Alfred do zajetí (s největší pravděpodobností amerického) z kterého byl propuštěn v listopadu 1945.

† 16.12.1967

(Rodiče: Josef Hollesch * 27.03.1887 a Bernadina Skutta * 04.08.1893)