Heider Johann 12

Narozen:
29.10.1912, Kouty
Hodnost:
Unteroffizier

Johann Emil Heider narukoval k Wehrmachtu 04.06.1940. Byl zařazen ke kulometnému pěšímu náhradnímu praporu – 4. (Maschinengwehr) Infanterie-Ersatz-Bataillon 47 do Lüneburg/Niedersachsen – Dolní Sasko. Pluk byl podřízen divizi – Division 180. Po výcviku byl podle hlášení z 05.08.1940 převelen k pěší a ženijní četě pěšího pluku – Infanterie-Pionier-Zug Infanterie-Regiment 154. Tento pluk byl podřízen pěší divizi – 58. Infanterie-Division. Divize působila v té době jako bezpečnostní síla v Tongeren (Vlámský region/Belgie), kde se přemístil po ukončení západního tažení z Francie. Později se pluk přemístil do Verviers (Valonnský region/Belgie). Dne 13.12.1940 byla část pluku – Infanterie-Regiment 154 převedena k pěšímu pluku – Infanterie-Regiment 585. Podle hlášení z 15.12.1940 byl Johann zařazen ke štábnímu oddílu pěšího pluku – Stabskompanie Infanterie-Regiment 585. Tento pluk byl sestaven 13.12.1940 v oblasti Lübeck/Schleswig-Holstein – Šlesvicko-Holštýnsko sloučením části pěšího pluku – Infanterie-Regiment 154 a pěšího pluku – Infanterie -Regiment 220. Pluk byl podřízen pěší divizi – 320. Infanterie-Division. V dubnu 1941 se divize jako bezpečnostní síla přemístila do Dunkerque (departement Nord, region Hauts-de-France/Francie). V červnu 1942 se divize přemístila na poloostrov Cotenin k městu Valognes (departament Manche, region Normandie/Francie). Dne 15.10.1942 byl pluk přejmenován na granátnický pluk – Grenadier-Regiment 585 a ve Francii setrval do prosince 1942. V lednu 1943 se divize přesunula na východní frontu k městu Izjum (Charkovská oblast/Ukrajina). Byla nasazena v rámci skupiny vojsk „Jih“ – Heeresgruppe „Süd“. V březnu 1943 byla divize u města Čutové (Poltavská oblast/Ukrajina) a účastnila se znovu dobytí Charkova (Charkovská oblast/Ukrajina). V dubnu 1943 se divize přesunula do oblasti jižně od Belgorodu (Belgorodská oblast/Rusko), kde byla zapojena do pozičních zákopových bojů. Po neúspěchu německých vojsk v bitvě u Kurska, byla divize donucena v září 1943 z pozic u Belgorodu ustoupit. V září 1944 se stáhla do oblasti západně od Charkova (Charkovská oblast/Ukrajina) a v říjnu 1943 ke Kremenčuku (Poltavská oblast/Ukrajina), kde se účastnila obraných ústupových bitev. V lednu 1944 ustoupila do Kirovogradu (dnes Kropivnickij, Kirovohradská oblast/Ukrajina). V dubnu 1944 ustoupila divize za řeku Bug a v květnu za řeku Dněstr východně od města Kišiněv/Moladavie. V této oblasti byla divize při obraných bojích v srpnu 1944 zničena a 09.10.1944 rozpuštěna. Dne 27.10.1944 byl pluk znovu sestaven ve vojenském výcvikovém prostoru v Gross Born/Pommern (dnes Borne Sulinovo, Západopomořanské vojvodství/Polsko). Pluk byl podřízen lidové granátnické divizi – 320. Volks-Grenadier-Division a účastnil se obraných bojů u Krakowa/Generalgouvernement (dnes Malopolské vojvodství/Polsko) a v Karpatech. V březnu 1945 byla divize kvůli velkým ztrátám z fronty stažena. Johann byl pak nasazen v Leipzig/Sachsen – Sasko. Dne 15.05.1945 padl do zajetí. Po propuštění začátkem září 1945 šel z Německa přes dnešní Polsko domů. Na cestě byl pronásledován Rusy, ale povedlo se mu v kukuřičném poli uniknout.
† 28.07.1990

Zdroj : Deutsche Dienstelle WASt, SOkA Opava, výpověč rodinných příslušníků.

