Hahn Heinrich

Heinrich Hahn (Jindřich Hahn) byl civilním povoláním řezník, ale toto zaměstnání nevykovával a pracoval na polích své matky.

Během období první republiky Jindřich Hahn nastoupil dne 01. 10. 1934 na prezenční službu v československé armádě k 11. rotě „Hanáckého“ pěšího pluku 6 v Olomouci, kterému velel plukovník Kravák. Velitel Hahnovy roty byl štábní kapitán Buranský a velitel Hahnovy čety byl poručík Jindrák. Dne 10. 11. 1934 byl Jindřich Hahn poslán do poddůstojnické školy v Olomouci pod vedením štábního kapitána Kouřila, kterou absolvoval s prospěchem dobrým, jako asi 70 ze 150 studentů a koncem dubna se vrátil ke svému útvaru. Během Hahnova studia na poddůstojnické škole jeho četě veleli poručík Jindrák a poručík Kříž. Dne 12. 05. 1935 byl Hahn přeložen k 3. praporu horského pěšího pluku 3 v Podolínci. Zde pracoval jako kuchař a na vlastní žádost byl zařazen jako velitel družstva. V červenci 1935 byl povýšen do hodnosti svobodníka a dne 15. 09. 1936 byl Hahn z prezenční vojenské služby propuštěn jako svobodník v záloze.

Po absolvovaní prezenční vojenské služby se Jindřich Hahn z důvodu nezaměstnanosti hlásil na práce do Německa a v květnu 1938 přes československý pracovní úřad odjel na výzvu dne 16. 05. 1938 do Kastorfu v Meklenbursku (jedná se buď o místní část obce Knorrendorf nebo obce Milow). Kolem 6. října 1938 odjel na výzvu československého konzulátu domů, aby opět nastoupil do armády, jelikož byla vyhlášena v Československu mobilizace, ale v moment Hahnova návratů domů byly Kravaře již po německém záboru. Jelikož nedostal povolení si založit živnost jako řezník, zbyly Hahnovi dvě možnosti- nastoupit k německé pracovní frontě (Deutsche Arbeitsfront) jako kuchař nebo k říšským drahám (Deutsche Reichsbahn) jako dělník, Heinrich Hahn zvolil druhou možnost.

Dne 27. 02. 1939 Heinrich Hahn nastoupil k říšským dráhám – Deutsche Reichsbahn v Dessau/Sachsen-Anhalt (Sasko-Anhaltsko), kde pracoval jako dělník a kuchař. Od 16. 08. 1941 do 17. 02. 1944 byl jako příslušník železnice nasazen na východní frontě v Rusku, za což byl vyznamenán německou medailí Za zimní tažení na východní frontě. Zmíněnou medaili obdržel v železničářské uniformě.

K Wehrmachtu narukoval dne 01. 04. 1944 do Ascherleben/Sachsen-Anhalt (Sasko-Anhaltsko). Byl zařazen ke kmenové rotě granátnického náhradního praporu –  Stamm-Kompanie Grenadier-Ersatz-Bataillon 191. Prapor byl podřízen divizi – Division 471. Dne 17. 04. 1944 byl Heinrich s útvarem přemístěn na poloostrov Walcheren do města Vlissingen/Nizozemí, kde měl údajně navázat kontakt s nizozemským hnutím odboje a chtěl ve Vlissingenu oblečen jako civilista zůstat až do příchodu spojeneckých vojsk, ale dne 22. 07. 1944 byl opět se svým útvarem přemístěn do Normandie ve Francii, kde dorazil dne 09. 08. 1944. Následujícího dne 10. 08. 1944 Hahn dezertoval a padl do amerického zajetí.

V americkém zajetí Jindřich Hahn všude horlivě vystupoval jako Čech a žádal o propuštění s úmyslem vstoupit do československé zahraniční armády, což mu ale americký vedoucí důstojník  zajateckého tábora zpočátku nechtěl věřit. Vedoucí tábora dokonce Hahna šikanoval a hrozil mu za jeho vystupování popravou, pročež Hahn tohoto amerického důstojníka fyzicky napadl. Tato potyčka amerického důstojníka ještě víc utvrdila v udělení Hahnovi trestu smrti popravou, ale nakonec byl trest zmírněn. Jako trest Hahn dostal za úkol sníst do 24 hodin 1 kg 100% hořké čokolády nebo bude zastřelen. Hahn skutečně všechnu čokoládu snědl, což vyústilo v to, že dostal těžký průjem. Nakonec bylo Hahnovo češství prokázáno a byl proto předán důstojníkům československé zahraniční armády k výslechu.

Dne 16. 04. 1945 Jindřich Hahn vstoupil do československé samostatné obrněné brigády ve Velké Británii, kde obdržel kmenové číslo T-5225 a sloužil u jednotky PVR/NT (Pěší výcviková rota/náhradní těleso). Uplatňoval hodnost svobodníka, kterou dosáhl již během prezenční služby v prvorepublikové armádě, tato hodnost mu však i přes doporučení komise po přezkoušení dne 03. 05. 1945 nebyla přiznána. V československé zahraniční armádě sloužil do 13. 11. 1945.

Komise během přezkoušení Jindřicha Hahna: štábní kapitán pěchoty J. Moťka- předseda, kapitán dělostřelectva A. Hudeček- 1. člen, kapitán pěchoty V. Kovanda- 2. člen.

Zemřel dne 14. 06. 1967.

Vyznamenání :

• Medaile Za zimní tažení na východní frontě 1941/42

Nejvyšší dosažená československá hodnost za první republiky: Svobodník

Nejvyšší dosažená německá hodnost: Gefreiter

Nejvyšší dosažená československá hodnost v zahraniční armádě: Vojín

(Rodiče: Josef Hahn * 13. 02. 1875 † 06. 05. 1929 a Emilie Kreiczirsky * 29. 07. 1881, manželka: Hedwig Willaschek *04. 05. 1923 † 08. 05. 2010)