Halfar Emil 1903

Narozen:
25.08.1903, Kouty
Zemřel:
09.12.1978, 
Hodnost:
Obergefreiter

Emil Halfar žil po svatbě od roku 1926 v Kravařích (Dt.Krawarn). K Wehrmachtu narukoval 11.09.1941. Byl zařazen k rotě zeměbranného náhradního praporu 2. Kompanie Landesschützen-Ersatz-Bataillon 8 do Neustadt/Oberschlesien (dnes Prudnik/Polsko). V říjnu 1942 se jeho jednotka přemístila do Leobschütz/Oberschlesien (dnes Glubczyce/Polsko). Následně byl převelen k rotě válečných zajatců stavebního a pracovního praporu 2.Kompanie Kriegsgefangene Bau und Arbeit Bataillon 8, kde hlídal při stavebních prácích zajatce. V květnu 1943 onemocněl (neuróza) a byl zaslán do vojenského lazaretu Reserve-Lazarett v Bärenfels/Sächsische Schweiz (část města Altenberg Saské Švýcarsko/Německo), kde se léčil od 09.05.1943 do 13.07.1943. Po uzdravení byl zaslán k rotě rekonvalescentů zeměbranného náhradního praporu Genesenden Kompanie Landesschützen-Ersatz-Bataillon 8, kde strval do 30.08.1943. Dne 11.09.1943 byl převelen k rotě zákopového ženijního praporu 1. Kompanie Sttelungs Bau-Pionier-Bataillon 729, který byl nově utvořen v září 1943. S touto jednotkou odešel na východní frontu do Ruska, kde byl nasazen v rámci armádní skupiny vojsk „Střed“ Heeresgruppe „Mitte“. V březnu 1944 onemocněl (dýchací ústrojí) a byl zaslán do válečného lazaretu 2. Kriegslazarett (mot) 531 v Orša/Vitebská oblast-Bělorusko, kde se léčil od 27.03.1944 do 11.04.1944 a pak byl přesunut před postupující frontu do válečného lazaretu Kriegslazarett 2/609 v Minsku/Bělorusko. Následně byl zaslán k polní rotě rekonvalescentů Feld-Genesenden.Kompanie 11, kde byl 27.05.1944 uschopněn vojenské služby a vrátil se ke své jednotce. V září 1944 byl zákopový stavební a ženijní prapor Sttelungs-Bau-Pionier-Bataillon729 zrušen a Emil byl přeložen k rotě zákopového stavebního a ženijního praporu Kompanie Sttelungsbau-Pionier-Bataillon 732. Tento prapor byl na přelomu roku 1944/45 na
sazen v prostoru řeky Narew (řeka v Polsku-Mazovské vojvodství). V březnu 1945 se jednotka stáhla na poloostrov Hel v Pomořansku, kde koncem války padla do ruského zajetí. Emil byl následně spolu z dalšími vojáky jednotky transportován do zajateckého tábora v Rusku. Po propuštění z Ruska a před návratem domů byl ještě uvězněn v zajateckém táboře v Olomouci.
† 09.12.1978
Vyznamenání : KVK-2. Klasse mit Schwerten

Chybí zde nějaké Informace nebo jsou údaje nesprávné?

Kontaktujte nás

Halfar Emil 1903

Emil Halfar žil po svatbě od roku 1926 v Kravařích (Dt.Krawarn). K Wehrmachtu narukoval 11.09.1941. Byl zařazen k rotě zeměbranného náhradního praporu 2. Kompanie Landesschützen-Ersatz-Bataillon 8 do Neustadt/Oberschlesien (dnes Prudnik/Polsko). V říjnu 1942 se jeho jednotka přemístila do Leobschütz/Oberschlesien (dnes Glubczyce/Polsko). Následně byl převelen k rotě válečných zajatců stavebního a pracovního praporu 2.Kompanie Kriegsgefangene Bau und Arbeit Bataillon 8, kde hlídal při stavebních prácích zajatce. V květnu 1943 onemocněl (neuróza) a byl zaslán do vojenského lazaretu Reserve-Lazarett v Bärenfels/Sächsische Schweiz (část města Altenberg Saské Švýcarsko/Německo), kde se léčil od 09.05.1943 do 13.07.1943. Po uzdravení byl zaslán k rotě rekonvalescentů zeměbranného náhradního praporu Genesenden Kompanie Landesschützen-Ersatz-Bataillon 8, kde strval do 30.08.1943. Dne 11.09.1943 byl převelen k rotě zákopového ženijního praporu 1. Kompanie Sttelungs Bau-Pionier-Bataillon 729, který byl nově utvořen v září 1943. S touto jednotkou odešel na východní frontu do Ruska, kde byl nasazen v rámci armádní skupiny vojsk „Střed“ Heeresgruppe „Mitte“. V březnu 1944 onemocněl (dýchací ústrojí) a byl zaslán do válečného lazaretu 2. Kriegslazarett (mot) 531 v Orša/Vitebská oblast-Bělorusko, kde se léčil od 27.03.1944 do 11.04.1944 a pak byl přesunut před postupující frontu do válečného lazaretu Kriegslazarett 2/609 v Minsku/Bělorusko. Následně byl zaslán k polní rotě rekonvalescentů Feld-Genesenden.Kompanie 11, kde byl 27.05.1944 uschopněn vojenské služby a vrátil se ke své jednotce. V září 1944 byl zákopový stavební a ženijní prapor Sttelungs-Bau-Pionier-Bataillon729 zrušen a Emil byl přeložen k rotě zákopového stavebního a ženijního praporu Kompanie Sttelungsbau-Pionier-Bataillon 732. Tento prapor byl na přelomu roku 1944/45 na
sazen v prostoru řeky Narew (řeka v Polsku-Mazovské vojvodství). V březnu 1945 se jednotka stáhla na poloostrov Hel v Pomořansku, kde koncem války padla do ruského zajetí. Emil byl následně spolu z dalšími vojáky jednotky transportován do zajateckého tábora v Rusku. Po propuštění z Ruska a před návratem domů byl ještě uvězněn v zajateckém táboře v Olomouci.
† 09.12.1978
Vyznamenání : KVK-2. Klasse mit Schwerten