Chybí zde nějaké Informace nebo jsou údaje nesprávné?

Kontaktujte nás

Heider Johann 12

Johann Emil Heider narukoval k Wehrmachtu 04.06.1940. Byl zařazen ke kulometnému pěšímu náhradnímu praporu – 4. (Maschinengwehr) Infanterie-Ersatz-Bataillon 47 do Lüneburg/Niedersachsen – Dolní Sasko. Pluk byl podřízen divizi – Division 180. Po výcviku byl podle hlášení z 05.08.1940 převelen k pěší a ženijní četě pěšího pluku – Infanterie-Pionier-Zug Infanterie-Regiment 154. Tento pluk byl podřízen pěší divizi – 58. Infanterie-Division. Divize působila v té době jako bezpečnostní síla v Tongeren (Vlámský region/Belgie), kde se přemístil po ukončení západního tažení z Francie. Později se pluk přemístil do Verviers (Valonnský region/Belgie). Dne 13.12.1940 byla část pluku – Infanterie-Regiment 154 převedena k pěšímu pluku – Infanterie-Regiment 585. Podle hlášení z 15.12.1940 byl Johann zařazen ke štábnímu oddílu pěšího pluku – Stabskompanie Infanterie-Regiment 585. Tento pluk byl sestaven 13.12.1940 v oblasti Lübeck/Schleswig-Holstein – Šlesvicko-Holštýnsko sloučením části pěšího pluku – Infanterie-Regiment 154 a pěšího pluku – Infanterie -Regiment 220. Pluk byl podřízen pěší divizi – 320. Infanterie-Division. V dubnu 1941 se divize jako bezpečnostní síla přemístila do Dunkerque (departement Nord, region Hauts-de-France/Francie). V červnu 1942 se divize přemístila na poloostrov Cotenin k městu Valognes (departament Manche, region Normandie/Francie). Dne 15.10.1942 byl pluk přejmenován na granátnický pluk – Grenadier-Regiment 585 a ve Francii setrval do prosince 1942. V lednu 1943 se divize přesunula na východní frontu k městu Izjum (Charkovská oblast/Ukrajina). Byla nasazena v rámci skupiny vojsk „Jih“ – Heeresgruppe „Süd“. V březnu 1943 byla divize u města Čutové (Poltavská oblast/Ukrajina) a účastnila se znovu dobytí Charkova (Charkovská oblast/Ukrajina). V dubnu 1943 se divize přesunula do oblasti jižně od Belgorodu (Belgorodská oblast/Rusko), kde byla zapojena do pozičních zákopových bojů. Po neúspěchu německých vojsk v bitvě u Kurska, byla divize donucena v září 1943 z pozic u Belgorodu ustoupit. V září 1944 se stáhla do oblasti západně od Charkova (Charkovská oblast/Ukrajina) a v říjnu 1943 ke Kremenčuku (Poltavská oblast/Ukrajina), kde se účastnila obraných ústupových bitev. V lednu 1944 ustoupila do Kirovogradu (dnes Kropivnickij, Kirovohradská oblast/Ukrajina). V dubnu 1944 ustoupila divize za řeku Bug a v květnu za řeku Dněstr východně od města Kišiněv/Moladavie. V této oblasti byla divize při obraných bojích v srpnu 1944 zničena a 09.10.1944 rozpuštěna. Dne 27.10.1944 byl pluk znovu sestaven ve vojenském výcvikovém prostoru v Gross Born/Pommern (dnes Borne Sulinovo, Západopomořanské vojvodství/Polsko). Pluk byl podřízen lidové granátnické divizi – 320. Volks-Grenadier-Division a účastnil se obraných bojů u Krakowa/Generalgouvernement (dnes Malopolské vojvodství/Polsko) a v Karpatech. V březnu 1945 byla divize kvůli velkým ztrátám z fronty stažena. Johann byl pak nasazen v Leipzig/Sachsen – Sasko. Dne 15.05.1945 padl do zajetí. Po propuštění začátkem září 1945 šel z Německa přes dnešní Polsko domů. Na cestě byl pronásledován Rusy, ale povedlo se mu v kukuřičném poli uniknout.
† 28.07.1990

Zdroj : Deutsche Dienstelle WASt, SOkA Opava, výpověč rodinných příslušníků.