Heider Alois

Alois Josef Heider narukoval k Wehrmachtu a podle hlášení z 15.09.1939 byl zařazen k rotě pěšího náhradního praporu-3.Kompanie Infanterie-Ersatz-Bataillon 12 do Halberstadt/Sachesn Anhalt (Sasko Anhaltsko). Po výcviku byl podle hlášení z 06.12.1939 přeložen ke střeleckému polnímu náhradnímu oddílu-3.Schützen-Feld-Ersatz-Kompanie 31 do oblasti Niederrhein (Dolní Porýní) k belgickým hranicím. Dále byl přeložen podle hlášení z 14.02.1940 k rotě pěšího pluku-7.Kompanie Infanterie-Regiment 359 a následně byl přeložen podle hlášení z 05.03.1940 ke kulometné rotě pěšího praporu-4.(Maschinengewehr) Kompanie Infanterie-Ersatz-Bataillon 82. Všechny zmíněné jednotky byly podřízené 31.Infanterie-Division (pěší divizi) a byly umístěny v oblasti Niederrhein u belgických hranic. Po čase byl Alois z armády propuštěn. Byl vyreklamován na práci strojního zámečníka v Magdeburg/Sachsen Anhalt (Sasko Anhaltsko). Zde pracoval do července 1943. Podle hlášení z 28.07.1943 opětně narukoval k Wehrmachtu a to k pochodové rotě granátnického praporu-2.Marschkompanie Grenadier-Ersatz-Bataillon 12 do Halberstadt/Sachsen Anhalt (Sasko Anhaltsko) a následně ke kmenové rotě granátnického náhradního praporu-Stammkompanie-Grenadier-Ersatz-Bataillon12. Poslední nasazení Aloise bylo podle hlášení z 21.01.1944 u polního náhradního praporu-5.Feld-Ersatz-Bataillon117 a od 07.05.1944 u roty granátnického pluku-8.Kompanie Grenadier-Regiment 50. Obě jednotky byly podřízeny 111.Infanterie-Division (pěší divizi). Byl nasazen na východní frontě v prostoru Nikopol-Dněpropetrovská oblast. Při obranných bojích se jednotka stáhla v březnu 1944 na poloostrov Krym, kde Alois utrpěl zranění a byl pak transportován přes Černé moře do Německa. V dubnu 1945 padl do amerického zajetí, ale následně byl předán Rusům. Ze zajetí byl propuštěn v prosinci 1946. Po návratu ze zajetí žil v Bolaticích, kde se po svatbě v listopadu 1942 přiženil.

†
Vyznamenání: Verwundeten-Abzeichen in Schwarz